Energie z pouště: Budeme svítit elektřinou ze Sahary?
|

Energie z pouště: Budeme svítit elektřinou ze Sahary?

Cílem projektu Desertec je přivést do Evropy elektřinu ze severní Afriky. Podle odhadů by solární elektřina ze Sahary mohla v roce 2050 pokrýt až 17 % evropské spotřeby. Jde o fatu morgánu, nebo proveditelný plán?

Elektřina Energetika Solární energie Afrika

Konsorcium Desertec by v severní Africe – konkrétně v Maroku, Alžírsku, Libyi, Tunisku a Egyptě -, případně i na Blízkém východě, rádo postavilo solární elektrárny o celkovém výkonu 100 až 125 gigawattů. To je až 60násobek současného výkonu Temelína a více než 6násobek instalovaného výkonu v celé ČR. K přepravě proudu do Evropy by mělo sloužit několik vysokonapěťových dálnic pro stejnosměrný proud.

I přes značnou délku kabelů by se přeprava měla vyplatit. Studie, na které se mimo jiné podílelo Německé středisko pro letectví a kosmonautiku, počítá s tím, že se jedna kilowatthodina přepravou prodraží jen o jeden až dva eurocenty. Kromě menších energetických ztrát je výhodou stejnosměrného proudu i to, že se kabely dají vést pod zemí.

Chytit paprsky slunce dopadající na Saharu

Relativně malá plocha území potřebného pro elektrárny (2 500 km čtverečných, neboli 0,025 % rozlohy Sahary) vyplývá z vysoké efektivity, kterou solární tepelné elektrárny (Concentrating Solar-thermal Power Plant, CSP) dosahují. Ročně mohou vyrobit až 250 GWh na km čtverečný. Pro srovnání, Temelín ročně vyrobí okolo 14 000 GWh elektřiny. Zapomeňme totiž na klasickou fotovoltaiku s maximální produkcí 100 GWh na km čtverečný za rok, kde je část slunečního svitu přímo převáděna na elektrický proud.

Vyrobená elektřina na kilometr čtverečný za rok

CSP elektrárny fungují jako běžné parní elektrárny, jen místo uhlí nebo plynu ohřívá kapalinu slunce. To umožňuje soustava velkých zrcadel, která se rozestaví tak, aby odrážela a koncentrovala sluneční paprsky do jednoho místa, přibližně jako lupa. Výhodou také je, že část slunečního tepla může být uskladněna v tepelných zásobnících, odkud se může čerpat v noci nebo ve špičce. Díky tomu může být celá infrastruktura využita daleko efektivněji než v případě klasických solárních panelů. V roce 2030 se počítá s až 60% vytížením přenosné soustavy, o dvacet let později dokonce s 80%.

Stíny na poušti

Poslední dobou se ale ambiciózní projekt, v jehož rámci se do nové energetické infrastruktury má investovat až 400 miliard dolarů, potýká s překážkami. Dvě rány přišly na konci loňského roku – jednak se z konsorcia stáhli němečtí strojírenští giganti Siemens a Bosch (obě firmy tlumí své aktivity na poli solárních technologií, takže šlo o vcelku očekávatelný krok), a jedna – a to je horší – svou podporu omezuje španělská vláda, která spolu s vládou italskou, francouzskou a německou o projekt zpočátku velice stála.

Madrid se obává, že saharská elektřina přetíží španělské zastaralé sítě, a s podpisem smluv nutných pro stavbu prvního tranzitního úseku Maroko-Španělsko váhá. V ohrožení jsou proto první tři elektrárny v Maroku, které měly být oním pomyslným kamínkem, který spustí lavinu. Otazníky se vznášejí i nad náklady – zatímco kilowatthodina z elektráren typu CSP by mohla stát až 24 eurocentů, velké fotovoltaické parky to dokáží za třetinu.

