Investoři, těšte se po volbách. Co pro vás chystají Kalousek, Babiš nebo Mládek?

Investoři, těšte se po volbách. Co pro vás chystají Kalousek, Babiš nebo Mládek?

| Jan Sochor

Vyšší firemní daně, státní banka, zrušení daně z dividend - to všechno se může po volbách stát realitou. Záleží na tom, které strany sestaví vládu. Co ale politici skutečně po volbách chystají? V exkluzivní anketě oslovil Investiční web politiky významných stran a uskupení - Andreje Babiše z hnutí Ano, Jana Mládka z ČSSD, Pavla Bělobrádka z KDU-ČSL, Jiřího Dolejše z KSČM, Martina Kubu z ODS, Zakaríu Nemraha z SPOZ, Miroslava Kalouska z TOP 09 a Tomia Okamuru z hnutí Úsvit přímé demokracie.

I když většina politických stran ve svých programech problémy drobných investorů a burzy neřeší, chystají strany řadu opatření, která by investory měla zajímat.

Třeba sociální demokraté a komunisté, kteří by mohli podle preferencí mít sílu sestavit či "tiše podpořit" levicovou vládu, chtějí více zdanit velké firmy z oborů energetiky, telekomunikací a bankovnictví. Shodou okolností to jsou všechny velké firmy z pražské burzy. Obě strany také podporují vznik státem vlastněné banky, která by konkurovala těm komerčním. Naopak se zasazují o zachování zdanění dividend, což ve své programu zase odmítají TOP 09 či ODS.

Co všechno by z programu jednotlivých stran mělo investory zajímat podle samotných politiků?

Zajímali jsme se i o postoj k podnikatelům a podmínkám pro byznys u nás. Všechny strany se vesměs shodují, že nejdůležitější je stabilní daňové prostředí, přesto většina z nich chce nějak upravovat daňové sazby.

Co politici chystají po volbách pro podnikatele?

Jaké jsou konkrétní ekonomické programy jednotlivých stran, se dozvíte v následujících dnech na Investičním webu. Již v úterý se zaměříme na ekonomické plány ČSSD.


Daňová politika jakékoli vlády vzešlé z voleb do Poslanecké sněmovny by měla podle ekonomů oslovených ČTK vycházet z předem stanovené hospodářské politiky, zaručit dlouhodobou stabilitu a předvídatelnost vývoje daňového systému. Možné snižování daní ekonomové doporučují především v případě podpory investic, podnikání a zaměstnanosti.

"Snížit je potřeba daně tam, kde chceme povzbudit iniciativu a investice soukromých podnikatelů. Určitě bychom neměli užívat daně k ovlivňování politického chování občanů. Stát má své občany chránit, ne podnikat s jejich penězi," řekl ekonom Milan Zelený. Naopak by se podle něj určitě měly zvýšit daně na činnosti a produkty, které společnost nechce a které "škodí na zdraví i na duchu".

Pokud má daňová politika sloužit k dlouhodobé podpoře růstu ekonomiky, je podle Pavla Sobíška z UniCredit Bank především potřeba usilovat o snížení zdanění práce, tedy hlavně o snížení sociálního pojistného. To je v ČR podle něj ve srovnání se zahraničím nadprůměrně vysoké. "Jelikož nelze snižovat zároveň všechny daně, zdanění spotřeby a kapitálu by mělo zůstat bez podstatných změn," uvedl Sobíšek.

Zároveň upozornil, že pro rozvoj ekonomiky jsou dále klíčové stabilita a předvídatelnost daní. "To znamená omezit zásahy do systému a vyhnout se experimentům v podobě daňových přirážek pro vybraná odvětví," uvedl.

Navíc daňová politika by měla podle Zeleného vycházet z dlouhodobé ekonomické strategie daného státu, ne z politické taktiky. "Nelze určovat daňovou politiku, když nevíme, co je žádoucí a co nežádoucí v hospodářských a společenských aktivitách," uvedl.

Řídící partner PwC Jiří Moser uvedl, že stát by se měl především soustředit na efektivnost výběru daní a komfort pro poplatníka, který je ochoten daně platit. "Ke zefektivnění výběru by mohly pomoci zejména moderní technologie," uvedl.

Daně mohou být přitom podle hlavního ekonoma Patrie Finance Davida Marka nástrojem k podpoře ekonomiky skrze výdaje státního rozpočtu. "Obecně by rozpočet měl být sestaven s ohledem na ekonomickou situaci. Je potom na ministerstvu financí a vládě jako takové, aby určila, které výdaje zvýšit, či daně snížit, aby dosáhla maximálního požadovaného efektu na ekonomiku, ale zároveň respektovala své dlouhodobé cíle," uvedl. Zároveň si myslí, že se v případě rozpočtu zřejmě nepodaří zastavit růst mandatorních, tedy povinných výdajů. Ty přitom tvoří téměř dvě třetiny všech výdajů státního rozpočtu. "Důležité ale je, jaký je jejich podíl na celkových výdajích a jaký zůstává prostor pro rozhodování vlády," uvedl.

Podle Sobíška by k prosazení úspor byla potřebná motivovaná a politicky silná vláda. "Systém totiž bude klást vůči takovému postupu přirozený odpor," dodal.

Hlavní ekonom Consequ Petr Zahradník pak snižování objemu mandatorních výdajů považuje za možné, ovšem na základě provedení důkladného výdajového auditu a ocenění, zda všechny zaručené a garantované typy výdajů jsou oprávněné, prospěšné a nabízející odpovídající veřejnou službu. Snížení podílu mandatorních výdajů je možné podle Zahradníka i díky tomu, že do systému veřejných financí vstupují v nezanedbatelné výši i prostředky z rozpočtu EU. Důsledným a úplným vyčerpáním těchto fondů je možné váhu nemandatorních výdajů zvýšit, uvedl.

reklama
reklama