Jak a proč by Evropa měla zrušit pojištění vkladů

Jak a proč by Evropa měla zrušit pojištění vkladů

| Tomáš Beránek

Když se řekne "pojištění bankovních vkladů", většinu lidí napadne nedávné zdanění nepojištěných kyperských vkladů nad 100 tisíc eur. Pár jedinců si možná ještě vzpomene, že je to tak trochu český vynález, ale zřejmě nikoho nenapadne otázka, zda v dnešní době pojištění vkladů nepřináší více škody než užitku. Část ekonomů bez zdráhání říká, že jde o přežitek.

První pokusy o zavedení pojištění bankovních vkladů se mezi bankami státu New York objevily již v roce 1829. Na celostátní úrovni byl tento systém poprvé zaveden o necelé století později, v roce 1924, v Československu. Jindy průkopnická Amerika se tak v roce 1933 stala až druhou zemí na světě, která k celostátnímu pojištění bankovních vkladů přistoupila. Tehdejší snahou politiků bylo po Velké hospodářské krizi obnovit důvěru lidí v bankovní sektor a podpořit zvýšení objemu bankovních půjček. Od té doby se však mnohé změnilo, a tak se nabízí otázka, zda není ten správný čas na nová zásadní rozhodnutí.

Terčem kritiky investiční banky

Mnozí ekonomové zastávají názor, že za současnými problémy části evropského bankovního sektoru stojí právě systém pojištění vkladů. Jsou to zejména investiční banky, jež kvůli jejich riskantnímu obchodování a takřka úplné absenci regulace soustavně kritizují. "Investiční banky nabyly dojmu, že si díky pojištění vkladů svých klientů mohou dovolit úplně vše," shodují se ekonomové. Podle jejich názoru je proto prakticky jedinou možností, jak evropský bankovní sektor ozdravit, zrušení všudypřítomné jistoty, že se s penězi v bance nemůže nic stát.

Jednou z možností, jak by podle části ekonomů mohlo ke zrušení pojištění bankovních vkladů dojít, je plynulý proces snižování limitu maximální výše pojištěných vkladů (nyní 100 tisíc eur), který by měl jak samotným bankám, tak jejich klientům poskytnout dostatek času na případné reakce:

  1. Do 31. prosince 2014 by vlády všech členských státu eurozóny byly zodpovědné za pojištění bankovních vkladů do výše 100 tisíc eur.
  2. Počínaje 1. lednem 2015 by každý rok došlo ke snížení limitu maximální výše pojištěných bankovních vkladů o částku 10 tisíc eur, a to až do roku 2023.
  3. Od 1. ledna 2024 by povinnému pojištění nepodléhaly žádné bankovní vklady v Evropě.

Přistoupíme-li na možnost tohoto postupného snižování maximální výše pojištěných vkladů, rýsuje se několik možných scénářů. Nejpravděpodobnější je, že by ani po 1. lednu 2015 k ničemu jako celoevropskému "runu na banky" nedošlo. Průměrný bankovní střadatel by si totiž nejdříve vypočítal, v jakém roce začne být část jeho bankovního vkladu v ohrožení, a až poté by se zřejmě dále rozmýšlel, co se svými penězi nad aktuální limit pojištění udělá.

Konec bankovní arogance?

Mnohem zajímavější by při postupném snižování hranice pro pojištění vkladů bylo chování bank. Ve všech evropských zemích se banky dělí na ty lepší a horší, přičemž vedení každého konkrétního finančního ústavu ví, do které skupiny spadá, či ke které má blíž. Kdyby tedy k postupnému omezování pojištění bankovních vkladů skutečně došlo, ocitly by se takzvaně horší banky před zásadní otázkou: Budeme pokračovat po cestě nejistoty s rizikem, že postupně přijdeme o všechny klienty, nebo se pokusíme situaci vyřešit, banku ozdravit a klientům nabídnout jistotu, že o své peníze nepřijdou ani po zrušení povinného pojištění vkladů?

Jinými slovy, Evropa by bankám dala jasně najevo, že časy, kdy mohlo pár vyvolených traderů s penězi statisíců klientů neomezeně riskovat, jsou pryč. Zároveň by však banky získaly dostatečnou časovou rezervu na to, aby zásadní transformaci svého obchodního modelu mohly realizovat, aniž by přišly o klienty.

Návrh na zrušení pojištění bankovních vkladů se na první pohled může zdát jako zcela nehorázný a namířený jen a pouze proti drobným střadatelům. Zkusme se ale na věc podívat z jiného úhlu: Nevedl by právě růst zájmu klientů o bezpečí jejich peněz k celkovému ozdravení bankovního sektoru a definitivnímu konci riskantních obchodů s astronomickými ztrátami bank?

Zdroj: Barnejek's blog

reklama
reklama