Problematické investice ČEZ v posledních letech

Problematické investice ČEZ v posledních letech

| redakce

V úterý se má bulharský státní regulátor zabývat otázkou odebrání licence české energetické společnosti ČEZ. Nabízíme výběr problematických kauz společnosti v uplynulých letech.

Albánie

Na jaře 2009 získal ČEZ většinový podíl v albánském distributorovi elektřiny. Společnost CEZ Shpërndarje se koncem loňského roku dostala do sporu s albánskými úřady, které ji obvinily z toho, že na škodách dluží zhruba miliardu dolarů. Koncem ledna odebral regulační úřad firmě CEZ Shpërndarje licenci na distribuci elektřiny s odůvodněním, že nezajistila dovoz elektřiny a neinvestovala do rozvodné sítě. ČEZ zahájil kroky k arbitráži s albánským státem o náhradě škody za zmařenou investici.

Bosna

ČEZ podepsal v květnu 2007 s Republikou srbskou v Bosně a Hercegovině dohodu o vytvoření společného podniku pro plánovaný energetický projekt za 1,4 miliardy eur. Projekt zahrnoval výstavbu uhelné elektrárny Gacko II., modernizaci elektrárny Gacko I. a rozšíření těžby v přilehlém uhelném dole na východně země. V roce 2009 se ČEZ z projektu stáhl a podal návrh na arbitráž proti partnerům v projektu. Podle lednového vydání týdeníku Euro by měly být první výsledky známy nejdříve koncem letošního roku.

Bulharsko

Počátkem února 2013 zasáhly Bulharsko protesty proti vysoké ceně elektřiny. Demonstranti se dožadovali znárodnění regionálních struktur zahraničních poskytovatelů energie - českých společností ČEZ a Energo-Pro a rakouské EVN. Distribuční firma ČEZ Bulgaria dostala od bulharských orgánů pokutu 15 tisíc leva (necelých 200 tisíc Kč) za prohřešky proti zadávání veřejných zakázek. V polovině března bulharský generální prokurátor požádal o odebrání licence ČEZ. Státní regulační úřad se má v úterý zabývat otázkou odebrání licence české firmě.

Dostavba Temelína

V srpnu 2009 zahájil ČEZ výběrové řízení na výstavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín. Do tendru se přihlásily americký Westinghouse, ruský Atomstrojexport a francouzská Areva. Právě Arevu loni v říjnu ČEZ z tendru vyřadil. Francouzi si stěžovali u antimonopolního úřadu (ÚOHS), který v listopadu vydal opatření, podle něhož ČEZ zatím nesmí podepsat smlouvu s případným vítězem. Letos v únoru ÚOHS konstatoval, že ČEZ vyřazením Arevy zákon neporušil, Francouzi podali proti tomuto prvostupňovému rozhodnutí rozklad. Kritici dostavby Temelína upozorňují na problematickou návratnost investic. ČEZ kvůli tomu chce po státu garanci minimální výkupní ceny energie. Tato podpora by však mohla narazit v EU.

Investice do solární energetiky

ČEZ v nedávné minulosti odkoupil od různých investorů jejich solární elektrárny. Některé obchody však v médiích vyvolávají pochybnosti. Například obří solární parky u Ralska a Mimoně na Českolipsku koupil ČEZ od firmy Amun.Re s nejasnou vlastnickou strukturou, za kterou se podle tisku mohli skrývat vlivní lobbisté. Kauzou se koncem loňského roku znovu začala zabývat protikorupční policie. Podle Lidových novin je ČEZ největším příjemcem peněz, kterými domácnosti a firmy přispívají na dotování obnovitelných zdrojů energie.

Prodej dolů Mibrag

Loni v létě se ČEZ stáhl ze společnosti Mibrag, která je třetí největší těžební společností v Německu. Poloviční podíl ve firmě prodal ČEZ vlastníkovi druhé poloviny dolů, firmě Energetický a průmyslový holding, kterou ovládají skupiny PPF, J&T a podnikatel Daniel Křetínský. Letos v únoru se v tisku objevila informace, že policie prověřuje ČEZ kvůli podezření z nevýhodného prodeje Mibragu.

Zdroj: ČTK

reklama
reklama