Rozpad eurozóny: Téma se vrací jako bumerang. Kterým zemím by (ne)pomohl?

Rozpad eurozóny: Téma se vrací jako bumerang. Kterým zemím by (ne)pomohl?

| Petr Zahradník

Je opravdu čas opět zvažovat konec eura? Další vlna kritiky, vyzývající až k rozpadu eurozóny, v klidnějším a věcnějším tónu přišla od Oskara Lafontaina, bývalého spolkového ministra financí v době, kdy Německo k měnové unii přistupovalo. Výzvu k upuštění od eura zdůvodnil "obrovskými hospodářskými problémy" zemí jižní Evropy a potřebou devalvace jejich měn. Právě ta by podle Lafontaina pomohla překonat ekonomickou recesi.

Jistě, názory na existenci eurozóny se v posledních letech polarizují a počet jejích odpůrců vzrůstá, dokonce i těch s politickými ambicemi. Přesto bychom neměli ztrácet soudnost a smysl pro objektivitu.

1. Zmíněné obrovské hospodářské problémy většinou nesouvisejí s členstvím země v eurozóně, především pokud jsou vyvolány fiskální nedisciplinovaností, strukturálními problémy v bankách i reálné ekonomice. Naopak, eurozóna umožnila alespoň identifikovat závažnost těchto problémů (byť je dosud nedokázala vyřešit). Je ale pravdou, že díky zkreslenému vnímání rizika se tyto země mohly zadlužovat snadněji než v případě zcela autonomních národních úrokových sazeb.

2. Devalvace by zřejmě pomohla těm ekonomikám, které vykazují jistou přizpůsobitelnou sektorovou strukturu, především v mezinárodně obchodovatelných aktivitách. Proto by zřejmě pomohla ekonomice španělské, pouze parciálně pak řecké, kde s výjimkou turismu těžko nalézt další aktivitu, díky níž by země snížila deficit svého běžného účtu. Ani pro Itálii by to nebyla spása, její vnitřní ekonomická rozdílnost je totiž srovnatelná s tou evropskou.

Navíc sama existence eurozóny umožnila eliminovat výskyt zneužívání devalvačních nástrojů v ekonomicky neodůvodněných případech, čímž výrazně přispěla k měnové stabilizaci.

V posledních několika letech došlo k obohacení konstrukce eurozóny o řadu preventivně-stabilizačních prvků. Ekonomika EU začíná vykazovat známky mírného oživení, během kterého si opět začneme více vážit jednotného vnitřního trhu. A jeho fungování v doprovodu společné měny je nejen komfortnější, ale i méně nákladné.

reklama
reklama