Když se řekne daně aneb Jaké změny (ne)čekají experti od příští české vlády

| Roman Chlupatý

Daně jsou jedním z prubířských kamenů, o něž se příští vládní koalice opře, nebo roztříští. Současné dohadování možných politických partnerů o výši i struktuře daňové zátěže je přitom stejně složité a nepřehledné jako samotný systém daní u nás. Investiční web se nejen proto obrátil na pět ekonomů s otázkou, co se jim vybaví jako první, když se řekne "daně v Česku". Výsledkem jsou neradostný obrázek současného stavu i nápady, jak věci zlepšit.

Helena Horská

Helena Horská (Raiffeisenbank): České daně? Chameleon, kterého málokdo chápe

České daně jsou jako chameleon, stejně jako on se totiž přizpůsobují aktuálním potřebám a hrozbám. Není stanoven směr, kterým by se měly ubírat. Zamyslet se musíme v prvé řadě nad strukturou daňové zátěže. Všichni víme, že máme práci zbytečně zatíženou takzvanými pojistnými sazbami, které mají charakter daní. Na druhou stranu, v porovnání s jinými evropskými státy jsou u nás relativně nízké daně z převodu nemovitostí a jiné majetkové či ekologické daně.

Zadruhé bych zmínila komplikované daňové předpisy. Jejich zjednodušení by mohlo přispět k vyššímu výběru daní díky menším únikům. Jednotné inkasní místo je proto krokem správným směrem. A zatřetí, posílením finančních úřadů se zabrání rozdílnému posuzování daňové povinnosti a "optimalizaci" sídla firmy podle toho, jak často hrozí kontrola. V neposlední řadě je potřeba zmínit, že se daňový systém neustále mění, takže se v něm již vyznají jen odborníci. I malé firmy musejí vyhledávat odbornou pomoc, což znamená zbytečné náklady.

Anketa: Petr Dufek

Petr Dufek (ČSOB): Složitost, chaos, plané sliby – i to je danění v Česku

Když se řekne "daně v Česku", napadne mě jako první slovo "složitost". Dále pak rozdílné postavení, nebo dokonce zvýhodňování některých typů daňových poplatníků. Časté, někdy až chaotické změny. Permanentní náklady na přizpůsobení se. Nejasný výhled daňové zátěže v horizontu více než roku. A v neposlední řadě si s daněmi v Česku spojím "plané sliby".

Ilona Švihlíková (z vysílání ČT24)

Ilona Švihlíková (Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů): Daňový mix? Protřepat, zamíchat

Máme dva problémy spjaté s daněmi. V prvním případě jde o otázkou toho, kde a co vlastně uniká z příjmové kapitoly. Poslední dobou se hodně mluvilo o ztrátách na inkasu DPH, které jsou v desítkách miliard. Možností úniků je přitom hodně. Patří sem i vnitropodnikové ceny a daňové ráje, čímž se nelišíme od ostatních zemí. Zde existuje prostor minimálně pro zlepšení fungování a posílení pravomocí finančních úřadů.

Druhá otázka je spjata s tím, jak je u nás strukturován daňový mix. Nevím, co se podaří prosadit v rámci současných koaličních jednání, ale řekněme, že je český daňový mix – tak to bude sociální demokracie vnímat – extrémně regresivní. Silně závisí na zátěži DPH, kde je i snížená sazba nesmírně vysoká, a zároveň hodně zatěžuje zaměstnance. Tím vytváří asymetrii mezi zaměstnanci a OSVČ a zadělává na švarcsystém a věci s ním spojené. Elementární narovnání daňového mixu je tedy důležitá věc. Zda to musí jít přes narovnání progrese, je již věc vyjednávání. Jsou i jiné cesty, jak to dát do pořádku.

Petr Gapko

Petr Gapko (GE Money Bank): S novou vládou mohou opět přijít "výdaje na ošoupané podrážky"

Daně v Česku rovná se nejistota. Zažili jsme období, kdy se poměrně rychle měnily. Nyní opět nevíme, jaká bude vláda a jak bude vypadat její daňový program, což je důležité z mnoha důvodů. Kromě omezení spotřeby či výroby při zvyšování daní mají neustále se měnící sazby daní jeden dodatečný náklad, jímž je takzvaný "náklad ošoupaných podrážek", tedy výdaje na změny katalogů, cenovek a finančních plánů společností při změnách cen.

Petr Janský

Petr Janský (IDEA): Jde (také) o změnu myšlení. Firmy by měly být hrdé na to, že platí daně

Zatímco ve světě se začínají firmy chlubit tím, že platí daně v místě, kde podnikají, a lidé to po nich také stále více vyžadují, v České republice se tomuto tématu vlastně nikdo pořádně nevěnuje. Například i mezi TOP 100 plátci daní, které sleduje ministerstvo financí, si řada firem nepřeje, aby jejich jméno bylo v této souvislosti uvedeno. Pokud se to změní, pokud ti, kteří platí daně, budou považováni za ty "dobré", nebude stále více firem v této souvislosti vyžadovat anonymitu. Svým způsobem je to možné brát jako ukazatel nálady ve společnosti a mezi firmami.

Řada změn na mezinárodní scéně si vyžádá léta, možná desetiletí, což bude mít dopady i na Českou republiku. Může se jednat o výměnu daňových informací a související věci, jako jsou finanční tajemství, daňové ráje a podobně. Potvrdil to i nedávný případ bývalých majitelů Mostecké uhelné projednávaný u švýcarského soudu. Mnoho věcí se za posledních deset let prostě změnilo. Praktiky, které tito pánové aplikovali, by dnes nebyly možné.

reklama
reklama