Carsten Hesse (Wood & Company): Černé labutě kroužící nad Evropou

| Roman Chlupatý

O problémech Slovinska každý ví, i proto jeho případný bankrot trhem nezamává. Skutečnou černou labutí by se mohla stát Francie. I v jejím případě sice trh tuší, že není vše v pořádku, nemalá část investorů ale s jejím kolapsem nepočítá, myslí si akciový stratég z londýnské pobočky Wood & Company Carsten Hesse. V regionu střední a východní Evropy by velké problémy mohlo vyvolat Maďarsko.

V prvním kvartálu trhem opakovaně hýbaly černé labutě, tedy neočekávané zprávy zásadního charakteru. Teď se v souvislosti s tím mluví o Slovinsku, Maltě a dalších. Co vy na to?

Carsten Hesse
Carsten Hesse

Na to se těžko odpovídá. Vše záleží na důvěře spotřebitelů a investorů. Pokud budou věřit třeba vládě Slovinska – a budou nakupovat slovinské dluhopisy –, pak by vše mělo být v pořádku. Problémy ve slovinském bankovním sektoru jsou mnohem menší než na Kypru. Bankovní sektor, respektive jeho aktiva, se totiž rovnají 1,5násobku HDP, zatímco na Kypru šlo o 8násobek. Stejně tak je ve Slovinsku mnohem nižší poměr dluhu k HDP než v mnoha jiných zemích. Slovinsko to tedy může zvládnout bez pomoci zvenčí, pokud investoři zaujmou risk-on pozici a podpoří výnosy ze slovinských dluhopisů.

Do jaké míry hrozí, že se o Slovinsku rozhodne – nebo už rozhodlo – na Kypru? Respektive, jak pravděpodobné je, že se kyperským kýchnutím nakazí další země?

Podle mě existuje riziko, že to, čeho jsme byli svědky na Kypru, kde vkladatelé přišli o část úspor, povede k tomu, že si lidé začnou vybírat z italských, španělských a portugalských bank. To by následně mohlo vést k pomalejšímu hospodářskému růstu v těchto zemích, což by byla špatná zpráva jak pro rozvíjející se trhy Evropy, tak pro globální trhy jako takové. Pokud z jihu Evropy začnou chodit nepříznivá makrodata, určitě se to projeví. To je podle mě v tuto chvíli větší hrozba než Slovinsko, i když i to může trh pochopitelně postrašit.

Jak výrazně by podle vás případné vystupňování slovinských problémů zahýbalo trhem?

Nemyslím si, že by to mělo nějak zásadní dopad. Lidé už s tím víceméně počítají, respektive o problémech země vědí. Kypr, to bylo překvapení, takže investoři reagovali razantně. Kdyby se něco podobného stalo ve Slovinsku, trh by byl připraven, nešlo by o černou labuť v pravém slova smyslu. Tu totiž nikdo nečeká. S tím, že Slovinsko zbankrotuje – nebo že bude mít velké problémy –, naopak část lidí kalkuluje.

Odkud by tedy ve druhém čtvrtletí mohla přijít zpráva, která by trh přece jen překvapila?

Možná Severní Korea. Jistě, každý o ní mluví, což znamená, že by také nešlo o černou labuť jako takovou. Navíc, Čína vstoupila do hry a Severokorejce zklidnila. Proto si nemyslím, že hrozba ozbrojeného konfliktu není aktuální. I tak má ale smysl tamní situaci sledovat.

Zaměřme se na Evropu. Je tu země, kterou většina trhu považuje za víceméně stabilní, a která by mohla najednou překvapit jedním nebo více kostlivci ve skříni?

Mohl by to být případ Francie. Ta je většinou považována za jádro Evropy a za v podstatě stabilní zemi. Pokud se ale člověk zaměří na poslední data, je jasné, že existuje riziko, že výkonnost francouzské makroekonomiky bude horší než té španělské a italské. Francouzská ekonomika se významně propadá. Pokud přitom investoři přestanou Francii věřit, bude to hodně nepříjemné pro celou Evropu. Ani Německo by totiž nemohlo příliš růst, pokud by Francie byla v hluboké recesi. Najednou by se opět začalo pochybovat o celém projektu společné Evropy, což by stáhlo ke dnu třeba i akcie v regionu střední a východní Evropy.

Jak pravděpodobné je, že se černá labuť objeví v samotném regionu střední a východní Evropy, který byl až na výjimky dosud relativně stabilní, respektive nebyl zdrojem šoků?

Pokud se přidržíme pěti zemí střední Evropy, na které se soustředíme, zdaleka nejzranitelnější je Maďarsko. To má vysoký poměr dluhu k HDP a hodně dluhů v cizích měnách. Pokud by investoři ztratili důvěry v zemi, vládu a centrální banku, což nemohu vyloučit, je určitě Maďarsko zemí, která by trpěla ze všech nejvíce. Svým způsobem by se tak mohlo stát černou labutí. Polsko naopak vypadá poměrně bezpečně – dluh ku HDP je nízký, deficity rozpočtu jsou pod kontrolou, ekonomika je v pořádku. Stejně tak je vcelku bezpečné i Česko - CDS jsou levné, země je vesměs vnímána jako bezpečný přístav.

A co dále na východ? Opakovaně se mluví o Rusku a nebezpečí, jež se pojí s jeho závislostí na ropě. Jak moc investoři ve střednědobém horizontu mají brát v potaz právě to?

Rusko nemá skoro žádný dluh. Co se týče rozpočtu, je poměrně konzervativní, navíc není závislé na zahraničí. Rusko by tedy problémy mít nemělo, dokud se cena ropy bude pohybovat alespoň okolo 100 USD za barel. Pokud by se propadla k 80 USD, investoři možná začnou rozebírat výkonnost ruského hospodářství a způsob jeho financování.

reklama
reklama