Co ráno musíte vědět (18. února)

Co ráno musíte vědět (18. února)

| redakce

Deset věcí, které na začátku týdne musíte rozhodně vědět, včetně toho, na co skladuje Pistorius ve své ložnici zakrvácené kriketové pálky.

1. V Evropě se stávkuje

Novináři britské zpravodajské organizace BBC budou v pondělí stávkovat, a stejně tak do práce nedorazí pět dnů zaměstnanci aerolinek Iberia. Co dalšího se bude tento týden dít, zjistíte v našem burzovním kalendáři.

2. Rozzuření Bulhaři opět v ulicích

Bulhaři opět demonstrovali, tentokrát proti vysokým lednovým účtům za elektřinu. Zároveň se dožadovali znárodnění distribučních sítí, které vlastní rakouská společnost EVN, ČEZ a Energo-Pro. Před budovami ministerstva hospodářství a energetiky a parlamentu se sešly asi tři tisíce Bulharů s transparenty hlásajícími: "Naše trpělivost se vyčerpala" nebo "Elektřina + nezaměstnanost = genocida".

Ceny elektřiny jsou pro Bulhary citlivé téma. Protesty proti distributorům v celé zemi trvají déle než týden. Lidé jsou nespokojeni hlavně s tím, že v lednových účtech položky za servis a distribuci překračovaly asi o 120 % cenu spotřebované elektřiny. Téma jaderné energie vyvolává v Bulharsku také odpor.

3. Solární energie: Kvůli chybám při stanovování dotací zaplatí Češi až bilion korun na daních

V nedělních Otázkách Václava Moravce premiér Nečas prohlásil, že podnikání okolo solárních továren je nutné regulovat lépe. Současné dění je podle něj nezdravé a ohrožuje tuzemskou ekonomiku. Dále uvedl, že s tím vláda bude muset něco udělat, byť konkrétní postup neuvedl. V tomto ohledu plně důvěřuje Energetickému regulačnímu úřadu. Některé zájmové skupiny, které se kolem solárních elektráren pohybují, jsou podle něj agresivní a "nehledí napravo ani nalevo". Z kapes Čechů podle něj přistanou na účtech těchto "solárních baronů" stovky miliard korun. Pro investory jsou však obnovitelné zdroje rozhodně trendem příštích desetiletí.

4. Skupina G20 se postavila proti měnové válce

Podle očekávání se ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí skupiny G20 vyjádřili k nebezpečí měnových válek. V závěrečném komuniké ze zasedání v Moskvě přislíbili, že nebudou cíleně devalvovat domácí měnu proto, aby podpořili konkurenceschopnost svých zemí. Japonsko, které v současné době praktikuje uvolněnou měnovou politiku a jeho měna důsledkem toho prudce oslabila, komuniké přímo nezmiňuje, snad i proto, že mnohé ze států G20 včetně Spojených států své ekonomiky přesně tímto způsobem podporují také. Zástupci zemí G20 slíbili, že se budou snažit omezit dopady uvolněných měnových politik na sousední země. Měnová politika by podle nich měla být zaměřena pouze na cenovou stabilitu a hospodářský růst. Prvním raněným v hrozící měnové válce bylo euro.

5. Akcie na pražské burze v závěru týdne zpevnily o 0,46 %

Pražská burza v závěru týdne při nízké aktivitě investorů rostla. Index PX si připsal 0,46 % na 1 003,69 bodu. Dařilo se akciím Komerční banky a pojišťovny VIG. Výrazné ztráty naopak postihly akcie AAA Auto poté, co společnost oznámila, že navrhne stažení všech svých akcií z obchodování na burzách v Praze a Budapešti.

6. Americké akcie beze změny, S&P 500 završil sedmý týden růstu

Americké akcie uzavřely týden bez větších změn, širší index Wall Street však i přes nepatrné pohyby v předchozích dnech dosáhl sedmého týdne růstu. Hlavní indexy se celý minulý týden pohybovaly těsně pod rekordními maximy, a investoři se tak zdráhali jít do větších sázek. Za celý týden si index S&P 500 i přes páteční mírný pokles zachoval přírůstek 0,1 %. Sedmý týden růstu v řadě je nejlepší sérií od přelomu let 2010 a 2011. Dow Jones naopak oslabil o 0,1 %, stejně jako technologický Nasdaq. Nová milionářská vlna v USA: Pomůže ještě akciím, nebo poroste zájem o alternativy?

