Těžká doba pro evropské plynové elektrárny: Levné uhlí z USA obrací energetické trendy

Těžká doba pro evropské plynové elektrárny: Levné uhlí z USA obrací energetické trendy

| redakce

Evropské energetické podniky v poslední době odstavují jednu elektrárnu na zemní plyn za druhou. Ani nejmodernější plynové elektrárny totiž nejsou schopny konkurovat rostoucímu dovozu levného uhlí z přebytků v USA, kde elektrárny díky "břidlicové revoluci" masově přecházejí na plyn. Napsal to list The Wall Street Journal.

Důsledky amerického břidlicového boomu pociťují i české a slovenské elektrárny. Posledním příkladem tohoto trendu je středeční oznámení německého koncernu E.ON, že zvažuje vyřadit z provozu nedávno vybudovanou elektrárnu na plyn ve slovenských Malzenicích. E.ON se přitom dohodl s německým regulačním úřadem, že dvě své moderní plynové elektrárny v Německu ponechá v provozu, i když na nich prodělává.

Nedávno obchodní ředitel společnosti ČEZ Alan Svoboda řekl, že se firmě po většinu roku nevyplatí spouštět novou plynovou elektrárnu v Počeradech, protože je výroba elektřiny z plynu kvůli drahému plynu, levnému uhlí a přebytku emisních povolenek nákladnější. Minulý týden rozhodla o odstavení své plynové elektrárny v Německu norská Statkraft, podobné kroky přijaly i energetické podniky v Británii i jinde v Evropě.

Dilema levného uhlí

Pro evropské politiky to představuje dilema - levnější elektřina z uhlí může poskytnout chabé ekonomice kýženou vzpruhu, expanze uhlí je však zcela neslučitelná s evropskými plány snižování emisí skleníkových plynů. Těch vypouští plynové elektrárny na jednotku energie výrazně méně než uhelné.

Uhlí v Evropě zlevnilo v důsledku přechodu amerických elektráren z uhlí na ještě levnější plyn, jehož dostupnost v USA díky rozvoji těžby z břidlic prudce vzrostla. Uhlí je tak v USA přebytek a exportuje se do zámoří. Loni americký vývoz uhlí do Evropy vzrostl o 23 %, uvádí údaje amerického Úřadu pro energetické informace (EIA). Cena uhlí na evropské energetické burze EEX klesla za poslední rok o 19 %, zatímco cena většiny plynu v Evropě je vázána na ceny ropy, které zůstávají relativně vysoké.

Uhlí z USA snižuje jeho ceny v Evropě a vytlačuje z výroby elektřiny plyn. Například v Británii podíl uhlí na výrobě elektřiny loni stoupl na maximum za 17 let, zatímco podíl plynu obdobným tempem klesl. Situaci plynových elektráren výrazně ztěžuje i expanze obnovitelných zdrojů jako větru a slunce, protože jejich produkce je obvykle vysoká ve špičkách, pro jejichž obsluhu jsou určeny i elektrárny na plyn.

Elektřina je levná. Energetiky trpí, ale ekonomika z toho těží

"Podniky jen stěží provozují plynové elektrárny tak, aby to bylo rentabilní. A platí to dokonce i pro nejmodernější zařízení," řekl WSJ analytik firmy IHS Energy Kash Burchett.

Prudké zlevnění uhlí může mít ale pro evropskou energetiku značný přínos. "V této chvíli ekonomika těží z levné elektřiny," řekl finanční ředitel E.ON Marcus Schenck. To ale podle něj platí, "jen pokud si řekneme, že ochrana životního prostředí nebude politickou prioritou".

Změnu přístupu v tomto směru, která kontrastuje s nedávným nadšením EU pro snižování emisí, naznačil evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger. Ten minulý měsíc podle WSJ řekl, že EU by měla záběr své energetické politiky rozšířit z dosavadního úzkého zaměření na snižování emisí a začít klást stejně velký důraz na to, aby zůstala energie cenově dostupná.

Zdroj: ČTK

reklama
reklama