V konsorciu stále ještě zůstávají zvučná jména typu E.ON, UniCredit, Deutsche Bank nebo RWE, takže by bylo předčasné Desertec úplně odepsat. Jiné firmy se dokonce přidávají. V tomto ohledu vzbuzuje naději především zájem největší elektrárenské společnosti na světě State Grid Corporation of China. Číňanům jde sice asi hlavně o přenosovou technologii, ale i tak je jejich účast vítána.

Desertec

Ředitel konsorcia Paul van Son proto zůstává optimistou a na začátku roku prohlásil, že nadále počítá s tím, že elektřina začne proudit z Maroka do Španělska v roce 2016. V rozhovoru pro Saarbrücker Zeitung uvedl, že konkurzy na výstavbu marockých elektráren s výkonem 500 MW jsou na dobré cestě. Současně odmítl pochybnosti, jež projekt vyvolává kvůli nedávnému teroristickému útok na alžírské plynové pole. Je totiž otázkou, zda jsou arabské země natolik stabilní, aby mělo smysl se s nimi pouštět do takto náročných projektů.

Nabízí se také otázka, zda projekt Desertec nakonec neučiní Evropu místo ropy a plynu z Ruska energeticky závislou na arabském slunci. Ale tomu by zřejmě zabránilo rozmístění infrastruktury do několika zemí.

Sluneční království

Desertec ale není jediný projekt, který ve větším rozsahu počítá s výrobou elektřiny na poušti. O slovo se na tomto poli hlásí také Saúdská Arábie. Podle americké energetické agentury Energy Information Administration by pouštní království mohlo do roku 2020 zdvojnásobit svůj instalovaný výkon ze současných 55 GW na 120 GW. Z toho by 25 GW mělo připadnout právě na elektrárny typu CSP (16 GW pak na klasickou fotovoltaiku).

Podle Adnana Amina, předsedy Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii, by se za 15 let mohla část této elektřiny dokonce vyvážet. Takové očekávání je ovšem nutno brát s jistou rezervou. Saúdská Arábie by totiž pouštní elektřinou v prvé řadě ráda snížila výrobu elektřiny z ropy. Černého zlata sice vytěží nejvíce na světě, ale každý čtvrtý barel sama spotřebuje - celkem tři miliony barelů denně, tedy asi jako Německo a Polsko dohromady. Elektřina z obnovitelných zdrojů by tak mohla uvolnit více ropy pro export. Spotřeba elektřiny navíc v království Saúdů stoupá mílovými skoky, v letech 2001 až 2011 v průměru o 6,7 %. Při stejném tempu by do roku 2020 stoupla o 80 %.

Případní evropští odběratelé saúdské elektřiny si tedy budou pravděpodobně konkurovat se silnou domácí poptávkou, nemluvě o tom, že dostat elektřinu do Evropy bude ještě těžší než v případě severní Afriky. A ani Saúdové nemají vše přesně propočítané. Pochyby vzbuzují nejen vysoké vstupní náklady, ale i pouštní prach, který může výkonnost elektráren podstatně snížit. Nicméně 100 miliard dolarů, které chce Saudská Arábie do obnovitelných zdrojů vložit, není malá suma. Možná bude mít tato investice dopad i na energetickou situaci v Evropě.

Americké akcie ve čtvrtek nepatrně zlevnily, index Dow skončil v červených číslech již pošesté v řadě
21:30

Americké akcie ve čtvrtek nepatrně zlevnily, index Dow skončil v červených číslech již pošesté v řadě

Americké akcie ve čtvrtek mírně oslabily kvůli obavám z průtahů při schvalování reformy zdravotní péče. Ta je...
Americké akcie Shrnutí obchodování v USA
Evropské akcie ve čtvrtek stoupaly díky firemním výsledkům a makroekonomickým údajům
18:05

Evropské akcie ve čtvrtek stoupaly díky firemním výsledkům a makroekonomickým údajům

