Julian Lee (CGES): Cena ropy bude letos pod tlakem. Barelů je dost a poptávka skomírá

| Roman Chlupatý

Evropa zápasí s Kyprem, Amerika s dluhovým stropem a Čína po nástupu nového vedení brzdí. Poptávka po ropě proto letos nijak závratně neporoste, zatímco produkce se díky návratu některých hráčů, kteří si loni dali pauzu, zvýší. OPEC, jímž zmítají vnitřní rozpory, s tím mnoho nenadělá. Už na konci druhého čtvrtletí by se tedy cena ropy mohla dostat pod tlak, předpovídá Julian Lee, analytik z londýnského Centre for Global Energy Studies.

Julian Lee
Julian Lee

Ropa se nedávno dostala na několikaměsíční maxima, ale přišla korekce. Jak vidíte její cenu dále?

Podle mě je před námi docela volatilní období, ceny budou růst i padat. Obecně ale bude letos platit, že cena ropy – mám na mysli zejména mezinárodní standardy jako Brent a podobně – budou pod stále větším tlakem. Ceny v Americe výrazně reagují na to, co se v zemi děje, a žijí si tak trochu vlastním životem. Většinově ale bude platit, že ropa bude mít tendenci spíš zlevňovat, zejména proto, že je globální poptávka nadále nepřesvědčivá. Sice roste, ale nijak výrazně, jde o méně než milion barelů denně.

V současnosti navíc řada ekonomik opět hlásí problémy, což se jistě projeví.

Přesně tak. Eurozóna se stále nezvládla vypořádat se svými problémy; to, co se teď děje na Kypru, situaci jen zhoršuje. Mnozí lidé proto čekají, že spotřeba ropy v Evropě poklesne. Co se Číny týče, její spotřeba roste, ale zdá se, že vysoké tempo, jímž se zvyšovala během posledních šesti nebo sedmi měsíců, už to nebude. Možná jsme byli svědky jednorázového, krátkodobého pokusu oživit ekonomiku v době, kde v zemi přebíralo žezlo nové politické vedení. V únoru ale už čínská poptávka posílila jen o nějakých 4,5 až 5 %, zatímco v zimě jsme byli svědky meziročního růstu o 10 %.

To je tedy poptávková strana ropné mince. Co čekáte, že se bude dít na straně nabídky?

V první řadě je důležité sledovat robustní nárůst produkce v zemích, které nejsou členy OPEC. V prvních dvou měsících roku došlo k meziročnímu navýšení o zhruba milion barelů denně. Mnohé souvisí s tím, co se děje ve Spojených státech a v Kanadě – zatímco loni jsme byli svědky mnoha věcí, které nárůst produkce v těchto a dalších zemích vyvážily (ze Severního moře toho moc nepřicházelo, z Jižního Súdánu přestala proudit ropa a podobně), letos se nic podobného neděje. Některá z loňských negativ – a nebo brzd, chcete-li – se navíc letos stávají pozitivy, čímž navyšují globální produkci.

Co konkrétně máte na mysli? Co má smysl sledovat?

Brazílie zprovoznila některé zdroje, které loni zavřela. To samé platí o Číně. V Severním moři se některá pole, která loni měla problémy, dočkala restartu. V Sýrii se sice situace nezlepšuje a nečekám, že se to v dohledné době stane, ale určitě má smysl ji sledovat. Stejně tak Jemen, kde došlo k jistému zlepšení situace. No a tím nejzajímavějším, co se mimo OPEC a Severní Ameriku děje, je Jižní Súdán. Ten dodával na trh 350 tisíc barelů ropy denně, které najednou během zhruba deseti dnů v lednu 2012 zmizely.

Jak pravděpodobné je, že z Jižního Súdánu v dohledné době opět začne proudit ropa?

Existuje jakýsi jízdní řád, na kterém se Súdán a Jižní Súdán dohodly. Z něj vyplývá, že by se súdánská ropa mohla vrátit na globální trh už na konci března. Uvidíme, zda se to podaří. Jisté je, že nejistota s tím spojená přispívá k navyšování produkce v zemích mimo OPEC.

OPEC na to reagoval snížením vlastní produkce. Jak hluboko je připraven jít?

Máte pravdu, zejména Saúdská Arábie svou těžbu výrazně přiškrtila, zhruba o milion barelů denně. Teď tedy produkuje zhruba devět milionů barelů denně, což už je podle nás blízko hranice, na kterou bude ochotna klesnout. Snad by šla ještě o něco níže, ale to by se museli ostatní připojit a část onoho pomyslného břemene vzít na sebe. My to vidíme tak, že by OPEC měl letos produkovat v průměru třicet milionů barelů denně. Teď je na 30,3 milionu, tedy jen o něco málo výše. Námi odhadovaný cíl tak není nesplnitelný. Saúdská Arábie, Kuvajt, Emiráty a možná další jedna nebo dvě země by měly být společně schopné seškrtat produkci o dalších 300 tisíc barelů denně bez velkých problémů.

Povede se OPEC seškrtat produkci tak, aby cena barelu zůstala na kýžených úrovních?

To je otázka. Některé členské země OPEC by totiž chtěly svou produkci navýšit. Pokud k tomu dojde, musely by ostatní o to více škrtat. Takový Irák nyní produkuje zhruba 3,5 milionu barelů denně, do konce roku 2013 by se přitom chtěl dostat na 3,6 až 3,8 milionu. K tomu si přičtěte například Venezuelu, kde některé nové projekty začínají nést své ovoce, tedy barely. V Angole máme nové zdroje, Ekvádor chce letos svou produkci také navýšit a podobně. V rámci OPEC existuje hodně různých tlaků a zájmů.

Jak se i proto tedy podle vás budou ceny ropy vyvíjet?

Jak jsem řekl, podle nás budou po většinu roku ceny ropy pod tlakem. To, o čem jsme mluvili, se přitom na barelu zatím moc nepodepsalo. Postupně to ale s cenou ropy během druhého čtvrtletí – a s nástupem léta – začne hýbat. Zejména na konci druhého čtvrtletí, kdy mnohé asijské rafinérie začnou pravidelné údržby, může přijít citelné oslabení poptávky.

Ropa Brent
Ropa Brent
reklama
reklama