Jak nenechat spadnout peníze do klína rozmazleným dětem: Co je to svěřenský fond? A k čemu dalšímu je dobrý?

Jak nenechat spadnout peníze do klína rozmazleným dětem: Co je to svěřenský fond? A k čemu dalšímu je dobrý?

| redakce

Svěřenský fond je svojí podstatou oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku spravované jmenovanou osobou (jedná se tedy o zvláštní druh správy cizího majetku). Na svěřenský fond lze nahlížet také jako na anonymní majetek bez vlastníka, jehož užitky a při zániku fondu i samotný majetek náleží osobě, která není uvedena v žádném z veřejně dostupných rejstříků.

Příklady jsou většinou lepší než dlouhé definice. Proto se do nich pusťme.

Renta pro případ úrazu

Zakladatel fondu zajistí sebe nebo své blízké pro případ úrazu nebo smrti. Účelem takového fondu je vyplácet peníze v době úrazu a následné neschopnosti. Například pokud se zakladatel ocitne v dlouhodobé pracovní neschopnosti, začne mu být vyplácena renta, talže nemusí tak řešit možný nedostatek peněz, který by hrozil následkem nižší či žádné mzdy.

Dědictví

Pokud se zakladatel fondu obává, že by jeho dědicové, jak se říká, "rozfofrovali" snadno získané bohatství, založí svěřenský fond a stanoví podmínky, za kterých mohou dědicové peníze získat. Mezi takové podmínky může být zařazena povinnost dědiců starat se o klidné dožití zakladatele, dovršení jisté věkové hranice, dostudování a podobně. Například může být stanoveno, že dědic obdrží každý měsíc 5 tisíc Kč, dokud bude studovat (jinak nedostane nic), dále při dovršení 25 let získá kontrolu nad 30 % majetku fondu, a konečně, pokud se osvědčí při správě již získaných 30 %, ve věku 30 let obdrží zbytek dědictví a fond zanikne.

V mezidobí se o majetek fondu stará svěřenský správce, který jej musí spravovat tak, aby naplnil stanovený účel fondu. Ve zmíněném příkladu se například musí starat o to, aby majetek fondu nedošel k újmě, dokud jej nedostane do správy dědic. Tento druh fondů může vzniknout i pořízením pro případ smrti, takže samotný vznik fondu a vložení majetku proběhne až po smrti zakladatele.

Investování

Pokud se zakladatel rozhodne zřídit fond za účelem investování, pak se nemusí obávat, že by si v případě neúspěchu věřitelé dělali nárok na jeho zbývající majetek, nebo dokonce že by nalezli jeho jméno. Vznikem fondu oddělí svůj majetek od majetku fondu. Musí se však smířit s tím, že místo něj o majetku fondu bude rozhodovat správce či skupina správců. Nedílnou součástí svěřenských fondů v zahraničí bývá také jejich daňové zvýhodnění.

Správa společnosti

Majitel společnosti se může rozhodnout, že se chce věnovat něčemu novému, a proto vloží nebo prodá svoji společnost do svěřenského fondu, kde ji bude spravovat zvolený správce či skupina správců tak, aby naplnil účel vytyčený svěřenskému fondu. Přitom jeho jméno už není dále uváděno v katastru nemovitostí a podobných oficiálních seznamech. Toto platí u všech druhů svěřenských fondů. Daňové výhody mohou hrát opět velice důležitou roli u tohoto druhu fondů. Bohužel v ČR můžeme zatím o daňové zátěži uvalené na svěřenské fondy spíše jen spekulovat a čekat na rozhodnutí Ministerstva financi ČR.

Zaujalo vás toto téma? Zúčastněte se průzkumu ZDE.

Základní informace o SVĚŘENSKÝCH FONDECH

  • Svěřenský fond v ČR bude možno založit teprve od 1. ledna 2014, kdy se budeme muset všichni začít řídit Novým občanským zákoníkem.
  • Nový občanský zákoník bude ovlivňovat náš každodenní život.
  • Svěřenské fondy jsou běžné v zahraničí.
  • Fond založí zakladatel, o fond se stará (spravuje jej) svěřenský správce, plody (výnosy, příjmy, majetek) obdrží takzvaný obmyšlený (beneficient).
  • Základem je oddělené a nezávislé vlastnictví majetku fondu, majetek se stává "anonymním" (lze jej dohledat pouze pod jménem správce).
  • Majetek vyčlení (vloží do fondu) zakladatel a současně určí účel svěřenského fondu, osobu obmyšlenou a správce.
  • Vložením majetku do svěřenského fondu (SF) ztrácí zakladatel veškerá vlastnická práva.
  • Majetek drží a spravuje správce tak, aby naplnil účel fondu.
  • Obmyšlený má právo na plnění ze SF (plody SF, užitek ze SF či právo na majetek SF) v okamžiku, kdy naplní všechny podmínky stanovené zakladatelem při založení fondu (například dovršení 18 let, zajišťování péče o zestárlé rodiče a podobně. Fantazii se meze nekladou, pokud je účel realistický a podmínky také.
  • Jediným vlastníkem majetku je sám SF.
  • SF může vzniknout také pro případ smrti (v případě smrti funguje SF jako "dědictví" s podmínkou).
  • Zakladatelem může být fyzická i právnická osoba.
  • Účel SF může být SOUKROMÝ, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝ, případně jím může být INVESTOVÁNÍ PRO DOSAŽENÍ ZISKU.
  • Zakladatel musí vydat STATUT SF formou veřejné listiny obsahující označení/jméno SF, označení majetku, který tvoří SF při jeho vzniku, vymezení účelu, podmínky pro plnění ze SF, údaj o době trvání SF (není-li uveden, pak platí, že fond byl zřízen na dobu neurčitou) a určení osoby, které má být ze SF plněno jako obmyšlené, nebo určení způsobu, jak bude obmyšlený určen.

Jak svěřenský fond funguje?

Jak fungují svěřenské fondy

Více informací o změně, dohledu nad správou, zániku a dalších specifikách svěřenských fondů najdete ZDE.

Autorem článku je Tomáš Jelínek, student Institutu ekonomických studií na Karlově univerzitě v Praze. Jeho dotazník související se svěřenskými fondy naleznete ZDE.

reklama
reklama