Perfektní populistka?

Perfektní populistka?

| redakce

Německá kancléřka přesvědčivě triumfovala v parlamentních volbách. V čem spočívá tajemství jejího úspěchu?

Jsou pravděpodobní a nepravděpodobní vítězové. Ti první mají odmala skvělé výsledky, vedou třídní partu, vynikají ve sportu a umějí hrát na několik hudebních nástrojů. Ti druzí jsou nenápadní, pocházejí ze skromnějších poměrů a v davu je lehce přehlédnete. Možná o to větší ale mají výdrž a vůli se prosadit. Patří mezi ně i současná nejmocnější žena světa, německá kancléřka Angela Merkelová.

Za čím stojí Merkelová

Lidé, kteří jsou kancléřce nakloněni, hovoří nejčastěji o její schopnosti spojovat protichůdná stanoviska a nalézat těžké kompromisy, o její pracovitosti a přátelské povaze. Merkelová není politikem velkých gest, který své voliče dokáže uhranout plamennými projevy. Je klidná, umí vyčkávat a dodat mnoha lidem pocit, že se o jejich problémy skutečně zajímá. Neprovázejí ji žádné aféry, žije a obléká se střízlivě. Výstřelkům se vyhýbá. Pečlivě si vybírá třeba i své náhrdelníky. V předvolební televizní debatě zvolila černo-rudo-zlatou kombinaci ve státních barvách.

Pokud to jde, snaží se působit nadstranicky, prezentovat svá rozhodnutí jako jediná možná a správná pro celé Německo. Navíc svou zemi jako jedinečný ostrov stability chrání před rozbouřenými vodami zbytku Evropy. To jí dodává popularitu.

Souběžně ale sílí i kritika kancléřky z řad jejích protivníků. "Merkelová je perfektně maskovaná populistka," prohlásil vlivný publicista Jakob Augstein a ve svém nedávném komentáři pro levicově liberální týdeník Der Freitag a dodal, že vše, co zatím kancléřka udělala, nemělo větší přesah a sloužilo pouze a jen udržení její moci.

Ve stejném médiu vyšla ve volební den rozsáhlá úvaha nad tím, že Merkelová vděčí za svůj úspěch tomu, že splňuje všechny potřebné atributy hvězdy moderního šoubyznysu. Je zároveň nezaměnitelná i dostatečně průměrná, je mocnou matkou národa i obyčejnou ženou z masa a kostí. Jako správná superstar se stala imaginárním členem řady německých domácností, ochráncem, který z běžných lidí snímá břímě jejich každodenních rozhodnutí. Stala se patronem, jenž se o ně dokáže nejlépe postarat, idolem, do kterého si občané mohou projektovat své velké sny i běžné obavy. Její život je navíc jímavým příběhem o skromné dívce z východu, která porazila všechny mocnější soupeře a ke štěstí přišla.

Augsteinovi i dalším odpůrcům vadí zejména ideová nevyhraněnost a nejasné směřování kancléřky, její schopnost dlouho hovořit, ale přitom nic závazného neříct, umění mlžit a nakonec zvolit nejpopulárnější řešení. Svoji tradičně spíše konzervativní stranu posunula Merkelová výrazně do politického středu, na pozice, které dříve patřily sociální demokracii či Zeleným. Daní za to je, že dnes již voliči jen těžko rozlišují, za čím CDU/CSU doopravdy stojí. Respektive, za čím stojí Merkelová.

Osamělá, ale na vrcholu

Neboť ta se v systému, posměšně zvaném "merkelismus", sama stará úplně o všechno. Je strážkyní státní kasy, ochránkyní starých i matek malých dětí. Problémem je, že začíná být velmi osamělá. Její personálně vyschlá strana je na ní plně závislá a koaliční partneři se jí do vlády zrovna nehrnou. Mnoho přátel nemá ani v Evropě.

V jižních státech, kterým v probíhající krizi naordinovala přísný spořící kurz, se běžně objevují její karikatury s hitlerovským knírkem a úvahy o novodobé snaze Berlína ovládnout celý kontinent. Prominentní kritici, mezi které patří i nestor německé filozofie Jürgen Habermas, vyčítají Merkelové, že místo velkých vizí na evropském poli jen egoisticky prosazuje krátkodobé německé zájmy.

Kompletní článek najdete na serveru Českápozice.cz.

Zdroj: Českápozice.cz

reklama
reklama