7. Západoevropské akcie opět mírně oslabily

Západoevropské akcie na konci minulého týdne opět mírně oslabily kvůli energetickým a bankovním společnostem. Panevropský index FTSEurofirst 300 se snížil o 0,19 % a uzavřel na 1 161,39 bodu. Užší index DJ EuroStoxx 50, který sleduje obchodování pouze na burzách v eurozóně, oslabil o 0,76 % a zakončil na 2 615,26 bodu.

8. Německý člen ECB vyzval Francii ke snížení deficitu na 3 %

Jörg Asmussen, člen výkonné rady Evropské centrální banky, v pátek vyzval Francii, aby splnila vytyčený cíl snížit v roce 2013 rozpočtový deficit pod hranici 3 % ročního výkonu ekonomiky. Vystoupil s tím poté, co Paříž dala najevo, že kvůli slabé ekonomice svůj schodek letos nebude moci snížit ani na oficiální limit Evropské unie. Podle Asmussena musejí Německo a Francie, dvě největší ekonomiky eurozóny, jít příkladem ostatním a uvědomit si, že mají zvláštní odpovědnost za zachování věrohodnosti rozpočtových pravidel EU. Německo na hraně recese. Co to znamená pro Česko?

9. Páteční čísla z americké ekonomiky: Průmysl zklamal, spotřebitelská důvěra naopak roste

Průmyslová produkce ve Spojených státech nečekaně poklesla o 0,1 % poté, co v prosinci loňského roku vzrostla o 0,4 %. Index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity naproti tomu příjemně překvapil - vzrostl o 2,5 bodu na 76,3 bodu oproti předchozím 73,8 bodu. Další pozitivní zprávou byl nečekaný růst indexu průmyslové aktivity v oblasti New Yorku, který z lednových -7,78 nečekaně vzrostl na 10,04 bodu, přestože trh počítal s -2 body. Tento růst způsobilo vylepšení hodnot významných složek indexu, především nových zakázek, jejichž index vzrostl z -7,18 na 13,31 bodu, a zaměstnanosti, jejíž index si polepšil z -4,03 na 8,08 bodu. Téma pro Ameriku: Jsou imigranti vítaná pracovní síla, nebo vysávají ekonomiku?

10. Bude svět platit daň z finančních transakcí?

Od ledna příštího roku bude jedenáct zemí Evropské unie (Německo, Francie, Rakousko, Belgie, Estonsko, Řecko, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Slovinsko a Slovensko) vybírat daň z finančních transakcí, jejímž prostřednictvím se budou banky podílet na nákladech spojených s finanční krizí. Tuto daň schválili už minulý měsíc ministři financí Evropské unie a v sobotu německá kancléřka Angela Merkelová znovu začala vyzývat k zavedení této daně v celosvětovém měřítku. Přitom už celoevropské zavedení ztroskotalo, především kvůli námitkám Británie a Švédska. Ani Česká republika se k tomuto kroku prozatím neodhodlala. Evropská komise navrhuje, aby sazba daně na obchody s akciemi a dluhopisy činila 0,1 %, čímž by měla vynést až 35 miliard eur ročně.

BONUS

Případ zastřelené přítelkyně-zlodějky se komplikuje

Obhajoba jihoafrického atleta Oscara Pistoria, který stojí před soudem za zabití své přítelkyně, má další trhliny. Jihoafrické noviny City Press totiž zveřejnily, že v ložnici páru byla nalezena zakrvácená kriketová pálka, což vyvrací Pistoriovo tvrzení, že přítelkyni zastřelil omylem v domnění, že se jedná o zloděje. Pitva Reevy Steenkampové odhalila, že mladá žena měla v těle celkem čtyři kulky a jedna z nábojnic byla nalezena přímo v ložnici Pistoriova domu. Podle nejnovější teorie tedy Pistorius na přítelkyni začal střílet, ta se snažila ukrýt na záchodě, ale smrtelné ráně do hlavy už neunikla. Policie se k odhalení City Pressu odmítla vyjádřit s tím, že vyšetřování i soudní proces stále probíhají.

reklama
reklama