Evropská integrace přeskočila důležitou překážku, pro české firmy skvělá zpráva

| Petr Zahradník

Výsledky německých voleb s ohledem na budoucí hospodářskou politiku v největší evropské ekonomice zřejmě neudělaly přílišnou radost zastáncům radikálních změn a revolučních přístupů k evropským ekonomickým, měnovým a finančním tématům.

Přestože Alternativa pro Německo, navrhující návrat k marce, byla označována za jednoho z vítězů voleb, počet hlasů ji do Spolkového sněmu nepustil a neumožnil jí tuto zásadní navrhovanou změnu naplňovat. Oba dominantní vítězové představují z pohledu vztahu k evropské integraci jejího silného a ještě silnějšího zastánce.

Ano společné Evropě

V případě CDU/CSU má podpora evropské integrace silně pragmatický základ, kdy na jedné straně je tolerována role Německa coby klíčového přispěvatele záchranných plánů, na straně druhé je silný důraz kladen na rozpočtovou odpovědnost. Odpor je projevován k projektům, kdy nelze tuto odpovědnost adresně identifikovat (eurobondy, rychlá fiskální unifikace, ale i ne zcela vstřícný postoj k bankovní unii a případným transferům s ní spojeným).

To SPD uplatňuje v tomto ohledu snad až přílišnou velkorysost, jdoucí navíc do oblastí, které podnikatelský sektor dvakrát nemiluje (návrhy na harmonizaci daňových pravidel a základů v rámci EU).

Společným jmenovatelem obou vítězů, významným i z pohledu České republiky, je přesvědčivá víra v proces evropské integrace a stejně silná touha a ambice být klíčovým aktérem a tvůrcem tohoto procesu. To může být pro českého vývozce, investora či obchodního partnera jiného typu zpráva velice dobrá a potěšující, neboť by mělo spíše ubýt překážek vzájemných vazeb. Obě vůdčí německé politické strany jsou zastánci volného trhu v Evropě, tedy prostředí, které našim aktérům zcela vyhovuje.

Německo samotné nemá vyhráno. ne navždy

V souvislosti se situací v povolebním Německu jsou občas zmiňovány i vnitřní strukturální problémy tamní ekonomiky, mezi nimi silná závislost na vývozu, slabá domácí poptávka či neefektivní služby. Silná závislost na vývozu však podle mě představuje zásadní přednost německé ekonomiky. Není obvyklé, aby ekonomika této velikosti vyvážela přes 50 % svého HDP, navíc s kladnou obchodní bilancí. Pouze to ukazuje, že tak velká ekonomika nemá důvod zůstat obrněna ve svých národních hranicích. V aktivitách, které jsou pro ni výhodné, úspěšně využívá, na rozdíl od jiných velkých ekonomik, výhod zahraničních trhů.

Slabost domácí poptávky je relativní, pádnější označení by mohlo znít "obezřetnost, možná zodpovědnost". Díky rozvinutému střednímu stavu je navíc domácí poptávka přesvědčivě orientována na využití domácích (lokálních) zdrojů.

Tím není řečeno, že německá ekonomika nemá poruch. Nicméně oproti svému stavu před deseti a více lety, či v porovnání s tím, jak nyní strukturálně vyhlížejí ekonomiky jiných evropských států, se tato nachází v kondici přímo excelentní. Takové, jež umožní vládě postavit hospodářskou politiku založenou na možnosti tvořit a rozvíjet se, a nikoli hasit požár či zajišťovat základní ekonomickou stabilitu.

reklama
reklama