Odklon Ukrajiny od Evropské unie? Spíše Rusové dotují Gazprom

Odklon Ukrajiny od Evropské unie? Spíše Rusové dotují Gazprom

| Karel Svoboda

Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou o úpravě ceny zemního plynu mezi oběma zeměmi přinesla velké překvapení, obzvláště v souvislosti s protesty ukrajinské opozice v Kyjevě. Nezřídka tyto události byly interpretovány tak, že se proruský prezident Viktor Janukovyč rozhodl přivést Kyjev do područí Moskvy a zcela přetrhat vazby s Evropskou unií. Realita ovšem může být daleko prozaičtější.

Viktor Janukovyč není v žádném případě proruský politik. Jeho mocenská základna leží na východní Ukrajině, kde většina obyvatel preferuje ruštinu jako svůj jazyk. Nejedná se sice ve většině případů o etnické Rusy, ale i tak mají k Rusku jistý sentimentální vztah. Daleko zásadnější jsou však hospodářské zájmy ukrajinské oligarchie v čele s Rinatem Achmetovem, Viktorem Pinčukem nebo také prezidentovým synem Oleksandrem. Nikdo z nich si nepřeje přehnané přátelství s Ruskem, které by do země vpustilo jejich ruské protějšky. Jejich hlavní zájmy navíc leží v Evropské unii, odklon od ní by tedy jistě neuvítali. Janukovyč tedy nemůže opustit ani Evropskou unii, ani Rusko.

Proč došlo k dohodě s Ruskem?

Z ukrajinské strany jsou výhody dohody o plynu jasné. Dojde ke zlevnění plynu pro Ukrajinu ze současných 406 USD za tisíc kubických metrů na 268,5 dolaru, přičemž tato částka má být revidována každé tři měsíce, s vysokou mírou pravděpodobnosti v závislosti na pohybech ceny ropy, na které jsou ceny zemního plynu dodávaného Gazpromem vázány. Zároveň Rusko nakoupí ukrajinské dluhopisy v hodnotě 15 miliard dolarů z prostředků ruského fondu budoucích pokolení. Ponechme stranou fakt, že tyto prostředky by měly jít do dluhopisů zemí s nejvyšším ratingem, což, při vší úctě, krizí zmítaná Ukrajina není.

Zároveň, a to bylo zdůrazněno, nebyla stanovena podmínka vstupu Ukrajiny do Celní unie Ruska, Běloruska a Kazachstánu. Takové podmínky je jen stěží možné chápat jako vzájemně výhodné. Ukrajina dostává od Ruska příslib slevy cen plynu, obrovský úvěr, nemusí za to přitom vůbec nic Rusku poskytnout.

Role Gazpromu

Zmíněný Gazprom je dalším důležitým hráčem v celé věci. Čistě teoreticky by i tato společnost měla na dohodě tratit. Ukrajina v souladu se smlouvou o dodávkách zemního plynu z roku 2009 dluží za rok 2012 asi 7 miliard dolarů, za rok 2013 bude účet pravděpodobně ještě vyšší. Pro společnost takové pohledávky znamenají jen problémy. Šance, že Ukrajina bude disponovat dostatečnými prostředky, aby splácela svůj dluh, je minimální.

Gazprom tak mohl Ukrajinu žalovat za porušení principu "ber, nebo plať", na základě kterého musí Ukrajina každoročně odebrat 52 miliard kubíků plynu s tím, že se reálně odebraný a zaplacený objem může od tohoto množství lišit maximálně o 20 %. Navzdory této smlouvě totiž Ukrajina odebrala v roce 2012 pouze 33 miliard kubíků zemního plynu, na rok 2013 plánovala pouhých 20 miliard. Neodebrání plynu je způsobeno částečně poklesem spotřeby v důsledku hospodářské krize, částečně bylo nahrazeno dovozy z jiných evropských zemí. **V důsledku dané politiky Gazpromu vznikají ztráty, které jen za rok 2012 firma vyčíslila na 7 miliard dolarů, letos nebude částka pravděpodobně o nic menší, spíše naopak.

Ruská půjčka 15 miliard dolarů tedy nemusí vůbec představovat snahu Vladimira Putina připoutat Ukrajinu k Rusku. Byl by to jistě vítaný doplněk, nicméně sám Vladimir Putin ví, že Ukrajina nemůže od Ruska úplně odpadnout. Může tedy jít spíše o řešení problémů Gazpromu z prostředků ruských daňových poplatníků. Dokonce ani poskytnutá sleva nemusí představovat dobrodiní ze strany Ruska. Ukrajina mohla požadovat revizi podmínek dodávek zemního plynu prostřednictvím arbitráže, jako se to Gazpromu stalo v případě jiných evropských zemí. Výsledkem by byla série žalob a protižalob, ze kterých by pravděpodobně Gazprom vyšel vítězně, byť by celková částka nebyla tak vysoká, jak by si představitelé firmy představovali.

Zároveň by ale došlo k úpravě smlouvy mezi Ruskem a Ukrajinou (respektive Gazpromem a Naftogazem) v objemech a cenách, což by znamenalo pokles příjmů ruské společnosti. Prakticky tedy dochází k financování zisku Gazpromu a záchraně jeho pozic na ukrajinském trhu z ruských státních peněz.

reklama
reklama