Bill Witherell: Přichází čas italských nákupů. S novou vládou zemi čeká ekonomická renesance

Bill Witherell: Přichází čas italských nákupů. S novou vládou zemi čeká ekonomická renesance

| redakce

Dva měsíce se italští politici nemohli dohodnout na podobě nové vlády. Nakonec z únorových voleb nejvíce vytěžili Enrico Letta a expremiér Silvio Berlusconi. Bill Witherell ze společnosti Cumberland Advisors v nedávném rozhovoru se Cinthií Murphyovou dohodu velkých jmen italské politiky přivítal a investorům mimo doporučil, aby zaměřili pozornost na italské akciové ETF.

Itálie má po únorových volbách konečně novou vládu. Vy říkáte, že je velká koalice Demokratické strany Enrica Letty a Lidu svobody Silvia Berlusconiho obrovskou příležitostí pro italskou ekonomiku. Z čeho tak usuzujete?

Bill Witherell
Bill Witherell

Spojením Enrica Letty a Silvia Berlusconiho v Itálii vznikla silná středo-levá koalice, která je plně nakloněna myšlence jednotného evropského společenství. Význam vzniku velké proevropské koalice je navíc o to větší, že v případě opakování italských voleb hrozil další růst podpory populistického Hnutí pěti hvězd. Po skončení voleb si nikdo raději nedovoloval ani odhadovat, do jakého chaosu by nástup této strany k moci mohl Itálii uvrhnout.

Velkou nadějí je podle mě pro zemi i nový ministr hospodářství Fabrizio Saccomanni. Ten je viceguvernérem italské centrální banky a je respektován nejen doma, ale i v zahraničí. Ani to samozřejmě neznamená, že se italská ekonomika dokáže vrátit na výsluní během pár týdnů, důležité ale je, že jsou významné vládní posty obsazovány uznávanými odborníky, kteří mohou italskou ekonomiku znovu nastartovat.

Z dosavadního vývoje lze usuzovat, že se nová italská vláda bude snažit omezit bolestivá úsporná opatření a podpořit ekonomický růst novými investicemi. Skutečně si myslíte, že je to pro Itálii dobrá zpráva?

Ano. Z toho, co se děje nejen v samotné Itálii, ale i v celé eurozóně a Evropské unii, jednoduše usuzuji, že se faktické diktování rozsahu a podmínek úsporných opatření vymklo Bruselu z rukou. Politici přišli s názorem, že je proti extrémnímu zadlužení nutné účinně a tvrdě bojovat a že čím dříve se problémy nejen periferních zemí eurozóny vyřeší, tím lépe. Přehnaně rychlé snahy o snížení rozpočtových deficitů však země zasažené dluhovou krizí paradoxně uvrhly do ještě větších problémů.

Z velké části jsou na vině i přehnaně optimistické odhady politiků a ekonomů, co se obnovení ekonomického růstu eurozóny týče. Jak se nyní ukazuje, může eurozóna i v důsledku tvrdých rozpočtových škrtů jednotlivých zemí zůstat v recesi i po zbytek letošního roku. Osobně se domnívám, že by jistá redukce úsporných opatření mohla italské ekonomice pomoci.

Jak v tom případě ale vysvětlíte klesající výnosy italských dluhopisů? Je přece zřejmé, že omezení úsporných opatření povede k dalšímu růstu zadlužení Itálie.

V tom s vámi samozřejmě souhlasím, větší výdaje znamenají větší deficit a větší deficit znamená větší zadlužení. Na druhou stranu je ale potřeba si uvědomit, že vyrovnaného či přebytkového rozpočtu Itálie nedosáhne, pokud její ekonomika nezačne vykazovat výrazný růst. A ten se samozřejmě nedostaví, nezačne-li Itálie i za cenu růstu zadlužení svoji ekonomiku aktivně podporovat.

Říkáte tedy, že aktuální vývoj dluhopisového trhu ovlivňuje změna postoje nové italské vlády?

Zcela určitě. Klesající výnosy italských dluhopisů lze za jistých podmínek opravdu interpretovat jako důvěru investorů v nový směr, kterým se italská vláda zřejmě bude chtít vydat. Investorům se plán na omezení úsporných opatření jeví nadějně, což samozřejmě zároveň posiluje i důvěru v euro jako takové. Výše italského dluhu je stále obrovská a nejnovější makrodata ukazují, že se italská ekonomika stále nachází v recesi. Nová vláda je ale velkou nadějí, že se tento vývoj podaří zlomit a země se navrátí k růstu.

  • 1
  • 2
reklama
reklama