Střední a východní Evropa: Motory růstu stále jedou, ale chybí inovace

Střední a východní Evropa: Motory růstu stále jedou, ale chybí inovace

| redakce

Objem přímých zahraničních investic je stabilně na vysoké úrovni, export je nadále silný, ale region střední a východní Evropy (CEE) musí začít nabízet více než jen nízké náklady. Oživení procesu konvergence regionu směrem k vyspělé západní Evropě závisí na investicích do vzdělávání, výzkumu a inovací. Průmysl je v regionu CEE důležitější složkou ekonomiky než v eurozóně, ale konkurenceschopnost stále pokulhává.

Od pádu komunistického režimu se region CEE stal díky svému začlenění do EU čítankovým příkladem hospodářské konvergence. Krize finančního sektoru však tento vývoj přibrzdila. Dosavadní motory růstu sice ještě fungují, ale v průběhu příští dekády se region musí posunout od čisté imitace technologicky vyspělých zemí ke konvergenci založené na know-how s vyšší přidanou hodnotou a silnější diverzifikací exportu.

"V okamžiku, kdy se země blíží technologické hranici, výhody v oblasti nákladů samy o sobě nestačí. Země střední a východní Evropy budou nuceny najít způsoby, jak zvýšit produktivitu kapitálu a práce. Podstatným předpokladem jsou investice do vzdělávání, výzkumu a vývoje," tvrdí vedoucí makroanalytička Erste Group pro region CEE Birgit Niessner.

Ze studie banky nazvané "Convergence 2.0" vyplývá, že Česká republika, Slovensko a Polsko zaujímají vedoucí postavení ohledně konkurenceschopnosti a know-how, zatímco Maďarsko zaostává. Rumunsko a Srbsko zaznamenávají pokroky, ale mají ještě velké rezervy v efektivitě. Chorvatsko ještě musí získat na konkurenceschopnosti, aby bylo schopné udržet si svou relativně vysokou úroveň příjmů, Turecko se pak teprve musí vydat na cestu ekonomik založených na know-how.

Objem přímých zahraničních investic (PZI) je stabilně na vysoké úrovni, export je nadále silný, ale region CEE musí začít nabízet více než jen nízké náklady.

Reintegrace Evropy byla pro země CEE hospodářsky prospěšná. Zahraniční investoři v nich našli cíl pro své investice. Region využil svých relativních výhod v oblasti nákladů k modernizaci průmyslu s využitím zahraničních technologií, o čemž svědčí vysoký objem přímých zahraničních investic a velký podíl exportu na HDP, a to navzdory finanční krizi. V krizovém roce 2008 se sice nárůst přímých zahraničních investic zastavil, jejich objem se však do roku 2011 ve všech zemích regionu podařilo stabilizovat. Nejsilnější negativní trend zaznamenalo v tomto ohledu Maďarsko. V průběhu pouhých dvou let se objem přímých zahraničních investic propadl z maxima dosaženého v roce 2009 (75 % HDP) o více než 10 procentních bodů.

Přímé zahraniční investice do zemí CEE

Další důležitým faktorem jsou pro region silné exporty. Při pohledu na podíl exportu na HDP jsou okamžitě zřejmé rozdíly mezi jednotlivými státy regionu střední a východní Evropy. České republice, Slovensku a Maďarsku se podařilo podíl exportu v krizových letech dále zvýšit, přestože již byl vysoký. Polsko, Chorvatsko a Rumunsko se nacházejí ve středním pásmu hodnocení, zčásti kvůli velikosti svých trhů (větší země mají tendenci k nižšímu podílu exportu), ale také kvůli menší konkurenceschopnosti. Přesto byla jejich výkonnost vyšší než v jihoevropských zemích.

Podíl exportu služeb a zboží na HDP
reklama
reklama