Copak se to v Evropě děje? Že by snad bankroty měly smysl?

Copak se to v Evropě děje? Že by snad bankroty měly smysl?

| Tomáš Beránek

Mezi Řeckem a Španělskem v současnosti probíhá nelítostný boj o první příčku na evropském žebříčku nezaměstnanosti. V důsledku tvrdých úsporných opatření se v obou zemích někteří politici začínají znovu ptát, zda by vystoupení jejich země z eurozóny nedokázalo problémy s extrémní zadlužeností vyřešit lépe a rychleji než zahraniční finanční pomoc podmíněná bolestivými rozpočtovými škrty.

Evropská dluhová krize, která byla v posledních týdnech a měsících nejčastěji spojována s Kyprem, se v posledních dnech a týdnech dostala mimo hlavní zájem médií. Že se nyní o problémech eurozóny příliš nemluví, však neznamená, že by dluhová krize skončila. Naopak, problémy předlužených zemí jsou stále obrovské a úsporná opatření, která si boj proti extrémnímu zadlužení vyžaduje, začínají některé politiky z nejvíce zasažených zemí znovu přivádět k úvahám, zda by východiskem ze současné situace nebyl státní bankrot.

Lesk a bída státních bankrotů

Politici koketující s možností státního bankrotu se nejčastěji zaštiťují případem Argentiny, která se do platební neschopnosti dostala na přelomu let 2001 a 2002. Argentinskou finanční krizi nastartoval již na konci 90. let výrazný pokles HDP. V roce 2002 se situace stala neúnosnou a země vyhlásila bankrot. Okamžitou reakcí byl růst inflace, devalvace argentinského pesa, růst nezaměstnanosti a eskalace sociálních nepokojů. Již o rok později se ale Argentincům dýchalo o poznání lépe. Zatímco v roce 2002 poklesl argentinský HDP meziročně téměř o 10 %, již od roku 2003 tamější ekonomika ročně posiluje o 8 až 9 %.

V Evropě si "argentinským" scénářem prošel Island, který se v roce 2008 stal spolu s Irskem obětí bankovní krize. Irové se nakonec rozhodli požádat o finanční pomoc, výsledkem čehož byl růst nezaměstnanosti k 14 % a zásadní zpomalení ekonomiky. Island naproti tomu v tichosti zbankrotoval. Islandská koruna ztratila téměř polovinu své hodnoty a inflace vystoupala na 12 %. Růst nezaměstnanosti se ale zemi ohně a ledu na rozdíl od Irska obloukem vyhnul a islandská ekonomika začala velice brzy po vyhlášení bankrotu nabírat nové síly.

Nevole proti úsporám a německému diktátu

Mnozí politici krizí sužovaných zemí tak v současnosti inspirováni příklady Argentiny a Islandu stále hlasitěji volají po jejich následování. Nejhorší je v současnosti z pohledu daňových poplatníků situace ve Španělsku a Řecku, kde se nezaměstnanost pohybuje kolem 27 %. Vyhlídky těchto zemí navíc nejsou dobré. Úsporná opatření a citelné rozpočtové škrty budou Řeky i Španěly provázet ještě dlouhou dobu a nelze očekávat, že by se v brzké době dostavilo výrazné ekonomické oživení.

Navíc je potřeba si uvědomit, že velká část peněz, které země zasažené dluhovou krizí zachránily před bankrotem, pochází z Německa. To chce na oplátku diktovat podmínky a rozsah úsporných opatření a rozpočtových škrtů v těchto zemích. To s sebou ale na druhé straně logicky nese nevoli obyčejných lidí, kteří se na německé snahy o ozdravení "jejich" ekonomik dívají jako na nepřípustný diktát. V důsledku neustálého utahování opasků pod ostřížím dohledem Německa se tak mezi politiky krizí zkoušených zemí stále častěji o bankrotu hovoří jako o jediné reálné možnosti, jak lidem vrátit práci a ekonomiku dostat zpět do černých čísel.

Citi: Řecko a Kypr eurozónu nakonec opustí Citi: Řecko a Kypr eurozónu nakonec opustí V aktuálním ekonomickém výhledu analytici ze Citigroup odhadují, že větší restrukturalizace dluhů v Řecku a ...

Zdroj: Time

reklama
reklama