Pravolevý duel: Nenechme se opít akciemi. Fundamenty svědčí o tom, že krize trvá

| Roman Chlupatý

Protipóly k sobě často mají blíže, než se na pohled zdá. Potvrzuje to duel, v rámci kterého jsme nechali zhodnotit stav a očekávaný vývoj ekonomiky dva extrémy českého politického mainstreamu. Jak se předseda Svobodných Petr Mach a Ilona Švihlíková, která se objevila na kandidátce Zemanovců, shodli, růst akciových trhů ještě neznamená, že má Západ vyhráno. Potenciál vidí naopak na Východě – v Číně.

Akcie lámou rekordy, většina ekonomů mluví o odrazu ode dna. Jak to vidíte vy?

Ilona Švihlíková (z vysílání ČT24)

Ilona Švihlíková: Jsem opatrná vůči výrokům, že jsme se odrazili, protože ty už slýchám pět let. Mám pocit, že se každý kvartál objeví radostné "a je to tady". Každý malý signál se hned vydává za zásadní pozitivní zprávu. Ne že bych se nedívala na to, jak se vyvíjejí ceny akcií, ale ve Spojených státech je vidět jasná souvislost mezi vývojem kvantitativního uvolňování a akciovým trhem; reálná ekonomika je někde jinde.

Petr Mach: Akcie na pražské burze rozhodně rekordy nelámou, spíše se potácejí. Podobně je na tom podle mě celá česká ekonomika. Jinými slovy, žádný odraz ode dna nepozoruji, což platí jak o akciích, tak o ekonomice jako takové.

Co by vás přesvědčilo o tom, že se situace zlepšuje? Co v této souvislosti sledujete?

Ilona Švihlíková: Mě přesvědčí především ekonomické fundamenty. To, jakým způsobem se vyvíjejí mzdy a jakým způsobem se nastavuje, či spíše přenastavuje hospodářská politika. Tím mám na mysli ukončení politiky úspor a přechod k politice vyšších veřejných investic, což tu nevidím. Nyní sledujeme takové slabší signály, někdy související například s čistým exportem. Ale ten u vyspělých zemí nebývá – pokud nemluvíme o Německu – základním stavebním kamenem růstu. Tím bývá domácí spotřeba, kde jsou rizika stále značná. S optimismem bych proto ještě počkala a sledovala reálné, ne finanční veličiny.

Petr Mach

Petr Mach: I když beru ukazatel HDP s velkou rezervou a znám jeho slabiny, má značnou vypovídací schopnost. Stejně tak o stavu ekonomiky dobře vypovídá vývoj spotřeby elektřiny. Ta přitom také, stejně jako HDP nebo burza, již pět let stagnuje. Když ale sleduji, jak daně i státní dluh dále rostou, nevidím prostor pro obnovení hospodářského růstu.

Jaký vývoj očekáváte v roce 2014 v rozvinutém světě?

Ilona Švihlíková: Vyspělé země neustále čelí velkým problémům, které překrývají "specifickou" hospodářskou politikou. V eurozóně potíže zakrývá Německo, ale tím vyvolává obrovské nerovnováhy uvnitř unie. Německý přebytek běžného účtu v poměru k HDP je větší než čínský a je otázka, do jaké míry je taková politika u vyspělé země zdravá. Ve Spojených státech vnímám velká rizika v politice kvantitativního uvolňování. Ta se těžko dočká nějakého konce – když jej Fed naznačil, přišla okamžitě negativní reakce finančních trhů. Co se Japonska týče, to má obrovské problémy. Snaží se přenastavit základní ekonomické fundamenty, ale příliš se mu to nedaří.

Petr Mach: Evropa bude v příštím roce dále stagnovat a potýkat se s dluhovou krizí. Spojené státy naopak normálně porostou. Stále totiž zůstávájí svobodnou ekonomikou, kde soukromá iniciativa dominuje nad státním řízením.

A stejná otázka, ale tentokrát namířená na mladé trhy?

Ilona Švihlíková: Každá ze zemí BRICS je jiná, ale všechny mají obrovský potenciál. Kvůli tomu, jak se vyvíjí zbytek globální ekonomiky, jsou nuceny měnit hospodářskou politiku, která fungovala v posledních deseti letech. Čína už několik let cítí potřebu posilovat domácí poptávku, což je obtížný manévr. I když tedy tyto země mají značný potenciál, všechny stojí před otázkou, zda se jim tento obrat podaří. Pozitivní je, že většina z nich ví, co je potřeba udělat. U vyspělých západních ekonomik si tímto nejsem vůbec jistá.

Petr Mach: Obávám se, že současné zmatky na Ukrajině mohou omezit rozvoj východní Evropy. Čína si pak podle mě udrží stávající hospodářský růst a Indie zrychlí.

reklama
reklama