Kam až mohou centrální banky zajít?
|

Kam až mohou centrální banky zajít?

Úrokové sazby vyspělých centrálních bank jsou již pár let téměř na nule. Kýžený efekt zatím nemají.

Úrokové sazby Centrální banky

Zatímco v Polsku probíhá diskuze o tom, zda je měnová politika tamní centrální banky dostatečně uvolněná či se mají úrokové sazby naopak dále snižovat, zbytek vyspělého světa včetně české kotliny je v tomto směru o krok "napřed". Řeší, jak dále uvolnit měnovou politiku, když jsou sazby téměř na nule, nebo dokonce úplně na nule. Možností je několik.

  • Přímo oslabit domácí měnu pomocí kurzových intervencí, a to jak verbálních, tak skutečných, včetně stanovení maximálně přípustné hladiny měnového kurzu k jiné měně (například Česká republika či Švýcarsko).

  • Kvantitativní uvolňování, to znamená výkup cenných papírů centrální bankou, nejčastěji státních dluhopisů (například USA, Velká Británie, Japonsko).

  • Zavést záporné úrokové sazby (Dánsko).

Proč vlastně centrální banky snižují sazby a co si od toho slibují?

Logika věci je zhruba následující: Snížení sazeb ze strany centrální banky se projeví poklesem tržních úrokových sazeb, což zvyšuje poptávku po úvěrech a ochotu podniků investovat a domácností utrácet. Výsledkem je růst poptávky a HDP a snížení nezaměstnanosti. Centrální banka tedy vyšle prostřednictvím snížení sazeb impulz do ekonomiky a vyvede zemi z recese na cestu hospodářského růstu. Tolik teorie.

Realita je ale jiná. Úrokové sazby vyspělých centrálních bank jsou již pár let téměř na nule a kýžený efekt zatím nepřinesly.

Pokud nepomohou nulové sazby, mohly by pomoci záporné sazby?

Je potřeba zmínit, že se diskuze vedou především o zavedení záporné diskontní úrokové sazby centrální banky, což je sazba, za kterou si mohou komerční banky uložit u centrální banky přebývající likviditu. Nejde tedy o uvalení záporných sazeb na klientské vklady, i když v menšině se i takové názory objevují.

Dále je důležité zmínit, že jde o nominální sazbu, to znamená oficiálně stanovenou, nikoli sazbu reálnou, která je vypočtena jako rozdíl mezi sazbou nominální a mírou inflace.

Zavedla již nějaká centrální banka zápornou diskontní sazbu?

Ano. Příkladem je Dánsko, uvažují o tom ve Švýcarsku i v ECB. Chvíli se zápornou sazbou slovně koketovala i Česká národní banka. Cílem záporných sazeb je stimulovat komerční banky, aby raději levně půjčovaly podnikům a domácnostem, než seděly nečinně na penězích a ukládaly je u centrální banky.

Pokračování článku najdete na serveru Českápozice.cz

Zdroj: Českápozice.cz
09:52

Škoda Praha, dceřinka skupiny ČEZ, se ocitla v hledáčku japonsko-indonéské Nikko Securities Indonesia

O firmu Škoda Praha, dceřinou společnost energetické skupiny ČEZ, se údajně zajímá japonsko-indonéská společnost...
ČEZ Energetika Fúze a akvizice