Svět znovu půjčuje Itálii a Španělsku
|

Svět znovu půjčuje Itálii a Španělsku

Těžce zadlužené země eurozóny jsou již dlouhodobě závislé na laskavosti zahraničních investorů, kteří je zásobují hotovostí na krytí chronických deficitů. V praxi to na evropských dluhopisových trzích vypadá tak, že jim finance ochotně půjčují likvidní investoři z jádra eurozóny, nejčastěji pak německé pojišťovny a penzijní fondy.

Státní dluhopisy PIIGS Dluhová krize

V několika posledních letech ale začal tento systém "skřípat", částečně kvůli evropské dluhové krizi, když investoři z celého světa v obavách z možného rozpadu eurozóny ukázali problémovým zemím záda, a jim tím pádem úvěrové toky vyschly. Hodnota vládních dluhopisů těchto zemí razantně klesla. A jelikož se výnosy pohybují opačným směrem než ceny dluhopisů, zaznamenaly raketový růst (zejména v loňském červenci), jak je patrné na následujících dvou grafech spreadů mezi výnosy německých 10letých státních dluhopisů a bondů periferních ekonomik.

Spread mezi výnosy německých a italských 10letých státních dluhopisů Spread mezi výnosy německých a španělských 10letých státních dluhopisů

"Super Mario zaválel"

Nově jmenovaný prezident Evropské centrální banky Mario Draghi v létě obrátil kurz monetární politiky o 180 stupňů, když trhy uchlácholil příslibem, že ECB udělá cokoli proto, aby udržela eurozónu pohromadě. Později výrok upřesnil slovy, že bude ECB nakupovat bondy problémových zemí, kdykoli se situace dostatečně zhorší na to, aby byly nuceny žádat o pomoc (tento proces, který mimochodem ještě nikdy nebyl využit v praxi, je znám pod zkratkou OMT).

Draghiho manévr se dá považovat za historicky nejúčinnější krok centrálního bankéře. Pouhá Draghiho slova zapříčinila, že výnosy (náklady na financování vládních dluhů) klesly a ceny bondů periferních ekonomik šly nahoru. Pokles ve výnosech je znakem rostoucí důvěry investorů. Jinými slovy, světoví investoři jsou opět ochotni půjčovat své peníze ekonomikám nechvalně známým pod zkratkou PIIGS.

Velké změny na dluhopisových trzích

Podle ING v posledních čtyřech měsících přiteklo od soukromých investorů do pěti dluhy sužovaných zemí evropské periferie 93 miliard eur. Naproti tomu během prvních osmi měsíců došlo k odlivu 406 miliard eur, což odpovídá zhruba 20 % HDP těchto ekonomik. V roce 2011 zaznamenaly odliv 300 miliard eur.

"V kapitálových tocích je patrný výrazný obrat," říká Martin van Vliet, ekonom z ING. "Pokud se podíváte na odliv v prvních osmi měsících minulého roku, naskytne se vám hrozivý obraz. Důvěru je těžké získat, ale snadné ztratit."

Investiční fórum: Německo nedopustí rozpad eurozóny. Ta bez hlubší integrace nepřežije
Ekonomické problémy Řecka a slabá kondice španělské či portugalské ekonomiky oživily v roce 2012 spekulace o odchodu některých zemí z eurozóny. V roce 2013 by k němu ale dojít nemuselo, odhadují významní čeští ekonomové, kteří se zúčastnili makroekonomického panelu 3. Investičního fóra v Praze, které ve spolupráci s VŠFS pořádal Investiční web.

Zdroj: Quartz