Steen Jakobsen (Saxo Bank): Nikdy jsem nebyl takový optimista, ono to totiž horší snad už být nemůže

Steen Jakobsen (Saxo Bank): Nikdy jsem nebyl takový optimista, ono to totiž horší snad už být nemůže

| redakce

"Lidé se dnes více starají o profil na Facebooku než o to, kam směřuje jejich země. Pojďme si radši koupit láhev dobrého vína - rozhodně nemusí stát majlant - a bavit se o politice, filozofii nebo ekonomice." Na láhev sice nedošlo, rozhovor s hlavním ekonomem dánské Saxo Bank Steenem Jakobsenem ale rozhodně nebyl nudný.

Když jsem se na rozhovor připravoval, zjistil jsem, že máte opravdu rád souvětí: "Ještě nikdy jsem nebyl takový optimista jako teď, bohužel je to především kvůli tomu, že mám pocit, že horší už to snad opravdu být nemůže." Jste si opravdu jistý, že nemůže?

Určitě netvrdím, že je dnes ten nejhorší den v historii, zítra samozřejmě může být ještě hůře. Jsme ale právě na konci jednoho ekonomického období – pět let se všichni zaklínali tím, že pokud se vytiskne dost peněz, bude hej. Jenže čím více peněz se vytisklo, tím menší efekt to přinášelo. Nyní nadešel čas řešit opravdové příčiny toho, proč se ekonomice nedaří.

Jaké to jsou?

Rok 2013 vstoupí do historie jako rok, kdy se z ekonomické krize stala krize politická. Právě mezi politiky je potřeba hledat hlavní příčinu současných problémů. A rozpoznali to i občané. Bulharsko, Rumunsko, Portugalsko či Itálie [rozhovor se uskutečnil těsně před propuknutím "kyperské aféry" - pozn. red.) a další země prošly nebo procházejí vládní krizí, jejíž příčiny je na první pohled snadné označit jako protiunijní. Jenže ono jde o krizi celého establishmentu. Politici se zkrátka posledních pět let schovávali za centrální banky a kupovali si čas, jenže lidem už došla trpělivost. A to je důvod, proč si myslím, že bude líp. Politici tlačení do kouta zkrátka budou muset současný stav věcí reálně řešit. Veškeré to centrální plánování, za které lze považovat i řízené pumpování nových peněz do ekonomiky, zkrátka nefungovalo a nefunguje. Kdyby fungovalo, byl by nyní Sovětský svaz nejbohatším státem na světě.

Pokud všechny státy tisknou peníze o sto šest, může na tom vůbec někdo profitovat?

Ne. Stejně jako v reálných válečných konfliktech i zde platí, že každé vítězství má silnou pachuť porážky. Slabá měna sice možná přinese krátkodobý profit, jenže oddálí vůli provádět zásadní reformy, které zajistí dlouhodobou stabilitu. Ti, kdo aktivně investují, by se ale měli připravit na to, že letos bude opravdu záležet na tom, v jaké měně mají uložené portfolio. Tisknout budou všichni, devalvovat ale pravděpodobně jen někteří.

Mluvíte o tom, že by politici měli přestat odkládat řešení. Jenže jak tuhle šlamastiku, do které jsme se dostali, vyřešit?

Implementací bolestných, pomalých a politicky špatně průchozích reforem. Pokud chce Evropa přežít, musí se začít okamžitě zabývat zeštíhlením veřejného sektoru.

Já ale nikde nevidím vůli k takovým změnám. Dokonce ani u pravicových vlád, jako je ta, která momentálně vládne v České republice.

Pokud více než polovina evropské populace nějakým způsobem profituje z veřejných peněz – buď jako státní zaměstnanci, nebo jako příjemci sociálních dávek -, máte více než polovinu voličů, jimž současný stav vyhovuje. A vědí to samozřejmě i politici, kteří touží po znovuzvolení. Naštěstí se ale najdou i výjimky. V Německu byla již v roce 2009 do ústavy přidána takzvaná Schuldenbremse ("dluhová brzda"), která federálním politikům od roku 2016 zakazuje hospodařit se schodkem větším než 0,35 % HDP. Od roku 2020 je hospodaření na dluh v Německu zakázáno úplně. Chce to jen překonat vlastní ambice a zamyslet se nad budoucností. Pokud se nám podaří během následujících deseti let zeštíhlit veřejný sektor o polovinu, zavést po celé Evropě vyrovnané rozpočty a efektivně podporovat drobné podnikání, tak klidně mějme nulový růst domácího produktu.

Zatímco v Německu, zdá se, věci fungují, u nás se děje pravý opak. A pokud vyhraje volby levice, bude ještě hůře. Poradíte, jak přesvědčit politiky?

Když nepřesvědčíte ty stávající, vyměňte je. Pokud budou i ti noví jen mluvit, vyměňte je taky. Já osobně si sice myslím, že všichni politici na světě jsou k ničemu, protože jen plácají a plácají, občas se ale mezi nimi nějaká světlá výjimka najde. Někdo, kdo věří, že hlavním posláním politika není vymýšlet nové koncepce a plnit přání většiny, ale dávat lidem práci a usnadňovat jim život. Stačí se držet téhle základní premisy a máte obrovskou konkurenční výhodu vůči okolním státům.

  • 1
  • 2
reklama
reklama