Vklad v bance není bez rizika. Politici lžou

Vklad v bance není bez rizika. Politici lžou

| redakce

Stejně jako v případě Lehman Brothers nebude Kypr v budoucnu považován za příčinu krize, ale spíše za další symptom vleklých problémů, které dusí západní ekonomiky. Je v každém případě hodně nebezpečným precedentem.

Jde o krizi, která musela nevyhnutelně nastat, když vezmete v úvahu neudržitelný boom úvěrů.

Lucemburský premiér (dříve šéf Ecofinu) Jean-Claude Juncker má k současnému světu podvodů dva postřehy:

"Všichni víme, co máme dělat, jen nevíme, jak dosáhnout toho, abychom po tom, co to uděláme, byli opět zvoleni."

"Když jde do tuhého, musíme lhát."

Vláda se chová jako elita, co slouží jen sama sobě, nedá se jí důvěřovat a funguje podle rozvrhu určeného (a omezeného) volebním cyklem.

Kypr připomněl řadu nepříjemných pravd:

1. Depozita v bankách nejsou bezrizikovou formou spoření

Martin Wolf z Financial Times připomíná, že "banka není trezor". Banky dávají slib navracet peníze střadatelům na vyžádání a v plné výši, který nemusí být vždy dodržen bez asistence solventního státu.

2. Dluhy se musejí platit

Když se státy stanou insolventními, nepůjde to bez toho, aby dluhy nakonec nemusel někdo zaplatit. Insolvence není problémem, který by šel trvale a bezbolestně odkládat.

Kypr hraje velkou roli ne kvůli velikosti své ekonomiky, nebo protože je (zatím) členem eurozóny, ale kvůli nešťastnému způsobu, jakým se řeší jeho krize, který zcela zpochybňuje jednu nedotknutelnou "jistotu" moderního bankovnictví. Pokud je garance vkladů takto křehká a politici ji mohou snadno smést ze stolu, je důvěra v banky (potažmo papírové měny) velice narušena.

"Klíčové je dívat se na věci v dlouhodobém horizontu, protože občané eurozóny, stejně jako před nimi lidé ze Sovětského svazu nebo amerických kolonií, nakonec odmítnou obětovat politická práva potřebná k podpoře systému," napsal Russell Napier, stratég z CLSA a historik finančních trhů. "Do učebnic dějepisu se vepíše, že Bruselem nařízená sekvestrace na Kypru byla bodem zvratu, kdy občané eurozóny pochopili, že socio-politická oběť potřebná pro udržení společné měny je už příliš velká."

Rozhodnutí mají své důsledky. Kypr možná nyní působí jako bouře ve sklenici vody. Stejně jako Russel Napier bychom ale možná měli mít strach, že to může být začátek něčeho mnohem zlověstnějšího. "Pokud jste ještě nepřemýšleli nad nedotknutelností, stabilitou, schopnosti uchovávat hodnotu a skutečným bezpečím papírových měn, které držíme v rámci bankovního systému, je teď ten pravý čas začít."

Zdroj: sovereignman.com

reklama
reklama