Klidná síla: Velká německá koalice by měla Evropě prospět, shodují se experti

| Roman Chlupatý

Merkelová využije úspěchu v nedávných volbách a v Evropě přitlačí na pilu. To by mělo znamenat rychlejší a hlubší integraci, jejímž cílem je větší stabilita, myslí si mimo jiné experti z Prahy a Londýna, které během diskuzí o podobě příští německé vlády oslovil Investiční web. Výsledky voleb považují vesměs za dobrou zprávu, Německo jako takové pak v mnoha ohledech za inspiraci pro řadu problémových ekonomik Evropské unie.

V čem se podle vás bude lišit politika nového německého kabinetu od předchozí vlády?

James Knightley

James Knightley (ekonom, ING): Podoba očekávané koalice by mohla zmírnit některé postoje Angely Merkelové vůči problémovým ekonomikám Evropy. Vláda se totiž bude muset opřít o levicové partnery, nikoli o FDP, která se tentokrát do parlamentu nedostala. Německá politika proto bude přece jen o něco levicovější, méně agresivní. Tím by měl vzniknout prostor pro diskuzi, pro flexibilnější přístup. To by měla být pro Evropu dobrá zpráva. Co se domácí politiky týče, myslím si, že Merkelová mnohé naznačila již během předvolební kampaně. Jak řekla, v Evropské unii žije 7 % světové populace, která podepsána pod 25 % výkonu globální ekonomiky, ale také pod 50 % výdajů na sociální politiku. Lidí v Německu bude ubývat a tamní populace bude stárnout. Pokud si tedy chce země alespoň částečně zachovat současnou sociální politiku, musí přistoupit k dramatickým reformám. Mezi ně patří například zvýšení věku odchodu do důchodu a nalákání pracovní síly ze zahraničí. Právě s tím by mohla nová německá vláda začít.

Jaké budou evropské priority nové německé vlády a jak tvrdě je bude prosazovat?

Jan Jedlička

Jan Jedlička (vedoucí EU Office České spořitelny): Angela Merkelová získala v německých volbách silný mandát, který potvrdil, že jde její politika správným směrem, alespoň z pohledu německých voličů. Proto předpokládám, že po skončení koaličních jednání přestane jednat v rukavičkách a na evropském poli začne tvrději prosazovat svou agendu. To bude mít podle mě dva hlavní dopady. Zaprvé, politika úspor a bolestivých reforem nepoleví, i když ji jižní křídlo EU v čele s francouzským prezidentem Hollandem kritizuje. Dobrodružné pokusy o smazání starých dluhů hypotetickým ekonomickým růstem nastartovaným novými dluhy zůstanou na papíře. Zadruhé, Evropu pod německou taktovkou nečeká rozklížení, ale hlubší integrace. Řecko ani další problémové státy jižního křídla nebudou vytlačeny z eurozóny a bankovní unie bude doplněna o společný mechanismus záchrany problémových bank. V neposlední řadě vzroste tlak na další koordinaci fiskálních politik členských států Evropské unie.

Co výsledky voleb a očekávaná podoba příští vlády znamenají pro region střední a východní Evropy?

Mateusz Zawada

Mateusz Zawada (akciový stratég, Wood & Company): Z pohledu střední a východní Evropy se nyní to nejzajímavější v Německu neděje na politické scéně, ale v ekonomice. Důležité je, že se tamnímu hospodářství daří, a to zejména pro Česko a Maďarsko, do jisté míry i pro Polsko. Zhruba 80 % českého HDP tvoří export, v případě Maďarska je to přes 90 % a v Polsku 60 %. Německo je přitom nejvýznamnějším partnerem těchto středoevropských ekonomik. Ty v poslední době signalizují obrat k lepšímu, a to do značné míry právě díky robustnímu růstu Německa. Pozitivní je, že jsou předstihové indikátory silné, to je příslib dalšího posilování. Německo tedy podle mě středoevropskou trojici nadále potáhne ode dna a pomůže jí překonat nedávnou stagnaci.

Je Německo a jeho model – i díky úspěchu Merkelové – příkladem pro zbytek Evropy?

Pavel Hnát

Pavel Hnát (proděkan fakulty Mezinárodních vztahů VŠE): Němci udělali už před krizí obrovský skok kupředu. Ten potvrdil, že se levicový politik často nachomýtne k potřebným pravicovým reformám. To není jen případ Německa, ale i Francie nebo Británie. Německo si kvůli znovusjednocení sáhlo na dno a ztratilo konkurenceschopnost, zreformovalo pracovní trh, a v důsledku toho před krizí čelilo nejnižším tlakům na růst mezd z celé vyspělé Evropy. Právě díky tomu Němci získali velký náskok v konkurenceschopnosti a začali si připisovat úspěchy nejen v Evropě. Dnes například do Číny vyvážejí třikrát více než v roce 2005. Pokud by každá země udělala stejné kroky jako Německo, bude polovina současných problémů vyřešena. Ačkoli reformy, které Berlín naordinoval na konci 90. let a začátku tohoto století, nebyly německým obyvatelstvem přijímány příliš pozitivně, určitě přinesly ovoce. Minimálně v tom, že lidé začali spořit a že exportéři začali podnikat na globálních trzích, že se přestali spoléhat na domácí trh. Přesně to by teď měl napodobit zbytek Evropy.

reklama
reklama