Roubini varuje: Dveře jako smrtonosná past, i tak může vypadat EXIT Fedu, tedy konec kvantitativního uvolňování

Roubini varuje: Dveře jako smrtonosná past, i tak může vypadat EXIT Fedu, tedy konec kvantitativního uvolňování

| redakce

Problémem každých dalších 85 miliard dolarů, které každý měsíc z Fedu tečou na trh, je to, že než aby pomáhaly rozhýbávat ekonomiku, podporují spíše rizikový apetit traderů a vznik spekulativních bublin na finančních trzích. Akciový trh je na maximech, ačkoli je ekonomický růst slabý. Investoři prahnoucí po výnosech sázejí na mladé trhy, ti opatrnější nafukují bublinu na amerických nebo německých státních dluhopisech.

Z lepší, tedy agresivnější nálady na trzích těží také evropská periferie. Výnosy italských dluhopisů jsou například nejnižší od roku 2010. Sentiment ovšem drží v optimistickém teritoriu především hlavní centrální banky (Fed, Bank of Japan, ECB), výnosy z dluhopisů jsou v "bezpečných" zemích směšně nízké, již dlouhé měsíce ani zdaleka nepokrývají inflaci.

Fed v centru pozornosti

Podle Nouriela Roubiniho, který proslul jako velký pesimista, ale v poslední době připustil výhodnost investic do některých rizikových aktiv, například do akcií, je ještě brzy na to, aby se aktuální úrovně akciových indexů daly označit jako bublina. "Je ovšem o to pravděpodobnější, že ke vzniku bublin dojde v příštích zhruba dvou letech," varuje.

Uvolněná měnová politika Fedu má trvat do doby, než míra nezaměstnanosti klesne na 6,5 %. Takové zlepšení situace na trhu práce lze očekávat podle Roubiniho nejdříve zkraje roku 2015. Ještě zhruba dva roky by tedy základní úroková sazba v USA měla zůstat mezi 0 a 0,25 %. "Zvyšování sazeb pak navíc bude jen pozvolné," doplňuje.

Proč je to důležité? Naposledy, když americká centrální banka zvyšovala sazby (od roku 2004), na běžné úrovně je vrátila zhruba za dva roky. A právě tyto dva roky byly klíčové pro vznik nemovitostní bubliny doprovázené přemírou optimismu na akciových trzích. Splasknutí hypotéční bubliny poslalo ze srázu nejprve americké banky, následně ovšem i celosvětový ekonomický růst. V současnosti jsou navíc nezaměstnanost v USA a vládní zadlužení výrazně vyšší než před devíti lety.

Co čekat za dva roky?

"Pokud jsou nyní finanční trhy drženy nad vodou jen díky likviditě centrálních bank, jak silná bude jejich závislost na levných penězích za další dva roky?" ptá se Roubini ve svém aktuálním komentáři pro Project Syndicate. "Co za dva, při pomalém návratu k přísnější měnové politice klidně za tři nebo za čtyři."

Centrální banky jsou ve složité situaci. Pomalý návrat k vyšším sazbám a ukončení kvantitativního uvolňování pomohou zlepšit nápadu v ekonomice natolik, že se začnou formovat spekulativní bubliny. Lidé na tom totiž budou relativně dobře, ale ještě lépe na tom budou finanční instituce, jejichž bilance se díky podpoře Fedu, ECB a dalších "zázračně ozdraví". Rychlé ukončení podpory ekonomiky ovšem centrální banky nejspíše také nezvolí, protože by tím ohrozily náznaky ekonomického oživení z posledních měsíců.

Jedna část guvernérů Fedu v čele s Bernankem věří, že regulací dokáže nárůst úvěrů a spekulativního chování trhů omezit a uhlídat, druhá polovina ovšem varuje, že lokální omezení finančního trhu nemůže fungovat - likvidita se pouze přesune jinam, do jiných instrumentů, typů aktiv nebo regionů.

"Příliš rychlý EXIT Fedu z programu odkupu dluhopisů a politiky nulových sazeb může vyvolat kolaps ekonomiky, příliš pomalý EXIT zase hrozí vznikem bublin, které ekonomiku opět pošlou po šikmé ploše dolů," uzavírá Roubini. Fed, ale i další centrální banky se tak pohybují doslova na hraně propasti, přičemž jim ze strany, odkud přišly, skáče po krku vlk s pořádně ostrými zuby. Roubini odhaduje, že si Fed vybere spíše "bublinový" scénář.

Zdroj: Project Syndicate

reklama
reklama