Jak se v Česku (ne)měří inflace

Jak se v Česku (ne)měří inflace

| redakce

Míra inflace je jedním z mediálně velmi sledovaných ukazatelů. V řadě diskuzí lze narazit na zmínky, že individuální inflace je úplně jiná. Proto předkládáme stručný přehled spotřebitelského koše a několik porovnání.

Spotřebitelský koš se skládá z přibližně tisíce položek rozdělených do 12 základních kategorií, které lze seřadit podle významu.

  1. Bydlení – 28 %

  2. Potraviny a nealkoholické nápoje – 15,0 %

  3. Doprava – 10,5 %

  4. Alkoholické nápoje a tabák – 9,7 %

  5. Rekreace, kultura - 9,0 %

  6. Bytová výbava – 5,8 %

  7. Hotely a restaurace – 4,9 %

  8. Pošta, telekomunikace – 3,6 %

  9. Oděvy – 3,6 %

  10. Zdraví - 2,3 %

  11. Vzdělávání – 0,8 %

  12. Ostatní – 6,9 %

V souboru dat lze narazit na celou řadu dalších zajímavých srovnání. Odkaz na detailní složení spotřebitelského koše najdete na stránkách Českého statistického úřadu. Jaká individuální položka má největší váhu?

Položkou s největší individuální váhou – 10,8 % – je "imputované nájemné vlastníků – nájemníků". Tedy položka, kterou reálně nikdo neplatí, protože jde o částku, kterou by majitelé bytů a domů platili sami sobě za to, že v bytě či domě bydlí. Tato částka je více než dvojnásobná oproti klasickému nájemnému placenému v nájemních či družstevních bytech (4,7 %) a ceně cigaret (4,9 %). Elektřina, plyn, topení a ohřev teplé vody pak daly dohromady 10 %, což je docela dost. Samotné vodné a stočné mají dohromady váhu 1 %, tedy ani ne poloviční v porovnání s cenou piva.

Kompletní článek najdete na serveru Proinvestory.cz

Zdroj: proinvestory.cz

reklama
reklama