Doušek optimismu: Co může trh do konce roku potěšit a jak na víru v lepší zítřky sázet?

| Roman Chlupatý

Špatných zpráv bylo dost. Namísto katastrofických scénářů a titulů poslední záchrany jsem se proto rozhodl ostřílených expertů zeptat na opak: Které zprávy z domova i ze světa by mohly investory potěšit? A které investiční strategie a investice se jim i proto nyní líbí? Z odpovědí ekonoma ERA Poštovní spořitelny Jana Bureše a akciového analytika z BH Securities Petra Hlinomaze vyplývá, že existují důvody k optimismu. Jejich sázky jsou pak mixem tradičně bezpečných přístavů, jako je například dolar, a adrenalinových zážitků tipu IPO Twitteru.

Svět: A přece se točí. A točit nepřestanou (největší světové tiskárny peněz)

Petr Hlinomaz
Petr Hlinomaz

Hlinomaz: Snad se ukáže, že oživení není krátkodobé, že je tu potenciál alespoň střednědobého růstu. To by se mělo projevit v cenách komodit a na celkové stabilizaci. Určitě to bude do značné míry ovlivněno tištěním peněz. ECB asi bude muset přikročit k nějakému uvolňování, což znamená, že se tiskárny nezastaví. Poté, co pomyslná stavidla otevřeli Američané, Japonci a další se přidají i Evropané. Otázkou je, do jaké míry to pomůže.

Jan Bureš
Jan Bureš

Bureš: Díky očekávanému vývoji má podle mě poměrně slušné šance na posílení americký dolar vůči euru. V ročním horizontu bude ECB nucena reagovat na to, že bude potřeba splácet LTRO; bude nucena opět vymyslet, jak uvolnit měnové podmínky. Fed se podle mě naopak – i s novým vedením – odhodlá ke kroku opačným směrem. Nejen proto, že je to podle mě nyní správné, ale i proto, že nazraje čas podle kritérií, která si nastavili samotní američtí centrální bankéři. Čekám, že k obratu dojde na konci tohoto, případně začátku příštího roku, tedy až se ve Spojených státech uklidní debaty kolem rozpočtu a dluhového stropu. To všechno jsou věci, které by měly nahrávat dolaru.

Spojené státy: Shutdown, dluhový strop a další (politické) kotrmelce

Hlinomaz: Na straně republikánů jsem v posledních dnech cítil hodně velkou chuť "to zkusit". Nevylučoval jsem tudíž možnost, že nějaký ten den ve zvláštním režimu ekonomika pojede. Související komentáře byly katastrofické, mám ale pocit, že by to Americe prošlo. Trhy by mohly dramaticky zareagovat, ale nečekal bych zásadní změnu onoho přesvědčení, že když se něco děje, jsou Spojené státy bezpečný přístav. To by možná mohly změnit až dlouhodobější věci, například prudká změna makroekonomické situace.

Evropa: Španělsko může překvapit příjemně, v případě německé vlády to může být opačně

Hlinomaz: V Evropě kromě makra může zradit politika. V Německu stále není vládní koalice, a je proto otázka, jaké podoby nakonec nabude, jaký bude mít vláda prostor a co bude schopna dělat nebo nedělat. Nedělání je nyní asi tou horší variantou. Často se v této souvislosti zmiňuje regulace ve finančním a bankovním sektoru. Upozornil bych i na energetický sektor, kde také vyvstala řada témat, která by měla být řešena. Jde o sektor, který potřebuje pracovat s dlouhodobou vizí, a všechna opatření, která byla v poslední době udělána – ústup od jádra, někdy neúčelná podpora obnovitelných zdrojů, tanečky kolem emisních povolenek a tak dále –, tříští snahy a výhledy energetického sektoru. Myslím si přitom, že v samotném Německu to vadí podnikům, domácnostem, a nakonec i Zeleným – každému svým způsobem. Teď po volbách by se to mělo dořešit, měl by se objevit nějaký dlouhodobý rámec. Pokud k tomu nedojde, pojede se dále podle špatného scénáře.

