Úpadek Západu?

| David Navrátil

Při pohledu na extrémně nízké sazby a pumpování likvidity do ekonomiky centrálními bankami musí člověk přemýšlet nad tím, zda to vše nakonec nevyústí v silnou inflaci. V historii najdeme mnoho situací, kdy překotný tisk nových peněz skončil hyperinflací. Proč by to tentokrát mělo skončit jinak?

Přehnaná spotřeba?

Někoho by možná mohlo překvapit, že existuje deflační ekonomický tábor. Ten říká, že žádná inflace nepřijde a že vše skončí deflací, tedy poklesem cen. Hlavním argumentem je to, že krize vznikla z nadměrné poptávky. Expanzivní fiskální a měnová politika se snaží pouze kompenzovat možný pokles poptávky, který by táhl dolů i ceny.

Podíl spotřeby a mezd na HDP (USA, Japonsko, EU)

Většina lidí nemá pocit, že by spotřebovávala nadměrně. Ale když se podíváme na to, jakým způsobem se vyvíjela spotřeba ve vyspělých ekonomikách, tedy USA, Evropské unii a Japonsku, je obrázek trochu jiný. Podíl spotřeby na HDP vzrostl z 64 % na začátku 80. let na 71 % před krizí. To ale ještě nic neznamená.

Podíl mezd na HDP přitom poklesl ze zhruba 64 % na 61 %. To představuje velké rozevření nůžek mezi spotřebou a tím, co si lidé vydělají prací - z nuly na asi 10 % HDP. Jinými slovy, **pokud by spotřeba domácností ve vyspělých ekonomikách měla sledovat vývoj mezd, musela by poklesnout o 20 %.

V roce 2012 klesla česká spotřeba o 2,6 % a mluvilo se o spotřebitelské krizi. Představte si proto titulky v novinách, kdyby spotřeba poklesla o pětinu.

Jak je možné, že taková nerovnováha vznikla? Jak mohla narůstat téměř třicet let? A je možné tento "model" udržet?

Míra úspor domácností v USA
Celkové zadlužení v USA

Spotřeba, která se dostala nad úroveň mezd, musela být nějak financována. Ano, byla. Částečně poklesem úspor. Ale především vytahováním bohatství z finančních zisků a nemovitostí a růstem dluhu.

Realizace bohatství

Výše celkového dluhu na HDP v USA vzrostla před krizí na zhruba 380 % HDP před krizí. V Evropě také.

Jak vytáhnout bohatství z aktiv? Stačí když ceny nemovitostí rostou a všichni věří, že porostou dále. Potom si při refinancování hypotéky můžete vzít vyšší hypotéku, protože se zvýšila cena vašeho domu. A toto navýšení hypotéky použijete na spotřebu. Snadné.

Takové financování je v pořádku, pokud je růst cen akcií a nemovitostí v souladu s tím, čemu ekonomové říkají fundamenty. Jinými slovy, pokud ceny odpovídají realitě a nejde o nějakou bublinu.

Růst HDP USA

Co ale dělat v případě, že jde o bublinu, jejíž splasknutí by vedlo k dramatickému poklesu spotřeby? Odpověď, kterou nabízejí centrální banky a politici, zní: Udržujme bublinu!

Cynicky se dokonce začalo mluvit o tom, že centrální banky vypsaly takzvanou put opci. Put opce chrání proti poklesu podkladového aktiva. Kvantitativní analýza potvrzuje, že centrální banky začaly reagovat na poklesy akciových trhů snižováním sazeb. Protiargumentem často je, že nemůžeme riskovat splasknutí bubliny, protože by se zhroutil stávající systém.

Vyspělý svět ztrácí náskok

Historik Niall Ferguson argumentuje, že je finanční krize "pouze" akcelerátorem již dlouho probíhajícího úpadku severoatlantické civilizace. Náš historik Miroslav Bárta také ukazuje symptomy probíhajícího kolapsu a dokládá je podobností s koncem egyptské říše.

Zní to temně, ale je potřeba si uvědomit, že jde o relativní úpadek. Snížení náskoku oproti zbytku světa a postupné snižování kulturní převahy. Raghuram Rajan, bývalý hlavní ekonom MMF, popisuje růst dluhu jako rozhodnutí politiků "řešit" narůstající příjmovou nerovnost ve společnosti. Extrémním, ale symptomatickým projevem byly takzvané NINJA úvěry. Tedy úvěry pro lidi bez příjmu, bez práce a bez majetku (No Income, No Job, no Assets).

Deflace by byla přirozenou reakcí ekonomik, pokud by vlády a centrální banky nebojovaly za opak.

Tento text je rozšířenou verzí sloupku napsaného pro Lidové noviny.

reklama
reklama