Petra Rychnovská (ASB, Den D): V byznysu je dobré být občas na dně. Alespoň víte, že to může být jen lepší

Petra Rychnovská (ASB, Den D): V byznysu je dobré být občas na dně. Alespoň víte, že to může být jen lepší

| Roman Chlupatý

Patří mezi mladé české podnikatelky-dračice. Ve 23 letech spoluzaložila konzultační společnost ASB Prague a začala nabízet služby největším domácím i světovým fondům. A úspěšně, její firma po deseti letech zaměstnává sto lidí, patří mezi tři největší svého druhu s českým kapitálem a stále roste. Zároveň Petra Rychnovská hledá zajímavé projekty, jimž pomáhá v rozjezdu. I proto se objevila v pořadu České televize Den D.

V České televizi, v pořadu pro mladé podnikatele hledající investory pro své projekty Den D, jste se proslavila razantním "nemám zájem". Jak často od té doby musíte tuto frázi opakovat?

I když od skončení Dne D uplynul už zhruba rok, lidé mi stále posílají nápady a projekty, jež by chtěli realizovat. Stalo se mi například, že jsem se byla podívat na byt a pán z realitky mi nabídl partnerství. Jde o úsměvné záležitosti – většinou jsou to jednoduché, stroze napsané projekty, které nemají velké ambice. Těch je zhruba 90 %. Týdně dostanu nějakých pět, šest emailů a upřímně říkám, že většinou nemám zájem.

Pro zajímavost, přesvědčil vás realiťák?

Nepřesvědčil, ale nasměrovala jsem ho s projektem, který byl velmi specifický, někam dál. Na tom realiťákovi si cením toho, že se nebál a hned mi napsal. Využil situace, že se potkal s někým, kdo by mu mohl pomoci. Nepomohu mu přímo, ale mohu ho doporučit dále.

Komu naopak nepomůžete, kdo se od vás peněz ani rady nedočká?

Nezajímají mě nedostatečně propracované věci. Chápu, že podnikatel většinou na začátku nechce říci, o co přesně mu jde, ale na druhou stranu je potřeba budoucího investora nějak oslovit. A to se děje zřídkakdy. V životě se mi například nestalo, že by někdo nejdříve zavolal, a pak teprve psal email. Přitom není problém si zjistit číslo do kanceláře. Kdyby mě někdo zkontaktoval, viděla bych, že to má promyšlené, že má zájem, bylo by to jiné. Ani my nezískáme klienta jen díky tomu, že mu pošleme email se svojí prezentací.

Jinými slovy, čekáte proaktivní přístup. Co dalšího by vám měl český startup nabídnout?

Investice do startupů nejsou středobodem mého podnikání. Proto vítám, když na věci člověk zapracuje, když má hotové rešerše, pokusil se už prodávat a tak dále. Může klidně jít o negativní zkušenost, ale je prostě vidět kus práce. Tyto projekty mě zajímají, protože se na nich dá stavět, je na co se podívat. Můžeme udělat due dilligence, pobavit se s majiteli, probrat kdy a jak vysokou investici čekají. Zajímají mě prostě věci, které jsou rozjeté.

Je něco, na co jste alergická, co vás dokáže vyvést z míry?

Když někdo přijde a řekne: "Mám nápad, potřebuji na to tolik a tolik peněz a mám takový rozpočet na marketing." To jsme i ve Dnu D vstávali ze židlí. Lidé nám říkali, jak vysoké sumy chtějí dát na propagaci, a přitom se zatím nepokusili svůj nápad prodat. Přesto věděli, že bude stát milion vytištění tohoto a milion prezentace tamtoho. Na to jsem alergická, když lidé nic neudělají, a ještě ke všemu jsou ochotni se vzdát jen minimálního podílu.

Měla jste v takových chvílích pocit, že v televizi v podstatě ztrácíte čas?

V Dnu D jsme viděli devadesát projektů, takže tam určitě byly i věci, které mě nezajímaly, které mě prostě nudily. A přiznám se, že některé mě rozčilovaly. Na druhou stranu je ale fakt, že se díky vystoupení v televizi člověk snáze dostává k některým novým věcem, lidé si vás pamatují. Rozhodně tedy své zkušenosti s pořadem nelituji.

Ovlivnil vás nebo váš přístup k byznysu?

V podnikání od začátku kladu velký důraz na intuici. To samé jsem dělala během oněch dvacetiminutových až hodinových prezentací – soustředila jsem se na to, zda se mi projekt líbí, zda prezentujícím věřím, zda si dokážu představit, že spolu děláme byznys. Řekla bych, že se to osvědčilo. Den D mě spíše utvrdil v tom, abych se intuicí řídila i nadále.

Důraz na intuici je tedy jednou z věcí, jež vám ve vašich podnikatelských začátcích pomohly. Bylo to stejné třeba s radami od Richarda Bransona, když vám odpověděl na dopis?

Jako začínající podnikatelku mě inspirovala jeho kniha Losing my Virginity, zejména myšlenka, že se můžete dostat na dno, ale je potřeba se zvednout, oklepat se a jít dále. Je potřeba pracovat. Já například říkám, že život i byznys jsou jako sinusoida – je dobré být i dole, protože víte, že půjdete nahoru. Mně se přitom potvrdilo, že když něčemu věříte, když si za tím tvrdě jdete, možná vás to potrápí, ale nakonec se to zlomí. Bransonovi jsem i proto napsala a přišla mi odpověď na hlavičkovém papíře s podpisem, což potěší.

  • 1
  • 2
reklama
reklama