Sametová revoluce skončí v lednu 2014

Sametová revoluce skončí v lednu 2014

| redakce

Odkládat účinnost Občanského zákoníku je jako odkládat účinnost práv občanů. Není divu, že v čele této snahy stojí především poslanci za komunistickou stranu. Současný kodex z roku 1964 je reliktem nikoli socialistického, ale stalinistického vidění světa. Byl sice podroben několika stovkám větších i menších modernizací, ale jeho kostra je jednou nohou v Gulagu a druhou v uranovém dole.

Problém Občanského zákoníku není jen v tom, že v nějakých konkrétních situacích vede k tomu nebo onomu. Hlavní dopad celé obří normy, která provází každého člověka doslova od narození až do hrobu a ještě nějakou dobu dál (doslova, protože je klíčová v oblasti dědictví), je v definici práv občana - jeho míry svobodného rozhodování. Nastavuje prostor pro rozhodování lidí, a tím vytváří cosi, co lze nazvat obecným společenským klimatem. Zjednodušeně řečeno, společnost, kde jsou práva občanů okleštěná, bude vždy společností méně svéprávnou a méně rozvinutou.

Můžeme si to ukázat na otázce dědictví, tedy práva vlastníka svobodně rozhodovat o tom, co bude s jeho majetkem, až zemře. Asi všichni kývneme na základní představu, že o tom, co po nás na tomto světě movitého, nemovitého i finančního zůstane, máme mít právo rozhodnout. Vždyť jsme se na to pracovali celý život.

Máme mít právo odkázat konkrétní věc nebo konkrétní sumu nějakému člověku nebo instituci? Nesporně ano. Máme mít právo neodkázat majetek vlastním dětem, pokud nejsme spokojeni s tím, jak se chovají, jak žijí, jak utrácejí? Samozřejmě. Můžeme vzít tolik, kolik si ze svého majetku usmyslíme, a odkázat tento majetek třeba nadaci nebo člověku, který se o nás v posledních letech života stará? O tom přece není spor.

Jsou to věci, které jaksi dá prostý rozum, které považujeme obecně za správné. Vždyť naplňují naše občanské právo rozhodovat o svých záležitostech. Ostatně stejně, jako bychom měli mít právo požadovat od budoucích dědiců splnění nějaké podmínky k tomu, aby odkázaný majetek opravdu dostali. Takovou oblíbenou a trochu románovou podmínkou je den svatby nebo dokončení vysokoškolského studia. Jenže možností je daleko více. Odkaz s podmínkou například může zahrnovat povinnost vynakládat určitou částku ročně na nějaký účel.

Mohli bychom si takto brát mnoho jednotlivých ustanovení nového Občanského zákoníku a budeme zjišťovat, že ve svém celku směřují správně – k posílení práva občana rozhodovat o svém životě a k posílení toho, že práva každého člověka jsou lépe chráněna.

Je tu potřeba nový institut ceny zvláštní obliby. Představme si někoho, kdo jinému člověku zničí nějaký majetek bezvýznamné ceny, ale takový, který pro poškozeného má neobyčejnou citovou hodnotu – může to být jedinečná fotografie, jinak prakticky bezcenný šperk a podobně. Dosud se poškozený, který utrpí nespornou emoční a morální újmu, nemohl nijak fakticky bránit, měl a ještě má právo pouze na náhradu ve smyslu výrobní nebo kupní ceny. Propříště však, pokud prokáže, že zničená věc pro něj měla větší význam, může dosáhnout výrazného odškodnění.

Pokračování článku najdete na Investujeme.cz

Zdroj: Investujeme.cz

reklama
reklama