Investice v roce 2013: Čemu dává londýnská City palec nahoru, a čemu dolů?
|

Investice v roce 2013: Čemu dává londýnská City palec nahoru, a čemu dolů?

Nálada v Londýně se zlepšuje. Většina finančníků totiž od globální ekonomiky letos očekává mírné zlepšení. Díky tomu jsou ochotni vyměnit část bezpečných sázek za trochu toho adrenalinu. To spouští investiční "škatulata", která by nikomu neměla uniknout. Několika respektovaných odborníků ze City jsem se proto zeptal, na co teď sázejí, a co naopak pouštějí k vodě.

Investiční doporučení Investiční a ekonomický výhled 2013

OUT: Čemu se v City na začátku roku nefandí

Bezpečné dluhopisové přístavy (Nick Beecroft, Saxo Bank): Zbavte se dluhopisů zemí označovaných jako bezpečné přístavy. Zejména v pozdějších měsících roku nás totiž podle mě Spojené státy překvapí solidním růstem. Na konci třetího čtvrtletí a začátku čtvrtého proto Fed může začít mluvit o ukončení kvantitativního uvolňování, což bude v praxi znamenat, že by ceny amerických treasuries na konci roku mohly jít dolů.

Zlato (Rob Carnell, ING): Důvody, proč držet zlato, zřejmě přece jen mizejí, pokud se tedy stejně jako část trhu domníváte, že v průběhu roku začnou tiskárny peněz minimálně zpomalovat. Zdá se totiž, že například americký Fed do podzimu v této oblasti skutečně ubere. Kdo ví, možná se další centrální banky připojí. Na druhou stranu ale nemá moc smysl zlato ve velkém prodávat, protože poptávkovou stranu táhnou domácnosti – zejména z Asie, hlavně z Číny a Indie –, které jsou na tom podle všeho dobře. Takže neprodávejte všechno, vyberte jen část zisků. Cena zlata se asi bude stabilizovat.

České blue chips akcie (Carsten Hesse, Wood & Company): ČEZ se nám moc nelíbí, je totiž do značné míry závislý na cenách elektřiny v Německu, a ty padají. K tomu je potřeba přišít to, že Temelín nakonec může být dražší, než se čekalo. Telefónica také nepatří mezi naše favority. Telekomunikačnímu sektoru ve střední Evropě obecně příliš nefandíme. A co se Komerční banky týče, jde o dobrou banku, ale její akcie nyní nejsou zrovna nejlevnější, určitě je tak v regionu možné najít zajímavější finanční tituly.

Japonské dluhopisy (Nick Beecroft): Nenakupoval bych japonské vládní dluhopisy. V Londýně a New Yorku je teď spousta manažerů hedgeových fondů, kteří předpovídají konec rally těchto papírů. Nemusí k němu dojít za rok nebo za dva, ale je jasné, že japonská vláda hodlá tisknout spoustu peněz a hodlá si více půjčovat. A i když je stále na japonském trhu o domácí dluhopisy zájem, existuje jistý přirozený limit, za nějž nelze jít.

Ropa a energie (Rob Carnell): Zdá se, že bychom se mohli dočkat stability, možná s jistou mírou rizika, že dojde k propadu cen. V Americe totiž produkce energie narůstá raketovým tempem, což znamená, že by se země mohla stát největším producentem na světě. OPEC přitom není schopen přiškrtit dodávku. S tím, jak se plyn stane určujícím pro cenu ropy (dosud to bylo naopak), se objeví tlak na cenu ropy. Na straně dodávky to vypadá dobře, na straně poptávky se věci lepší, ale určitě to není fantastické, i kvůli alternativám, jež začínají ve stále větší míře využívat také rozvíjející se země.

IN: Co je nyní v Londýně v kurzu

Komodity a akcie (James Knightley, ING): Jsem opatrným optimistou. Podle mě se v Americe nakonec republikáni a demokraté dohodnou. Možná země začne v určitých kapitolách agresivně škrtat, určitě kvůli tomu bude hřmít, ale nakonec se stejně jako v roce 2011 najde konsenzus. Ten se stane solidní základnou pro globální růst, který by mohla podpořit i eurozóna. Do poloviny roku asi bude v recesi, ale pak bychom se mohli dočkat jejího oživení. A to by mělo polít živou vodou komodity a akciové trhy.

Turecké korporátní dluhopisy (Neslihan Yilmaz, Maxis Securities): Turecké banky brzy nabídnou eurobondy denominované v lirách. Zájem o ně bude asi velký, zejména o to, co se na trh dostane na začátku roku. Věřím totiž tomu, že ten, kdo zainvestuje teď, vydělá nejvíce, v prvním čtvrtletí se totiž čeká uvolňování a příliv peněz. Co se konkrétních titulů týče, vedení IsBank se již zmínilo, že chystá několik eurobondů denominovaných v lirách, AkBank je na tom podobně. Brzy vyrazí do finančních center, kde své dluhopisy představí. Bude tak asi první, kdo tento nástroj nabídne. No a GarantiBank se zřejmě také brzy připojí.

Americký dolar (Nick Beecroft): Hodně se mi líbí dolar, zejména v páru s eurem. Je totiž šance, že se eurokrize opět začne vyhrocovat. Přitom trh se teď něčeho podobného vůbec nebojí, což může být nebezpečné. Navíc v Evropě se nadále čeká pomalý růst. Rozdíl ve výkonnosti evropské a americké ekonomiky bude podle mě během roku stále větší. Americké výnosy porostou, určitě na vzdálenějším konci křivky, a na konci letošního roku by se mohlo začít mluvit o zvyšování sazeb v roce 2014, což by také dolaru prospělo.

Střední Evropa (Mai Doan, Bank of America): Co se makroekonomických fundamentů týče, je na tom v regionu bezpochyby nejlépe Polsko. To ale neznamená, že něco zajímavého není možné najít i v jiných zemích. Například Maďarsko, přestože kroky politiků opakovaně kazí náladu trhu, nemusí být špatná volba. Jeho běžný účet je v přebytku a oddlužení běží naplno, což by se mělo projevit. Pokud se tedy podaří politiku zkrotit, může být pro investora Maďarsko velice zajímavé. Pokud ne, může to být hodně špatné. Co se Česka týče, je někde uprostřed – jde o sázku na bezpečný přístav, který nabízí dluhopisy a výnosy ze stále ziskového bankovního sektoru. Koruna je ale nyní pod tlakem kvůli očekávaným akcím centrální banky.