Politické rozbušky roku 2014: Praha a Londýn radí (ne)bránit se politickému riziku

| Roman Chlupatý

Odizolovat portfolio od vlivu politiků nejde a nepůjde, shodují se hlavní ekonomka Next Finance Markéta Šichtařová a portfoliomanažer pracující pro hedgeový fond C-View Nick Beecroft. Na to, jak velký to v příštím roce bude problém, ale mají odlišný názor. Zatímco podle Šichtařové by politici mohli již brzy výrazně zahýbat nejen trhy, ale celou ekonomikou, Beecroft od nich v dohledné době nic dramatického nečeká.

Politika a politikaření v posledních letech opakovaně hýbaly trhy. Bude to i v roce 2014 jeden z hlavních faktorů, který je potřeba mít na zřeteli, nebo ho současný růst odsune do pozadí?

Markéta Šichtařová
Markéta Šichtařová

Markéta Šichtařová: Řekla bych, že to druhé. Kvůli politickému riziku se několikrát dosedlo na dno. Druhé dno krize bylo silně provázáno s politickým cyklem, v Evropě došlo k výraznému navýšení veřejných výdajů. Třetí dno bylo také provázáno s politickým dnem a s opačným extrémem – když se neosvědčila politika navyšování veřejných výdajů, došlo k poměrně razantním škrtům, zvýšení daní a přidušení spotřebitelské poptávky. Nyní hrozí dosednutí na čtvrté dno, které by sice nesouviselo s politickým cyklem, ale s jistou chybou v monetární politice. Ta je totiž příliš dlouhodobá a expanzivní. Existuje navíc možnost, že kdyby se čtvrté dno blížilo, došlo by opět k nějakému nepříznivému souběhu s politickým cyklem. Hospodářské zpomalení by pak bylo vyhroceno nějakou další velkou chybou ve fiskální politice.

Stručně, politické riziko bude i v roce 2014 enormní. Narážím zejména na to, že je veřejnost, zejména v Evropě, již hodně unavená vleklou krizí, a tudíž by mohlo dojít k nárůstu extrémismu, nacionalismu, a tím pádem i k něčemu, jako je lynčování problémových států, ke snaze vytěsnit je z eurozóny. To by mohlo prohloubit krizi.

Nick Beecroft
Nick Beecroft

Nick Beecroft: Na pomyslném radaru nyní nemám žádnou politickou událost s potenciálem skutečně výrazně zahýbat s trhem. V květnu se konají volby do Evropského parlamentu, v nichž asi výrazně posílí antievropské strany, například Alternativa pro Německo. Reálně rozhodovat však budou nadále vlády jednotlivých států. Ty budou brát volby jako signál, to určitě, ale v reakci na výsledky si budou hlavně navzájem zase o něco blíže. Proto bych se těchto voleb nebál, což platí i o volbách – případně hrozbě předčasných voleb – v jednotlivých evropských zemích. Ozdravení Itálie se zdá být udržitelné, to samé platí o Španělsku.

Co se americké politiky týče, volby v roce 2014 by mohly vyslat veskrze pozitivní signál, pokud by jedna ze stran získala jasnou většinu v obou komorách Kongresu. Do značné míry by to vyřešilo současnou zákopovou válku. Myslím si však, že šance na to jsou poměrně malé. Očekávám, že dolní komora zůstane v rukou republikánů, ale Senát bude nadále spíše demokratický. Ani to bych ale nepovažoval za možnou příčinu turbulencí na trhu. V roce 2014 by politika příliš vzrušení vyvolávat neměla.

Řekněme, že se investor politického rizika obává, v poslední době ho zažil poměrně dost. Jak může vliv něčeho podobného ve svém portfoliu minimalizovat, pokud ne přímo eliminovat?

Markéta Šichtařová: Kdybych to věděla, tak už to dávno dělám. Imunizaci portfolia vůči politickým faktorům ale provést neumím. Vycházím z toho, že je politické riziko potřeba sledovat, v případě potřeby se pak musí opustit trh. Nemám tedy univerzální radu, jak sestavit portfolio, aby v žádném případě nebylo zasaženo nějakým náhlým politickým manévrem. Veškerá naše doporučení jsou ryze ekonomická, politické riziko obejít neumím. I tak v našich doporučeních výrazně roste například počet rad týkajících se realit. Právě zde je politické riziko zásadní, v budoucnu by totiž mohlo dojít k výraznému nárůstu daně z nemovitosti nebo převodu nemovitosti.

Nick Beecroft: Ubránit se politickému riziku je velice obtížné, snad s výjimkou útěku k hotovosti, když má člověk pocit, že se blíží problém. Podle mě však aktuálně nic dramatického v politické sféře nehrozí. Pokud by to někdo vnímal opačně, ať se řídí známým rčením "hotovost je král". Podle mě ale není potřeba utíkat z trhu. Všichni pomyslní strašáci dopadnou podobně jako tolik omílané referendum o skotské nezávislosti – průzkumy veřejného mínění ukazují, že je nyní pro odtržení Skotska od Spojeného království jen 30 % dotázaných. I tato tématická bublina by tedy měla splasknout celkem v tichosti.

reklama
reklama