Rudá záře nad Amerikou: Ani ve Státech nemá trh úplně volnou ruku

Rudá záře nad Amerikou: Ani ve Státech nemá trh úplně volnou ruku

| Jakub Kučera

Spojené státy americké stále ještě pro mnohé z nás představují zemi, kde je regulace ze strany státu slabá a takřka všechno řeší neviditelná ruka trhu. Při bližším pohledu tato představa ale dostává povážlivé trhliny.

Příkladem toho, že byznys nemá ani v USA zcela volnou ruku, může být takzvané perimetrové pravidlo. Tato regulace byla přijata už v roce 1966 a zapovídá přistání na Reagan Washington National Airport letům z větší vzdálenosti než 2 012 km (původně to bylo ještě méně). Jedním z důvodů měl být přesun části provozu na tehdy vzniklé Dulles Airport. Toto letiště leží výrazně dál od centra Washingtonu a dálnice vedoucí k němu je často ucpaná. Kdo může, raději letí na "Reagana".

I když bylo časem povoleno několik výjimek, perimetrový paragraf je dodnes velice nepopulární. Nyní se opět schyluje k boji o jeho další osud. Poslední pokus o zrušení zablokovali politici z východního pobřeží USA, kteří se těší podpoře aerolinek, jež do letiště Dulles hodně investovaly, a kteří jsou spokojení se současnou situací.

Druhým příkladem je rozumnější iniciativa z amerického Jihu, v posledních letech zasaženého silnými vedry. Aby se snížila spotřeba vody v San Antoniu, vyvinula tamní radnice nebývalou aktivitu. Město distribuovalo efektivnější záchodové mísy a vyměnilo kohoutky a sprchové hlavice v hotelech, a dokonce pomohlo financovat v místní továrně Coca-Coly novou linku na čištění lahví, která místo vody používá stlačený vzduch. Průměrný obyvatel San Antonia tak dnes denně spotřebuje 560 litrů vody místo dřívějších 750. Kdoví, jak by to dopadlo, kdyby se problém přenechal trhu.

Státní firmy nešetří

Do třetice případ, který je aktuální také u nás. Z americké pošty (US Postal Service) se stal moloch, který každý dnem stojí státní pokladu 25 milionů dolarů. Podle The New York Times by loňská ztráta státní společnosti mohla dosáhnout až 14,1 miliardy dolarů, tedy zhruba 280 miliard korun. Jedním z důvodů špatného hospodářského výsledku je nízká nebo zcela chybějící rentabilita poštovních poboček. Podle některých odhadů jsou celé tři čtvrtiny z nich nevýdělečné.

Provoz pobočky ve městě Alix v Arkansasu stál například v roce 2011 přes 48 tisíc USD. Za stejné období pobočka vydělala pouhých 3 642 dolarů. Vedení pošty přišlo s návrhem, jak ztráty snížit. Americký Senát ale záměr podstatně rozmělnil tím, že o rok oddálil zavření některých poboček a třídících center. Ani sobotní doručování nebylo zrušeno, ačkoli by podle The Economist americká veřejnost tento krok pochopila a management pošty si jej zoufale přeje. Vždyť ani v Česku, pro mnohé stále příliš "socialistickém", dopis v sobotu nedostaneme.

reklama
reklama