Nízké sazby: Rozsudek o vině

Nízké sazby: Rozsudek o vině

| redakce

Úrokové sazby stanovované centrálními bankami se již několik let drží na historických minimech. Bankovní rada Evropské centrální banky nedávno opět po deseti měsících snížila sazbu na 0,5 %. Důvodem má být podpora eurozóny, jejíž ekonomika je v recesi.

Měnovou politikou se zabývala i Česká národní banka, která ponechala úrokové sazby beze změny na rekordně nízké úrovni. Základní úroková sazba je 0,05 %.

Nízké úrokové sazby mají být jedním z impulzů, které pomohou nastartovat ekonomický růst. Nicméně mají rovněž motivovat investory, aby začali více investovat. Podle guvernéra Fedu Bena Bernankeho je zdrojem současných problémů globální přebytek úspor. Ekonomové se však rozcházejí v názoru, proč tento přebytek je, jak dlouho potrvá a zda je vůbec k něčemu.

Kořeny přebytku v Asii?

Asijská finanční krize v 90. letech 20. století způsobila kolaps investiční poptávky v regionu a přiměla asijské vlády začít hromadit likvidní aktiva jako hráz proti další krizi. Nicméně vzhledem ke stárnoucímu obyvatelstvu Německa a Japonska se zvyšují penzijní úspory obyvatelstva.

Rovněž země vyvážející ropu shromažďují úspory, neboť zdejší hlavy států jsou si alespoň částečně vědomy toho, že rychle rostoucí obyvatelstvo ropných velmocí má "své potřeby" a vysoké příjmy z ropy zde nebudou donekonečna. Jak vlády, tak soukromí investoři začali více hromadit aktiva, aby byli připraveni na další krizi.

Asijské investice opětovně zažívají boom tažený Čínou, nicméně globální úrokové sazby jsou na nižší úrovni, než byly v roce 2005. Pro vysvětlení, proč tomu tak je, existuje několik protichůdných teorií, které jsou sice elegantní, ale ani jedna nenabízí odpověď na vše. Jedni tvrdí, že se zvyšují dlouhodobá růstová aktiva, což zvedá rizikovou prémii u investic, které jsou považovány za relativně bezpečné.

Kdo může za přebytky?

Mnohé studie naznačují, že je stále obtížnější ukotvit očekávání dlouhodobých růstových trendů na spolehlivých faktorech. Jiní připisují nízké dlouhodobé úrokové sazby rostoucímu významu rozvíjejících se ekonomik, avšak důraz přitom kladou spíše na soukromé úspory než na úspory veřejné.

Jelikož rozvíjející se ekonomiky mají relativně slabé trhy aktiv, hledají jejich občané bezpečné úložiště ve vládních dluhopisech rozvinutých zemí. Pro obyvatele mladých ekonomik je obtížné diverzifikovat riziko dané rychle rostoucím, ale rovněž velice kolísavým prostředím. Navíc se v důsledku neexistujících či slabých záchranných sociálních sítí cítí zranitelní, a tak raději hodně spoří.

Zodpovědnost za velké přebytky úspor však nenesou občané, ale především centrální banky, z části i suverénní fondy. Přičemž je jasné, že vlády nemají stejnou motivaci jako občané. Kromě toho při bližším zkoumání zjistíme, že zdůvodnění ukazující na rozvíjející se trhy je sice pohodlné, ale už ne tak přesvědčivé, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Rozvíjející se ekonomiky rostou mnohem rychleji než rozvinuté trhy, což by podle neoklasických růstových modelů mělo tlačit globální úrokové sazby nahoru. Rovněž platí, že větší zapojení mladých trhů do globální ekonomiky s sebou přineslo záplavu poměrně levné pracovní síly. Podle standardní teorie by z globálního přebytku pracovní síly mělo vyplynout zvýšení míry návratnosti kapitálu. To by ovšem mělo hnát úrokové sazby vzhůru, nikoli dolů.

Pokračování článku najdete na serveru Investujeme.cz

Zdroj: Investujeme.cz

reklama
reklama