Jak nakupovat levně a prodávat draze? Časování trhu není nesmysl

| Andrej Rády

Řada finančních expertů odrazuje drobné investory od snahy načasovat nákupy a prodeje investic podle vývoje na trzích. Dlouhodobé a pravidelné investování vám zajistí v průměru solidní zhodnocení, zní jejich mantra. Pravdu mají jen částečně – ruleta každodenního obchodování a snaha se v krátkodobém horizontu strefit do změn trendu je opravdu loterie, v delším horizontu, s dostatkem trpělivosti a na základě fundamentů se ale dá celkový výnos výrazně vylepšit.

Odpůrci časování trhu tvrdí, že nelze předpovědět vývoj cen aktiv. V tom mají pravdu. Někteří – a zcela legitimně – ale sledují své zájmy, například správci fondů udržují pravidelné investory v podstatě neustále "plně zainvestované". Poplatky za správu peněz se jim hezky sčítají a ke spokojenosti investorů stačí porazit inflaci, v náročnějších případech alespoň o vlásek překonat tržní benchmark. Proč ne, ani to mnohdy není hračka.

Dalším argumentem bývá poukázání na příklady investorů-sázkařů, kteří denním obchodováním přišli o veškeré úspory. Pro takové určitě není potřeba chodit daleko, zeptejte se svého brokera, třeba "pustí" nějaký ten příběh.

Jak tedy na akciích (ale platí to obecně i pro další typy investic) vydělat více než dlouhodobě proklamovaných 5 až 10 % ročně? Historicky se jako velice účinná možnost získání "nadvýnosu" ukazuje sledování fundamentů a časování nákupů a prodejů v dlouhodobém horizontu podle spolehlivých indikátorů ocenění. Ten dlouhodobý horizont si třikrát podtrhněte. Jde o to, aby investor uměl nakupovat v době, kdy jsou akcie z historického hlediska "levné", a naopak je prodávat a držet hotovost (případně vsadit na něco jiného, a může to trvat roky, než znovu budou akcie atraktivní), když se ocenění vyhoupne na výrazně vyšší než historicky průměrné úrovně.

"Běžný výnos" je nesmysl

Základem chuti investovat tak trochu nepravidelně je zbavit se svěrací kazajky, kterou je obecně přijímaná představa o historicky běžném výnosu z akcií. Ten může na CNBC propagovat možná Warren Buffett, který investuje 60 let, ale většina investorů jde s penězi na trh s horizontem několika let. Podle dat Stern School of Business vynesly americké akcie (index S&P 500) od konce 20. let minulého století ročně v průměru 9,3 %, což by tedy měl být onen zmíněný běžný výnos. Má to ale dva háčky.

Běžný výnos z akcií je nesmyslný pojem
Běžný výnos z akcií je nesmyslný pojemZdroj: MarketWatch

Zaprvé, číslo není očištěno o inflaci. To znamená, že roční průměrný výnos byl o pár procentních bodů nižší, zhruba 6,4 %. A zadruhé, výnosy se nejen v jednotlivých letech, ale i celých desetiletích výrazně lišily. Býčí trhy se střídaly s těmi medvědími. Průměrný výnos se z toho všeho spočítat dá, mluvit o běžném výnosu je ale nesmysl.

Graf jasně ukazuje, že výnosy z amerických akcií očištěné o inflaci v klouzavých 10letých obdobích kolísaly v obrovských vlnách. Poválečný boom nabídl mimořádně vysoké zisky, stejně jako investice mezi koncem 70. let a začátkem 90. let. V 30. letech nebo od roku 1963 do roku 1973 to ale bylo výrazně horší, mnohdy akcie nevydělávaly vůbec, a to ne pár let, ale v průměru celých 10 let. A to ještě investoři museli "vydržet" a neprodat akcie na úplném dně, když v roce 1929 ceny spadly o 90 %. Takže ani 10letý horizont při pasivní nebo pravidelně kumulované investici do amerických akcií negarantuje kladné zhodnocení.

Jak se vyhnout zbytečným ztrátám?

Sedět a čekat, než další býčí trh napraví škody, které napáchal ten probíhající medvědí, se navíc investorům nevyplatí ještě z dalšího důvodu. V době, kdy akcie v portfoliu nevydělávají, daří se mnohdy dluhopisům. Ale investor drží akcie, takže třeba na dluhopisy nemá peníze (to je samozřejmě model, málokdo drží pouze jednu třídu aktiv, takový investor si z diverzifikace zaslouží pětku s vykřičníkem). Celkově tedy poplatky, daně, volatilita a náklady ušlé příležitosti investorovi, který paličatě čeká na obrat trendu, způsobují ztráty.

  • 1
  • 2
reklama
reklama