Když HDP roste, ale pracovních míst nepřibývá

Když HDP roste, ale pracovních míst nepřibývá

| Michal Valentík

Na každou ekonomickou bolístku i opravdovou nemoc se v celém světě používá totéž: Více peněz, pusťte do světa ještě více peněz! Ty mají rozhýbat ekonomiku, hospodářský růst má přinést plody v podobě snížení míry nezaměstnanosti. Věří tomu veřejnost, věří tomu politici, věří tomu někteří ekonomové. Nebo se tak aspoň tváří. Ve skutečnosti – a data to potvrzují – to není tak jednoduché.

Vezměme to z druhého konce, z toho, kde má klesat nezaměstnanost. Podnikatele při přijímání zaměstnance nezajímají makroekonomické ukazatele. Zajímá ho, zda se mu zaměstnanec vyplatí. Na jednu misku vah dává jeho plat a další náklady, z nichž značnou část představují odvody státu, u nás třeba důchodové a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem, a na druhou pak přidanou hodnotu, kterou zaměstnanec může firmě a jejímu podnikání přinést.

Peníze, peníze, ještě více peněz

Žijeme ve společnosti hojnosti, kde je téměř všeho dostatek. Jediné opravdu nedostatkové zboží - které bude stále vzácnější a dražší - je energie. V takové situaci je obtížné vymýšlet produkt a službu s přidanou hodnotou, což je problém, který jakkoli silný proud peněz z centrální banky nemůže vyřešit. Potom nově natištěné peníze nemají v hospodářství opodstatnění, nedostanou se do reálného světa.

Právě dnes to mámě možnost vidět, většina podnikatelů totiž nechce nové peníze ani za nízký úrok, nemají pro ně upotřebení, a nemají tedy ani důvod najímat nové zaměstnance. Proto také vyspělé ekonomiky trápí nízká míra zaměstnanosti. Učebnicovým příkladem jsou Spojené státy. Graf ukazuje vývoj míry zaměstnanosti, tedy poměru zaměstnaných lidí a podnikatelů k celkové populaci v produktivním věku, v USA od roku 1948. Dnes je na stejné úrovni jako v polovině 70. let.

Míra zaměstnanosti

Přitom však reálný hrubý domácí produkt v USA neustále roste. Růst by snad měl ospravedlnit uvolněnou monetární a fiskální politiku.

Reálný HDP Spojených států

Dobře, HDP roste, ale nijak viditelně nekoreluje s mírou zaměstnanosti. Korelace se nedá najít ani mezi růstem HDP a růstem počtu zaměstnaných v absolutních číslech. Všimněte si na dalším grafu hlubokého propadu v prvních 10 letech tohoto století, po propadu se Spojené státy dostaly na úroveň roku 2000. Podobný pokles domácí produkt nezaznamenal.

Počet zaměstnaných v USA (v tisících)

Počet obyvatel i HDP Spojených států roste, ale evidentně to neznamená automaticky vyšší počet zaměstnaných lidí. Jak je možné vysvětlit, že hospodářství roste, ale pracujících nepřibývá?

HDP jako odraz virtuálního, nikoli skutečného hospodářství

Vraťme se k úvodní myšlence - podnikatelé nemají pro zaměstnance upotřebení ani si nepůjčují levné peníze. Ty ovšem centrální banky dále tisknou. Kde jsou tyto "dodatečné" finanční prostředky? V rozvahách komerčních bank. Nadměrná likvidita je pro komerční banky jako živá voda pro umírajícího - mohou ji investovat na kapitálovém trhu. Nejdříve kupují aktiva s nízkým rizikem. Čím ale mají likvidity více, tím více kupují rizikovější a aktiva.

Ještě nikdy nepouštěly centrální banky do oběhu takové objemy nových peněz jako nyní; proto dnes také můžeme vidět abnormální růst cen aktiv, jako jsou akcie, dluhopisy nebo drahé kovy. Finanční instituce z nich mají vysoké zisky, které potom deformují hodnoty hrubého domácího produktu. HDP roste, aniž by se cokoli reálného vytvářelo a aniž by přibývalo zaměstnaných, banky na své obchody zástupy nových pracovníků prostě nepotřebují.

Pokračování článku najdete na serveru Finmag.cz

reklama
reklama