Zdanění bohatých jako globální téma současnosti

Zdanění bohatých jako globální téma současnosti

| Tomáš Beránek

Část amerických, evropských i japonských domácností může být velice brzy nemile překvapena. Romain Hatchuel ze společnosti Euro RSCG Worldwide upozorňuje, že se v poslední době objevilo hned několik náznaků blížící se vlny nových daní pro superboháče. Které země patří mezi průkopníky nového trendu a co na (hrozbu) zvyšování daní říkají nejbohatší podnikatelé a investoři?

Dluhopisový guru a ředitel investiční společnosti PIMCO Bill Gross v listopadu publikoval text, v němž sám vyzval bohaté Američany, aby se nezdráhali přispívat více do státní kasy. "Uznejte, že vy, já i všichni ostatní, kdo patříme do onoho kouzelného jednoho procenta, jsme vyrůstali ve zlatém věku úvěrů, kde ti, kteří si půjčovali peníze, měli větší šanci vydělat než ti, kteří tvrdě pracovali vlastníma rukama. Éra, kdy byl kapitál zdaněn méně než práce, by měla skončit," napsal mimo jiné.

Předkrizový vzor

Za vyšší zdanění bohatých se přimlouvá také Mezinárodní měnový fond, který letos v říjnu ve zprávě Fiscal Monitor uvedl, že se jedná o "potenciálně významný zdroj státních příjmů přístupný bez dalších požadavků na straně výdajů". MMF v této souvislosti argumentuje předpokladem, že poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu vyspělých světových ekonomik v příštím roce překoná 110 %. Ještě v roce 2007, rok před pádem Lehman Brothers, se pohyboval pouze kolem 75 %.

Veřejný dluh vybraných zemí (v % HDP)
Veřejný dluh vybraných zemí (v % HDP)Zdroj: Saxo Bank

Některé evropské státy již ke zvyšování zdanění nejbohatších občanů přistoupili. Země, které se v rámci poslední finanční krize dostaly do slepé uličky, zvýšily zdanění bohatých lidí v průměru o 8 %. Podobný scénář byl k vidění i ve Spojených státech, kde poté, co se bývalý prezident George W. Bush zasadil o snížení daňové zátěže fyzických osob, nejvyšší daňová sazba vzrostla z 35 % na 39,6 %.

Mezinárodní měnový fond nicméně tvrdí, že by se optimální daňová sazba vysokopříjmových skupin v zemích OECD měla pohybovat kolem 60 %, tedy vysoko nad současnými hodnotami. V případě Spojených států hovoří MMF dokonce o sazbě 70 %, která by do státního rozpočtu mohla přinést nové finance v objemu až 1,25 % HDP. Tak vysoké daně přitom nejbohatší Američané platili naposledy na začátku 80. let, krátce předtím, než se o jejich radikální snížení zasadil tehdejší prezident Ronald Reagan.

Oživení kyperského scénáře

Na první pohled je ale zřejmé, že pouze vyšší zdanění nejbohatší světové populace problémy globální ekonomiky nevyřeší. Mezinárodní měnový fond však tvrdí, že řešení extrémní zadluženosti vyspělých ekonomik je nasnadě, a hovoří v této souvislosti o možnosti "jednorázového zdanění veškerého soukromého majetku". V případě eurozóny by podle MMF bylo pro navrácení zadlužení na předkrizové úrovně potřeba jednorázové 10% zdanění veškerého majetku evropských domácností. Jakkoli se tento návrh prozatím pohybuje pouze v rovině teorie, není zcela nereálný. O velmi jednoduché proveditelnosti takového kroku svědčí nedávná kyperská krize, v níž byly nepojištěné bankovní vklady nad 100 tisíc eur "zdaněny" až 47,5 %.

Radikální změny ve zdanění fyzických osob na starém kontinentu v současnosti nejlépe ilustruje příklad Francie, která se na superboháče s příjmy nad milion eur ročně nově chystá uvalit daň 75 %. "Poslední finanční krize ukázala, že v současném světě konvenční způsoby zdanění fyzických osob nefungují," komentuje vyjádření MMF a kroky Francie Romain Hatchuel. "Otázka tak již dávno není to, zda, ale kdy a jak jednotlivé státy zdanění nejen bohatých upraví."

Zdroj: WSJ

reklama
reklama