Bureš: V eurozóně jsou periferie, které procházejí strukturálními změnami. Zmínil bych Irsko a Španělsko. Zejména Španělsko zažívá skutečně rychlý růst exportu, vlastně podobný, jaký hlásí Německo. I přes všechny problémy, které země má, je vidět pozitivní strukturální změnu, která by časem mohla překvapit. Nemusí tedy nadále platit to, že jsou Mezinárodní měnový fond a další instituce překvapovány nepříjemně, že korigují své prognózy směrem dolů. Země jako Španělsko by mohly vyslat pozitivní signál, což by konkrétně v jeho případě – vzhledem k velikosti tamní ekonomiky – bylo dobré pro celou Evropu.

Investiční strategie: Hra na jistotu i sázky na neznámé jako Twitter

Hlinomaz: V tomto prostředí je asi dobré se držet fundamentu, přirozených a základních sektorů. Na akciových trzích jde o nápoje, tabák, mezi komoditami o potraviny. Technologický sektor má asi lepší šance v zámoří. Zároveň si myslím, že když se nedostává odpovědi na otázku, kam investovat, ve standardním, známém spektru, je dobré sledovat nové emise. Ty teď nejvíce přicházejí ze zámoří. Tamní trh tradičně každou emisi hodně vysaje, takže je otázka, jak člověk z Evropy uspěje s potenciální investicí. Ale možná by se nějaká příležitost objevila. Hodně se mluví o Twitteru; zatím se zdá, že nepůjde o fiasko jako v případě Facebooku. Je otázka, jak vypjaté budou emoce, ale podle mě je to příklad příležitosti, jež má potenciál příjemně překvapit.

Česko: Na makro úrovni se blýská na lepší časy, i díky evropské periferii

Bureš: Nyní je to hodně o regionech. V Evropě – tedy i v Česku – by bylo pozitivní, kdybychom se na začátku roku 2014 dočkali toho, že exportně úspěšné firmy, kterým se už tři až šest měsíců daří navyšovat objednávky a produkci, začnou ve větší míře investovat a nabírat lidi. Neopakoval by se tak scénář z roku 2011, kdy to na začátku vypadalo nadějně, ale skončilo špatně. Proexportně orientované firmy se tehdy totiž bály. Vysoká nezaměstnanost pokračovala a ve chvíli, kdy se zhoršily podmínky v zahraničí, ekonomika spadla do recese, na její druhé dno. Tentokrát to může být jiné, na evropských periferiích je totiž větší klid. Svědčí o tom rizikové marže, které jsou výrazně nižší než v roce 2011 a na začátku roku 2012, kdy se v Evropě hrálo o to, zda euro vůbec přežije. To byl černý scénář, který mohl nejen evropskou ekonomiku rozhodit nebývalým způsobem.

Česko: ČEZká ekonomika pojede, i koruně by to mělo prospět

Hlinomaz: Mezi možné příležitosti bych zařadil ČEZ. V okamžiku, kdy by se nějakým způsobem situace stabilizovala – i kdyby se objevila jen jiskřička naděje, že podmínky v sektoru budou transparentnější a dlouhodobě čitelné –, bude mít najednou výhled pro tento titul jaksi jistější podloží, což by firmě mělo pomoci. Nehledě na to, jakým způsobem bude probíhat dostavba Temelína.

Bureš: Česká ekonomika projde sílícím oživením. Věřím tomu, že v roce 2014 naskočí domácí poptávka, i když ne v tempu, z jakého by se nám zatočila hlava. Samo o sobě to, že naskočí, bude nicméně argumentem pro ČNB, aby zastavila své verbální intervence proti koruně. To by mohlo koruně otevřít prostor k posílení, ne ale nějak závratný – v ročním horizontu očekávám korunu okolo 25,20 EUR/CZK.

reklama
reklama