James M. Buchanan: Zastánce trhu na hranici politiky a ekonomie

James M. Buchanan: Zastánce trhu na hranici politiky a ekonomie

| Tomáš Hart

Politika bez romantiky - tak označoval James M. Buchanan teorii veřejné volby, u jejíhož zrodu stál ve druhé polovině 20. století. Za svoji práci na této teorii získal v roce 1986 Nobelovu cenu za ekonomii a zařadil se tak k nejvýznamnějším ekonomům minulého století. Zemřel 9. ledna 2013.

James M. Buchanan se narodil ve státě Tennessee v roce 1919 a titul Ph.D. z ekonomie získal v roce 1948 na univerzitě v Chicagu. Své největší akademické úspěchy sbíral na univerzitě ve Virginii, kde založil Virginskou školu politické ekonomie. Už od mládí se profesionálně zaměřil na dluh a veřejné rozpočty, volební preference, makroekonomii a vztahy institucí.

Teorie veřejné volby

V teorii veřejné volby Buchanan zdůrazňoval, že je vždy potřeba rozlišovat mezi dvěma částmi politického procesu: první, kdy se vybírá veřejná politika a určují pravidla hry, a druhá, kdy aktéři podle svých ekonomických preferencí vybírají pro sebe nejlepší strategii. Buchanan také vždy varoval před tím si myslet, že stát, jen proto že je byrokraticky řízen najatými profesionály a je větší, je schopen přijmout lepší rozhodnutí než jednotlivec.

Nesmazatelným přínosem k teorii ekonomické vědy je fakt, že zpochybnil rozšířenou myšlenku, že je tržní selhání důvodem pro zásah vlády. Právě proto, že vláda a byrokrati mají své vlastní zájmy, které prosazují díky svému politickému postavení, je nanejvýš sporné, že by vláda byla schopna řešit problémy lépe než do zájmových skupin sdružená veřejnost. Buchanan dokazoval, že kvůli snaze a potřebě politiků být opět zvoleni se často volí špatné cíle a že dosažené úspěchy jsou pouze krátkodobé.

Jako "protržní" ekonom ale Buchanan dobře věděl, že socialismus a "diktatura lidu" nejsou řešením, protože na problémy demokracie je potřeba reagovat vždy pouze demokratickými principy. Proto na "nereálnost jednoznačné shody" nabízel, spolu s G. Tullockem ze stejné ekonomické školy, "přijatelnou neshodu".

Buchanan nikdy nepatřil k mainstreamovým ekonomům, navíc se svými tématy nikdy nestál v centru pozornosti americké ekonomické nebo politické scény. Nejvíce jeho slovům o tendenci vlád se rozšiřovat bez schopnosti se omezit naslouchala Reaganova administrativa, což časově ladilo s dobou, kdy Buchanan získal Nobelovu cenu.

reklama
reklama