Konfiskace majetku budou pokračovat, Kyprem zábava nekončí

Konfiskace majetku budou pokračovat, Kyprem zábava nekončí

| redakce

Lars Christensen, šéf a spoluzakladatel Saxo Bank, očekává, že kvůli boji za záchranu společné měny a řešení dluhových problémů v eurozóně čekají střadatele a investory další konfiskace majetku. Pro evropské politiky je snadnější volbou vzít peníze bohatým než zvyšovat daně a snižovat výdaje.

Bude se nájezd na nezajištěné úspory opakovat?

Christensen předpokládá, že kyperský případ nebude prvním a posledním a že v eurozóně dojde k ještě dalším "bail-in" (využití depozit k řešení insolvence státu) a ostatním typům konfiskace majetku. "Žádná jiná reálná cesta vpřed neexistuje, pokud se evropským politikům nebude dařit vypořádat se se základním problémem zadluženosti. Buď zvýší daně a omezí výdaje, nebo zvolí jednodušší cestu a vezmou peníze bohatým."

Střadatelé v Bank of Cyprus museli strpět konverzi 37,5 % vkladů nad 100 tisíc eur do akcií. Dalších 22,5 % úspor zůstává v ohrožení a 30 % zmrazených.

Poradci kancléřky Angely Merkelové chtějí, aby nejmajetnější domácnosti participovaly na nákladech dalších záchranných operací slabších členů měnové unie. Podle kyperského vzoru by mohlo být využito zdanění bohatých (s vlastníky rekreačních nemovitostí v první linii). Návrhy od členů německé rady ekonomických expertů totiž zahrnovaly daně uvalené na majetek v zemích, jako je Španělsko, pokud budou jejich vlády nuceny využít záchranné půjčky od eurozóny.

Narušená důvěra ve světové rezervní měny

Zabavení aktiv evokuje americkou konfiskaci zlata během Velké deprese. Američtí investoři tehdy získali jako kompenzaci dolary, které okamžitě ztratily na hodnotě. V souvislosti s tím Christensen poukazuje na dopady opatření, která v současnosti razí centrální banky po celém světě. Ta podrývají důvěru jak v centrální banky samotné, tak kvalitu jejich aktiv a systém papírových měn. V důsledku toho by měla růst cena zlata.

Současné výprodeje zlata byly taženy nákupními a prodejními tlaky na trhu, který není ve skutečnosti tak velký, jak si mnozí myslí. "Současnost dokazuje, že je pozice centrální banky jako obezřetné instituce minulostí. Politický vliv na centrální banky je již zjevný, což je velmi nebezpečné," znepokojuje se Christensen.

Zdroj: Telegraph

reklama
reklama