Slovinsko, další evropská ekonomika na holení. Vezmou investoři břitvu na celý region?

Slovinsko, další evropská ekonomika na holení. Vezmou investoři břitvu na celý region?

| Roman Chlupatý

Kypr je stará zpráva, trhem hýbe Slovinsko. Stále hlasitěji se mluví o problémech tamních bank, které jsou vlastněné převážně státem a podle agentury Reuters mají špatných úvěrů za zhruba 7 miliard eur. Vládě tedy s financováním státního dluhu příliš nepomohou. Zahraniční investoři pak – podle toho, co jsem slyšel v City – vzhledem k nejistotě pomáhat moc nechtějí. Velké finanční instituce situaci teprve začínají analyzovat a jsou skoupé na slovo, jeden bankéř se ale pod podmínkou anonymity o své dojmy podělil.

Situace na Kypru se trochu uklidnila, ale minulý týden se vynořilo další ohnisko možných problémů – Slovinsko. Výnosy z dluhopisů výrazně vzrostly, začíná se mluvit o kolapsu. Jsou obavy na místě?

V tuto chvíli nedokážu říci, zda bude potřebovat bailout, ale je jistě ve složité situaci. Na to, co se děje, přitom nereagují tamní politici dostatečně rychle. Jistě, jsou u moci teprve od března, ale zatím nebyli schopni přijít s žádným konkrétním návrhem řešení problémů v bankovním sektoru, který je teď pod výrazným tlakem. Trh jim přitom dal trochu času, ale teď je stále netrpělivější, investoři jsou nervózní. Každý se nás ptá na Slovinsko, chce vědět, co se svými problémy udělá.

Detailní analýzu situace zatím nemáte, co tedy znepokojeným investorům říkáte?

Ministerská předsedkyně zatím řekla jen to, že budou nadále šetřit a že – s jistými drobnými úpravami – budou pokračovat v nastartovaném programu pomoci bankám. Detaily ale nikdo nezná. Do konce roku přitom musí slovinská vláda najít přinejmenším 3 miliardy eur. Ty musejí přijít ze zdrojů mimo zemi, protože slovinské banky už další dluhopisy nezvládnou pojmout. Vláda přitom musí nějaké peníze sehnat během příštích dvou měsíců. Proto tvrdím, že jedná pomalu; čas se jí rychle krátí.

Zvládne podle vás slovinská vláda nakonec přijít s něčím, co by situaci zklidnilo?

Na mě současná koalice nepůsobí jako příliš akceschopná skupina. Jsou v ní dvě strany, které byly donedávna v opozici, a dvě strany, které opustily předchozí vládu kvůli korupčnímu skandálu spojenému s tehdejším ministerským předsedou. Strana, která nyní vede koalici, předtím jako opoziční nesouhlasila s vytvořením takzvané banky na špatná aktiva. Vyhrožovala, že se tento plán pokusí zablokovat s pomocí referenda. Teď tvrdí, že udělá vše, co bude v jejích silách, aby tuto banku prosadila. Je to chaotické a nečitelné.

Nakolik ke zhoršení slovinské pozice přispěl Kypr, a nakolik domácí problémy?

To, co se děje na Kypru, dostalo Slovinsko do rohu, ale i bez toho bylo jasné, že současná slovinská koalice není stabilní. Řada poslanců navíc podporuje myšlenku předčasných voleb. Možná se tedy dohodnou na bance na špatná aktiva, která pomůže bankovnímu sektoru, země by ale potřebovala fiskální konsolidaci, což znamená snižování platů ve veřejné správě. Potřebovala by penzijní reformu – snížit penze a zvýšit věk odchodu do důchodu. A do třetice, potřebovala by změny na trhu práce. To vše jsou nepopulární kroky, takže si nedokážu představit, že by je politici začali prosazovat těsně před volbami.

Jedním z možných receptů na krizi, nebo alespoň její zmírnění, je podle některých expertních hlasů privatizace. Na rozdíl od dalších zemí v regionu toho stát vlastní ještě hodně.

To je pravda, Slovinsko v podstatě nic nezprivatizovalo. Vláda neovládá jen banky, ale mnohé další sektory. Snaží se totiž od zahraničních investorů zachovat odstup. Když to řeknu zjednodušeně, zahraniční kapitál ve Slovinsku nemají zrovna v lásce. Na rozdíl od dalších zemí ve střední a východní Evropě, které jej vesměs vítají. Proto produktivita a efektivita v mnoha sektorech hodně zaostává. Nyní se objevily různé tlaky, včetně toho na další privatizaci. Nevím, zda – respektive jak – to Slovinci zvládnou.

O co by se tedy podle vás teď mělo Slovinsko opřít?

Jeho fundamenty nejsou tak špatné, přinejmenším v porovnání s řadou dalších zemí eurozóny. Zadlužení země je aktuálně 55 % HDP, i po zahrnutí očekávaného účtu za "špatnou" banku by mělo zůstat pod 80 %. To přitom mluvíme o pětiletém horizontu, takže země by měla čas na věcech zapracovat. V porovnání s Kyprem nebo Irskem, které měly podobné problémy v bankovním sektoru, slovinské banky navíc nejsou pro ekonomiku tak významné. Ve Slovinsku se bankovní sektor rovná zhruba 135 % HDP, zatímco na Kypru to je zhruba 800 %. To mimo jiné znamená, že pokud země nakonec zažádá o zahraniční finanční pomoc, nebude to až tak komplikované a náročné.

Řekněme, že Slovinsko o bailout skutečně zažádá, respektive že to současné napětí a nejistota budou pokračovat. Nakolik to pocítí celý region střední a východní Evropy?

Region CEE již zasažen byl, například jeho měny. Obecně pak platí, že by na to doplatily země, které už nyní vzbuzují obavy a nervozitu, třeba Maďarsko, do jisté míry i Rumunsko. Rumunsko je totiž mnohými stále považováno za rizikovou ekonomiku. Podle mě je ale nejcitlivější Maďarsko, které zkrátka nemá žádnou zálohu. Rumunsko se může v případě potřeby opřít o dohodu s Mezinárodním měnovým fondem.

reklama
reklama