Pohled do budoucnosti: Chcete auta bez řidičů? Tak svět zbavte všech právníků

Pohled do budoucnosti: Chcete auta bez řidičů? Tak svět zbavte všech právníků

| Tomáš Beránek

Představte si, že večer se sklenkou vína a oblíbenou knihou sedíte v obývacím pokoji, když v tom vám zavolají přátelé, zda jste nezapomněli na jejich oslavu. "Oslava!" vyhrknete. "A já nemůžu řídit, protože jsem pil(a) víno," doplníte záhy. Ve světě budoucnosti žádný problém. Stačí, když svým chytrým telefonem přivoláte automaticky řízené auto, o zbytek se nemusíte starat. Co stojí této lákavé představě v cestě? A je otázka moderních dopravních prostředků limitována pouze dostupnými technologiemi?

Přiznejme si, že automaticky řízená auta jsou prozatím z velké části stále pouze futuristickou vizí. Prozatím. Ambice technologických společností jako Google nebo automobilek Audi, Toyota, General Motors či Nissan jsou obrovské. O tom svědčí i fakt, že tyto firmy na vývoji technologií, které by z aut bez řidičů udělaly běžnou součást života, usilovně pracují a veřejnosti představují první slibné výsledky svého snažení.

(Marný) boj proti mrtvým na silnicích

Hlavním argumentem automobilek, proč se o vývoj aut bez řidičů pokoušet, je, že by tato technologie radikálně snížila počet nehod. A argument je to opravdu silný. Jen v České republice se loni stalo více než 80 tisíc dopravních nehod. V pozadí této statistiky navíc stojí ještě mnohem smutnější číslo – 681 zmařených životů.

Česká republika je ovšem pouze kapkou v moři. Na území Spojených států při dopravních nehodách ročně vyhasne kolem 30 tisíc životů, obdobná situace je i v Rusku. A například na čínských silnicích ročně zemře dokonce téměř 70 tisíc lidí. Pokud bychom v tomto výčtu pokračovali, došli bychom k jednomu a čtvrt milionu obětí dopravních nehod ročně na celém světě.

Vysoká nehodovost a s ní spojená právní odpovědnost viníků nehody je však zároveň také hlavním argumentem protistrany, tedy těch, kdo automobily s prázdnými sedadly řidičů zatvrzele odmítají. Pokud v současnosti dojde k dopravní nehodě, je situace poměrně jednoduchá - veškerou právní odpovědnost nese viník střetu. V případě automatických automobilů je však situace komplikovanější. Ačkoli se předpokládá, že by tyto moderní technologie počty dopravních nehod minimalizovaly, neeliminovaly by je zcela. Nehodovost a především úmrtnost by tak ze silnic úplně nevymizely.

Kdo je ale právně odpovědný za nehodu, při které za volantem automobilu nikdo nesedí? Majitel automobilu? Přepravované osoby? Nikdo? Omyl, říkají právníci. Přímým viníkem nehody by se v takové situaci stal výrobce automobilu, případně dodavatel technologie automatického řidiče. Je logické, že by za smrt některého z účastníků dopravního provozu mohl být jen těžko obviněn a odsouzen jeden konkrétní zaměstnanec automobilky, tím spíše by se ale na scénu dostaly žaloby, ve kterých by právníci jménem pozůstalých po automobilkách požadovali astronomické finanční kompenzace.

Z rapidního úbytku dopravních nehod by se tak náhle pro automobilky stala dvojsečná zbraň. Na jednu stranu by sice výrobci automatizovaných automobilů ročně zachránili více než milion lidských životů, na druhou stranu by však za tuto službu čelili desítkám až stovkám finančně likvidačních žalob. Pokud by totiž na silnicích ročně namísto milionu a čtvrt lidí zemřelo například "jen" deset tisíc osob a pozůstalí by v každém jednom případě po odpovědné automobilce požadovali milion dolarů, musel by automobilový průmysl na odškodném ročně vyplatit kolem deseti miliard dolarů, musel by automobilový průmysl na odškodném ročně vyplatit kolem deseti miliard dolarů, což by pro některé (a nejen malé) podniky znamenalo jediné – krach.

Je proto otázkou, zda se na silnicích vyšší bezpečnosti a pohodlí vůbec někdy dočkáme, nebo zda odvážné vize automobilek a technologických firem zůstanou navždy jen na papíře.

Zdroj: Bloomberg

reklama
reklama