Proč Amerika musí válčit s terorismem

Proč Amerika musí válčit s terorismem

| Jan Čermák

Kdo sledoval hon Ameriky na druhého z unikajících atentátníků na bostonský maraton, mohl s uspokojením i s mrazením v zádech sledovat, kterak obyvatelé Bostonu v ulicích oslavují své policejní jednotky, které útočníka dopadly.

Zadržením obou útočníků jen šest dní poté, co svůj hrůzný čin spáchali, Spojené státy zbytku světa připomněly, že na světě stále existuje supervelmoc, která dokáže zmobilizovat obranné prostředky, a že spravedlnosti nakonec bude učiněno zadost.

Spojené státy přitom udržování vojenského arzenálu, který je technicky vyspělý, akceschopný a dostatečně úderný, něco stojí. Například financování války v Afghánistánu a Iráku bylo velice nákladnou záležitostí, která nejenže vedla k rozpočtovým deficitům, ale měla za následek dlouholeté zanedbávání veřejné infrastruktury. Proč Amerika platí takovou cenu?

Liberální vztah k dolaru

USA mají to privilegium tisknout si podle svého uvážení dolary, které jsou nehledě na vznik eurozóny stále bezkonkurenčně rezervní měnou číslo jedna (dolar má stále dvoutřetinový podíl na měnových rezervách centrálních bank). Nutnou (nikoli však postačující) podmínkou k udržení tohoto výsadního postavení amerického dolaru je jednak ekonomická síla USA, a jednak zcela liberalizované nakládání s dolarem doma i v zahraničí, což v ekonomické hantýrce znamená liberalizovaný obchod a kapitálové toky.

Úlohou USA, světové supervelmoci číslo jedna, je přitom pečovat o to, aby výše uvedené prostředí vystavěné na výdobytcích západní civilizace fungovalo pokud možno bez problémů. Od USA se pak očekává, že zasáhnou - třeba i vojensky - proti subjektům, které by tento liberální systém chtěly narušit.

Proto bylo potřeba chytit Bin Ládina, i když to stálo neskutečné peníze. A není náhoda, že v prakticky stejný okamžik, kdy byl v roce 2011 dopaden nejhledanější terorista světa, se dolar úspěšně odrazil od úrovně (EUR/USD 1,50), která je nyní jeho tříletým minimem.

reklama
reklama