Německu začíná vládnout velká koalice: Alternativa pro Německo čeká na šanci, velké změny v evropské politice i proto nemusejí nastat

| Roman Chlupatý

Po dvou měsících náročných jednání je to jasné – v Německu bude vládnout velká koalice konzervativní CDU/CSU a levicové SPD. Angela Merkelová bude navigovat zemi krizovými vodami už třetí volební období po sobě. Přitom se musí připravit na tlak z pravé strany politického spektra, na což není zvyklá. Alternativa pro Německo, překvapení říjnových voleb, totiž z každého jejího ústupku levici bude profitovat, říká Hans Kundnani z londýnského think tanku European Council on Foreign Relations.

Jeden velký otazník spojený s volbami je zodpovězen – Německo podle očekávání povede velká koalice. Jak výrazně však poslední volby ovlivní přístup země k Evropě, na to si budeme muset ještě počkat.

Hans Kundnani
Hans Kundnani

Alternativa pro Německo nezískala 5 %, ale stále dostala mnohem více hlasů, než napovídaly předvolební průzkumy. Čekalo se, že dostane 2 nebo 3 %, ale získala 4,9 %. Napoprvé to je úžasný výsledek. I když nebude v Bundestagu, bude svým způsobem na Merkelovou tlačit a ovlivňovat její evropskou agendu. Někteří ekonomové, včetně mých berlínských kolegů, tvrdí, že se Německo v přístupu ke krizi eurozóny pod taktovkou velké koalice pohne doleva; možná ne o moc, ale pohne se. Záleží na tom, jak definujete levici, ale to ponechme stranou. Nejsem si každopádně jistý posunem k transfer union, Alternativa totiž bude tlačit opačným směrem.

Jinými slovy, zatímco SPD bude tlačit na vstřícnější politiku vůči Evropě, respektive její krizí sužované periferii, Alternativa bude soustředit síly druhým směrem, takže se celkově zásadní změny nedají očekávat.

Přesně tak, vliv SPD ve vládě a Alternativy mimo parlament se budou krátit. Merkelová podle mě bude mít velký strach i jen z nepatrného nakročení doleva. Bude si totiž říkat, že byla už tak ztrestána volebním úspěchem Alternativy za své ústupky v předchozím volebním období. Příště by se pak Alternativa mohla dostat do parlamentu. Křesťanští demokraté – a to platí už desetiletí – přitom trvají na tom, že se na německé politické scéně nesmí objevit demokratická strana, která je více napravo než oni sami, a usedne v parlamentu. Dlouho se v této souvislosti mluvilo o neonacistech, s nimiž je někdy spojována i Alternativa.

Dá se tedy říci, že němečtí konzervativci už berou Alternativu vážně, jako opravdového soupeře?

Wolfgang Schäuble, dosavadní ministr financí, těsně po uzavření volebních místností v televizi mluvil o Alternativě jako o krajně pravicové straně. Nenazval ji přímo neonacistickou, ale poukázal na to, že existují přinejmenším nejasnosti ohledně extremistických postojů lidí spojených s Alternativou. Podle mě CDU v každém případě považuje Alternativu za hrozbu, a oprávněně.

Mění tedy Alternativa pro Německo politickou scénu v zemi?

Několik posledních voleb v Německu bylo zejména ve znamení fragmentace politické levice. Mluvilo se o nástupu Die Linke a o tom, co znamená. CDU tak byla ve velice komfortní pozici. Nyní však čelí něčemu podobnému, i na pravici se síly začínají tříštit. I když Alternativa bere hlasy hlavně jiným stranám, hrozí, že začne ujídat výrazněji i z koláče CDU/CSU, což by byl pro Merkelovou problém. Podle mě se toho konzervativci budou bát, což donutí Merkelovou dělat v oblasti evropské politiky víceméně to, co dělala dosud. Proto se zřejmě od velké koalice nedočkáme na evropské scéně žádných dramatických akcí.

Jak pravděpodobné podle vás je, že se Alternativa dostane po příštích volbách do parlamentu a začne německou politiku ovlivňovat i přímo?

To se nyní těžko odhaduje. Instinkt mi ale našeptává, že se stane politickou stálicí. Vše do značné míry závisí na tom, jak se bude vyvíjet krize a jak na to bude Německo reagovat. Pokud se budou věci vyvíjet podobně jako dosud – a podle mě budou –, lze očekávat zhruba následující: Merkelová bude muset dělat jisté ústupky; donutí ji k tomu trhy i koalice vlád, například francouzské, španělské a dalších. V otázkách, jako je transferová unie, se bude kancléřka zuby nehty bránit. Aby však zabránila kolapsu eura, na čemž jí záleží, bude nejspíše muset meze, které si sama určila, překročit.

Čemu konkrétně bude Merkelová z pozice premiérky čelit?

Zjednodušeně řečeno, pokud bude Německo nadále operovat s masivním přebytkem na běžném účtu, bude společná měna fungovat jen tehdy, když bude zároveň docházet k fiskálním transferům. V prvním i druhém případě bude muset Merkelová ustoupit. No a ve chvíli, kdy něco podobného udělá, zaútočí šéf Bundesbank Jens Weidmann, což bude pro Alternativu doslova živá voda; je to totiž strana ortodoxních německých ekonomů. Začnou těžit z nevole, kterou případný ústupek kancléřky vyvolá; začnou získávat body na přesvědčení, že Němci opět zachraňují fiskálně nezodpovědné země a podobně. Tyto hlasy v Německu sílí a podle mě nadále sílit budou.


Pohled z ČR: Vladimír Pikora (Next Finance)

Vladimír Pikora

Nejčastější chybou ekonomů je to, že mají tendenci protahovat trendy. Podle mě je přitom budoucnost založena na tom, že přichází něco nového, například i politické strany. Předpokládám, že Alternativa pro Německo bude mnohem silnější. Strana bojuje proti euru a v příštích volbách podle mě dostane mnohem více hlasů.

Nedivil bych se, kdyby i v České republice vznikla nějaká další protestní strana. Když se podíváme z jistého nadhledu na to, čemu se v české politice daří, jsou to vše protestní strany. Voliči nejsou spokojeni, v Česku i v celé Evropě.

reklama
reklama