Luděk Niedermayer (Deloitte): Poptávková inflace narazí na hlad politiků po růstu, centrální banky proto mohou začít zvyšovat sazby příliš pozdě

Luděk Niedermayer (Deloitte): Poptávková inflace narazí na hlad politiků po růstu, centrální banky proto mohou začít zvyšovat sazby příliš pozdě

| Roman Chlupatý

Čím širší mandát, tím větší riziko, že se z centrálních bank stanou političtí hráči. V době krize mnohé ústavy právě tímto směrem nakročily. Nejen proto ale zřejmě budou napříště centrální banky pod větším tlakem politiků, říká někdejší viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer, šéf konzultantů ve společnosti Deloitte.

Centrální banky mají v důsledku snah o hašení krize stále větší vliv na ekonomiku. Proto by podle některých expertů měly být pod větším politickým dozorem. Souhlasíte?

Centrální banky jsou nyní vnímány jako součást hospodářské politiky států. Tak to v minulosti nebylo, to hřiště bylo rozdělené. Vzpomínám si, že když jsem byl centrálním bankéřem, byla banka do určité míry protihráčem vlády, který se ji snažil přesvědčit o nějaké hospodářské politice. To je pryč. Podle mě by přitom banky neměly chtít být mocné. Pokud totiž budou považovány za mocné, tak se to, co říkáte, opravdu stane. Může to přijít formálně, což by ještě nebylo tak špatné; budou vznikat různé dozorčí rady, zvýší se požadavek na transparentnost a tak dále. Může to ale jít i neformální cestou, což by bylo horší.

Kde je tedy podle vás hranice mezi opodstatněným dohledem a nevítaným vměšováním? Souhlasíte například s redefinováním cílů centrální banky, o níž se v mnoha zemích mluví?

Nepovažuji za riziko nebo za zásah do modelu centrální banky, když se redefinuje cíl banky. Například v Anglii se nyní diskutuje o tom, jaký má být inflační cíl, což je v pořádku. Centrální banka je instituce, která má od politické reprezentace dostat transparentní úkol. Proto také mimochodem málo vlád před krizí vyzývalo banky, aby zvýšily inflaci. I když si to tehdy možná mnohé přály, netroufly si nic takového říci. Jinými slovy, pokud je cíl změněn, nevidím v tom zásah do nezávislosti. Centrální banka totiž může být stejně nezávislá při cílování dvouprocentní inflace, jako by byla při cílování čtyřprocentní inflace. Dokonce si nemyslím, že nezávislost znamená, když má centrální banka mandát jako v Americe, kde má přispívat i k plné zaměstnanosti.

Centrální banka by tedy měla mít jasně daný úkol i prostor na to ho splnit.

Přesně tak. Dokud je cíl centrální banky jasně dán a banka má plnou moc se rozhodovat o tom, jak se k němu dostane – i když určitě potřebuje nějakou oponenturu –, problém nevidím. Jediná potíž s tím širším cílem, který mají Američané a který nyní de facto vyznává nejedna centrální banka, pravděpodobně včetně té české, je v tom, že je málo transparentní. Klasický evropský model totiž míří na inflaci, což v praxi znamená, že pokud není ohroženo inflační cílení, centrální banka svou politikou podporuje ekonomiku. To je lehce čitelné; máte prostě co nejnižší sazby, které zajistí požadovanou inflaci. V okamžiku, kdy je cílem inflace, ale zároveň i růst, není najednou jisté, jak si tento úkol kdo vyloží.

V tu chvíli začne hrozit, že se banka stane politickým hráčem, nebo že tak začne být přinejmenším vnímána. Rozumím dobře tomu, kam směřujete?

Představte si, že by měly centrální banky možnost určovat si, jaká bude váha jednotlivých cílů. A představte si, že by si shodou okolností před volbami řekly, že je důležitější růst, a po volbách, že je to inflace. Pak v plné parádě, v trenkách a kopačkách, abych tak řekl, vběhnou na politické hřiště. O nezávislosti už by se nedalo mluvit. Proto se stále větším znepokojením sleduji, jak je řada centrálních bank ochotna přijímat širší a širší mandáty, které nemají nic společného s měnovou politikou, které jsou přenesenými výkony státních agend. Do této agendy totiž nelze extrapolovat nezávislost centrální banky.

Napovídá tento posun, jak bude centrální bankovnictví vypadat po krizi? Objevuje se jeho nová tvář, nebo jsme v nějakém abnormálu, který po krizi – alespoň do jisté míry – zmizí?

To bude záležet na ekonomice. Pokud by se vrátila k něčemu, co bude připomínat minulost – i když bude pomalejší růst –, tak se centrální banky rychle pokusí vrátit k inflačnímu cílení. Možná tam bude nějaký důraz na finanční stabilitu, i když mi není jasné, jak by se dal tento mandát zvládat. Nicméně čekám, že právě o to se centrální banky pokusí. Uvidíme, jak jim to půjde. Politici totiž budou vždy přesvědčeni o tom, že je růst příliš pomalý, zejména když se budou blížit volby. Možná už v okamžiku, kdy centrální banky poprvé přijdou s tím, že je potřeba zvýšit úrokové sazby, bude pro politiky nepochopitelné, proč před půl rokem jejich úroveň nebyla problematická, když nyní je. Nebude to jednoduché, a to ani v případě, že dojde k "havárii" a inflace vyskočí.

Hrozí, že se ceny skokově zvýší, nebo že dokonce dojde na hyperinflaci?

Podle mě ne. Kdyby se skokově zdražila jedna komodita, lidé nebudou mít peníze. Dříve nebo později pak klesne cena jiné komodity. Proto to podle mého názoru není velká hrozba. Spíše, až se ekonomika začne zvedat – Amerika je na docela dobré cestě, v Evropě těch dobrých případů moc není, možná Německo –, se začne vytvářet poptávková inflace. Ta by mohla být někde kolem dvou, tří procent. V tu chvíli, když vezmeme v potaz vzdálenost mezi současnými úrokovými sazbami a normálními sazbami, tedy standardem pro normální ekonomickou situaci, se dá čekat tlak na centrální banky, aby věci hodně rychle korigovaly.

Zareagují opravdu, nebo se poddají nátlaku politiků, o kterém jsme mluvili?

Centrální banky se budou bát, aby růst nebyl slabý, aby ho nezadusily. Politici navíc budou připraveni na dvoje nebo troje zvýšení sazeb, ale na na desatero. Bude to velice obtížné. Je proto dost dobře možné, že se centrální banky dostanou za křivku, že budou s úrokovými sazbami pozadu. Přitom je potřeba brát v potaz, že inflace neklesne hned po zvýšení sazeb; před krizí se říkalo, že je doba transmise osmnáct měsíců. Pokud by tedy na horizontu osmnácti měsíců už bylo nějaké oživení, současné úrokové sazby by byly poměrně nízké.

reklama
reklama