Funguje momentum trading?

Funguje momentum trading?

| Martin Urban

Navzdory tomu, že to odporuje teorii efektivních trhů, může momentum nabídnout zajímavou cestu k posílení diverzifikace a zlepšení očekávaných výnosů. Zajímavý článek na toto téma jsem nedávno četl na serveru Morningstar.

K lidem, kteří tvrdí, že dokáží věštit budoucnost z minulosti, byste měli být vždy nedůvěřiví. Kdyby bylo možné na základě historických vzorců porážet trh, každý by tento vztah odhalil a arbitrážní příležitosti by zmizely. Efekt momenta principy teorie efektivních trhů skutečně porušuje. Momentum je postaveno na myšlence, že akcie, které nedávno předčily trh, budou v tomto trendu krátkodobě pokračovat (a analogicky u "poražených" trhu směrem dolů).

Zatímco tradeři využívají tohoto vztahu v praxi už dekády, za posledních 20 let získává teorie momenta stále více příznivců také v akademické komunitě. Důkazy potvrzující funkčnost strategií založených na momentu nelze přehlížet.

Jegadeesh a Titman publikovali jednu z nejvýznamnějších studií týkající se momenta v roce 1993 – "Returns to Buying Winners and Selling Losers: Implications for Stock Market Efficiency" (Výnosy nákupů vítězů a prodejů poražených: Implikace pro efektivitu akciového trhu). V pohledu na data od roku 1965 do roku 1989 odhalili, že americké akcie s nejlepším výkonem v posledních 3 až 12 měsících překonávaly v následujícím roce ty největší propadáky. Následný výzkum prokázal, že byl efekt momenta přítomný i v obdobích mimo původní vzorek, což naznačuje, že nebyl typický jen pro určité období.

Všeobecně fungoval každý momentum-signál mezi 6 a 12 měsíci, ačkoli v jednom měsíci měl tendenci ke krátkodobé reverzi. Mezi analytiky se stalo zvykem studovat efekt momenta s využitím akciových výnosů za 12měsíční periodu bez nejbližšího měsíce. Výsledky jsou přesvědčivé a nezávisejí na konkrétní definici. Analytici pak studii rozšířili na zahraniční akcie, komodity, měny a dluhopisy a zjistili, že funguje napříč jednotlivými třídami aktiv i světovými akciovými indexy. Dokonce i obhájci efektivního trhu Eugene Fama a Kenneth French popisují efekt momenta na každém zkoumaném trhu (kromě Japonska), například v "Size, Value, and Momentum in International Stock Returns".

Níže uvedené tabulky ilustrují efekt momenta u amerických large caps a světových akcií. Každý sloupec reprezentuje pětinu z celkového počtu akcií ve vzorku, řazeny jsou podle svého momenta. Zatímco neexistuje lineární vztah mezi kvintily momenta, akcie s nejvyšším momentem dlouhodobě překonávají výkonností ty z nejnižších kvintilů. Small caps měly tendenci předvádět silnější efekt momenta, byly ale pro obchodování mnohem dražší.

Large-Cap Momentum
Zdroj: Kenneth French Data Library

Kdyby byl trh efektivní, pouhé tradingové pravidlo by nemohlo produkovat nadvýnosy, protože by je arbitráž eliminovala. Efekt momenta přitom na trzích přetrvává ještě 20 let poté, co o něm vyšly první publikace. Momentum obchodování odporuje i hodnotovým teoriím Benjamina Grahama a Warrena Buffetta o tom, že akcie s nízkými valuacemi obvykle přinášejí lepší výkon.

Jak reagují akcie na události?

Investoři mají tendenci kotvit své domněnky a pomalu aktualizují svůj pohled na akcii v reakci na novou informaci. Když například společnost předčí očekávání zisků, nabízejí její akcie zpravidla dodatečné výnosy ještě mnoho týdnů po oznámení. Behaviorální psychologové tvrdí, že investoři jsou v tomto iracionální, což vede k nedostatečné tržní reakci. Nejsou ochotní prodávat poražené v naději, že dojde k obratu, a naopak se velmi rychle zbavují vítězů, aby uzamkli zisky.

Toto iracionální chování zabraňuje akciím rychle se přizpůsobovat novým informacím. Jakmile je jednou nastolen trend, investoři se "naloží" do obchodu a výrazně extrapolují poslední výsledky, čímž tlačí ceny akcií dále od jejich vnitřní hodnoty. To vysvětluje dlouhodobé obraty podtrhující hodnotový efekt (tendenci akcií obchodovaných při nízkých valuacích k lepšímu výkonu).

  • 1
  • 2
reklama
reklama