Velké akciové trhy západní Evropy zakončily čtvrteční obchodování svorně v zisku, když investoři čerpali optimismus...
Evropské akcie Shrnutí evropského obchodování
Pražská burza ve čtvrtek mírně stoupala, pojišťovna VIG si připsala 3,30 procenta
16:36

Pražská burza ve čtvrtek mírně stoupala, pojišťovna VIG si připsala 3,30 procenta

Index pražské burzy PX si během čtvrtečního obchodování připsal 0,19 procenta, když uzavřel na hodnotě 980,76 bodu...
Akcie ČR Shrnutí obchodování v ČR
16:31

Britskému prodejci Next po osmi letech klesl zisk

Britskému prodejci oděvů Next, který má prodejny i v České republice, klesl loni poprvé po osmi letech zisk, a to o 5...
Evropské akcie Maloobchod Výsledková sezóna
16:07

Dukovany neplánovaně odstavují 2. blok, asi tam netěsní armatura

V Jaderné elektrárně Dukovany má ve čtvrtek večer být neplánovaně odstaven druhý reaktorový blok. Energetici u něj...
Jaderná energetika Česká republika
16:06

Spotřebitelská důvěra v eurozóně v březnu nad očekávání stoupla

Podle prvních údajů stoupla v březnu hodnota indexu spotřebitlské důbry v eurozóně na odnotu -5 bodů. Po únorových -6...
Eurozóna Spotřebitelská důvěra
Seidler (ING): ČNB v březnu za intervence zřejmě utratila již kolem 300 miliard korun
15:30

Seidler (ING): ČNB v březnu za intervence zřejmě utratila již kolem 300 miliard korun

Devizové intervence České národní banky pokračují v relativně vysokém tempu. Podle hlavního ekonoma ING pro ČR Jakuba...
ČNB Centrální banky Česká koruna
15:14

USA: Prodej nových rodinných domů v únoru zrychlil na anualizovaných 592 tisíc

USA: Prodej nových rodinných domů v únoru zrychlil na anualizovaných 592 tisíc Počtu 592 tisíc dosáhl...
Americká ekonomika Stavebnictví
15:04

Němci chtějí vybrat úložiště jaderného odpadu do roku 2031

Německý parlament ve čtvtek schválil zákon stanovující kritéria a postup volby lokality, kde země na milion let...
Německo Jaderná energetika
14:35

Volkswagen díky vysoké poptávce zvýšil emisi bondů na dvojnásobek

Poptávka po nových dluhopisech německé automobilky Volkswagen byla nad očekávání vysoká, a firma tak původně...
Volkswagen Dluhopisový trh
14:28

Zisk finanční divize Volkswagenu loni vzrostl na nový rekord

Finanční divize německé automobilové skupiny Volkswagen loni i přes emisní skandál dosáhla rekordního zisku, stejně...
Volkswagen Výsledková sezóna Evropské akcie
14:12

EK chce nižší poplatky u transakcí mezi eurem a dalšími měnami

Evropská komise chce ještě letos navrhnout způsob, jak snížit poplatky, které musejí lidé v EU platit za přeshraniční...
Evropská unie Euro
13:36

USA: Čerstvých žádostí o podporu v nezaměstnanosti přibylo na 258 tisíc

Na 258 tisíc Američanů si v týdnu do 18. března podalo čerstvou žádost o podporu v nezaměstnanosti. Je to nejvyšší...
Americká ekonomika Pracovní trh
13:09

Siemens a další německé firmy chtějí stavět železnici napříč Jižní Amerikou

O výstavbě železnice napříč Jižní Amerikou jedná v Bolívii řada německých společností v čele se Siemensem. Projekt za...
Siemens Doprava Latinská Amerika
12:26

Zisk řeckých aerolinek Aegean se loni propadl o 53 procent

Čistý zisk největší řecké letecké společnosti Aegean Airlines loni klesl o 53 procent na 32,2 milionu eur. Tržby sice...
Řecko Doprava Výsledková sezóna