Proč se Spojené státy (ne)stanou novým Řeckem

| redakce

Pondělní titulní stránka magazínu Barron's naznačující analogii vývoje americké a řecké ekonomiky vzbudila rozruch. Prezident Obama v nedávném projevu o stavu Unie Američany ujišťoval, že je jejich země nyní silnější. Ale silnější než co? Rychle rostoucí zadlužení Spojených států nedává ekonomům spát.

Barron's varuje, že se USA mohou vydat ve šlépějích Řecka
Zdroj: Barron's

Vládní dluh Spojených států převyšuje 16,4 bilionu USD (76 % HDP). Stále je daleko pod řeckými 170 % (v roce 2011 - pozn. red.), nicméně tempo, kterým roste, je znepokojující.

Podle odhadů Rozpočtové komise kongresu (CBO - Congressional Budget Office) upravené magazínem Barron's pro účely projekce, se dluh může snadno vyšplhat na 150 % HDP do roku 2035. S raketově vzrůstajícím dluhem mohou přijít i další problémy, zejména dlouhotrvající recese (ne-li deprese). K jejímu spuštění podle Barron's nevyhnutelně dojde v dalších dvou nebo třech dekádách. Americká míra nezaměstnanosti může mrknutím oka vystřelit k 20 %, stejně jako nyní v některých dluhovou krizí sužovaných evropských ekonomikách.

CBO vysílá varovné signály ohledně blížícího se rizika dluhové krize USA už téměř tři roky. Varování ale zatím zůstávají nevyslyšena. CBO nepřestává poukazovat na to, že čím déle bude americká vláda problémy odkládat, tím hůře. Může to vést k fiskální krizi nevídaných rozměrů.

Tento problém nevyřeší zvýšení daní bohatým, jež plánuje Barack Obama. Podle kalkulací Barron's by zavedení 50% daně 1 % nejbohatších dodalo během 10 let do rozpočtu 500 miliard USD. Ze zadlužení USA by to ale odmazalo minimum, vzrostlo by i tak na 20 bilionů USD. Samotné zvýšení daně bohatých finanční krizi neodvrátí. Redukce dluhu požaduje vyšší daně pro všechny, nejen pro bohaté, a zároveň škrty ve vládních programech. Něco takového je ale v současnosti politicky neprůchodné, když uvážíme, jak těžko se dosahovalo kompromisu ohledně fiskálního útesu.

Spojené státy jsou "Too Big To Fail"

CBO v reportu s názvem "Federální dluh a riziko fiskální krize" z roku 2010 odkazuje na dluhové příběhy Argentiny, Irska a Řecka. Podle CBO vykazovaly země, jež následně postihla fiskální krize, podobné rysy jako nyní Spojené státy.

Kdy udeří v USA dluhová krize?
Zdroj: Barron's

Jediný rozdíl lze spatřit v tom, že ekonomiky, které dluhovou krizí v minulosti prošly, byly mnohem menší a slabší, než je největší světová velmoc. To má svá pro a proti. Díky své síle je možná Amerika schopna se s potenciálními šoky lépe vypořádat, ale pokud ve svém úsilí selže, nebude mít žádná organizace nebo stát kapacitu poskytnout jí záchranný balíček, jaký zajistila eurozóna Řecku nebo MMF Argentině. S pádem USA se světová ekonomika rozsype jako domeček z karet. Amerika je zkrátka příliš velká na to, aby padla.

Za dluhy může stárnoucí populace

Jak ukazuje graf, růst podílu demografické skupiny 65letých a starších právě odstartoval. Nyní je na 14,1 %, v roce 2029 by už ale mohl přesáhnout 20 %. Není náhodou, že se tak nejspíše stane ve chvíli, kdy začne vládní zadlužení ve vztahu k HDP převyšovat dosavadní maximum 112,7 % z roku 1945. Nicméně s koncem druhé světové války bylo pravděpodobné, že dluh klesne, a tak se i stalo - v roce 1955 bylo zadlužení už jen 55,5 %. V kontrastu s tím jsou nyní očekávání mnohem pesimističtější. Pokud se nezmění směr americké politiky, zadlužení bude exponenciálně růst.

Vztah mezi tikající bombou v podobě stárnoucí populace a rostoucím zadlužením ve vztahu k HDP se naplno projeví v následujících deseti letech. Tlak na rozpočet budou představovat hlavně zvyšující se náklady na zdravotní péči a sociální zajištění.

Dokud se přístup vlády k potřebným dlouhodobým reformám radikálně nezmění, dluh poroste stále rychleji. Jak rychle, lze vyčíst z grafu, který zahrnuje tři scénáře nastavení budoucí americké politiky. Je postaven na optimistických projekcích růstu HDP (CBO předpokládá růst HDP o 3,4 % do roku 2014 a o 3,6 % mezi lety 2015 až 2018) a předpokladu, že se všechny ostatní výdaje budou vyvíjet v souladu s dlouhodobým trendem.

  • 1
  • 2
reklama
reklama