Londýnský duel: Proč si (ne)vsadit na Čínu

Londýnský duel: Proč si (ne)vsadit na Čínu

| Roman Chlupatý

Letošní prudké ochlazení čínského zázraku je jen předzvěstí toho, co se bude dít. Myslí si to část analytiků, podle nichž země draka nemůže nastartovanou transformaci zvládnout bez problémů. Vzhledem k velikosti a významu čínské ekonomiky a nahromaděným problémům, s nimiž se potýká, nemusí jít o pouhé škobrtnutí. Druhá část expertů mluví o podřazení na nižší rychlostní stupeň, který ovšem umožní reformu bez velkých bouří. Na argumenty obou stran jsem se nedávno ptal v londýnské City.

Čína nemile překvapila trhy zpomalením růstu na 7% úroveň. Globálně jde o slušný výsledek, od země draka se ale čeká více. Oprávněně?

Nick Beecroft
Nick Beecroft

Nick Beecroft (C-View): Možná se příštích pět let bude růst čínského HDP pohybovat v rozmezí 6,5 až 8,5 % namísto 9 až 11 %, která země hlásila v posledních letech. Nový premiér mluví o kvalitě růstu na úkor kvantity, což je odkaz na diskutované rebalancování ekonomiky. Jde o to, aby Čínu ve větší míře táhli spotřebitelé a závislost na investicích a vývozu se snížila. Zároveň jde o to vybudovat robustnější sociální síť, což s tím úzce souvisí. Čím více sociálních jistot spotřebitel má, tím více je ochoten utrácet. O tom svědčí míra úspor, která je v Čína na zhruba 50% úrovni, zatímco na západě na 10%.

John Hardy (Saxo Bank): Čína je obrovský otazník. V dlouhodobém výhledu nabízí obrovské příležitosti, nyní se ale musí vypořádat se zásadní transformací, která může vyvolat těžkosti. Úvěrová a realitní bublina nafouknutá v posledních několika letech vyžaduje korekci. To mi připomíná nedávnou studii Fedu popisující škody způsobené úvěrovými bublinami nafouknutými nemovitostním sektorem. Ta ukázala, že ekonomice trvá skutečně dlouho se s něčím podobným vypořádat. Čína přitom již zažila několik úvěrových krizí, na něž nakonec doplatily domácnosti. Ty ale tentokrát investují do bydlení. Čekám tedy nějaký otřes, ten podle mě bude trvat necelý rok. Uvidíme, nakolik budou napříště v Pekingu zvládat stimulovat růst. Již nyní je patrné, že ekonomika výrazně zpomaluje - a zřejmě ještě zpomalí.

Jak rychle Čína poroste, je tématem spekulací. Goldman Sachs mluví o 6 %. Co v této souvislosti doporučujete sledovat, co by mohlo změnit třeba i váš výhled?

Nick Beecroft (C-View): Je potřeba nadále pozorně sledovat poptávku po komoditách. Zvolte si relevantní ukazatel, který napovídá, jak moc jich Čína nakupuje, a toho se držte. Velkou vypovídací hodnotu má také index nákupních manažerů; ten by se neměl propadnout výrazně pod 50 bodů (v červnu podle předběžných údajů nejníže za 9 měsíců). A v neposlední řadě doporučuji naslouchat tomu, co čínští lídři říkají o Japonsku a KLDR. Já jsem si myslel, že to poslední, co Čína a Japonsko chtějí, je jakákoli konfrontace se Severní Koreou, nebo mít dokonce konflikt mezi sebou. Události z poslední doby tuto víru nabouraly, ale i tak si myslím, že vše zůstane v rukou politiků, ne armád.

John J. Hardy
John J. Hardy

John Hardy (Saxo Bank): Něco se děje s čínským jüanem. V poslední době výrazně posílil a pohybuje se v blízkosti svých rekordních hodnot. To příliš nekoresponduje s oslabující čínskou ekonomikou, odpovídá to ale – jak jsem vyčetl mezi řádky – tomu, že dochází k nějakým pochybným praktikám, a tomu, že země může být v poslední fázi realitní bubliny. Obecněji řečeno, čekám nějaký otřes na čínském trhu s aktivy. Jistě, v Číně mají schopnost věci kontrolovat bezprecedentním způsobem, na druhou stranu se ale musejí vypořádávat s extrémními silami, které ovlivňují tamní ekonomiku. Úvěrová bublina a tempo růstu stavebního sektoru nabobtnaly obrovskou měrou.

Nastartované transformace – přechodu na ekonomiku spoléhající se ve větší míře na domácí spotřebitele – se mnozí ekonomové obávají. Může podle vás Čínu vykolejit?

Nick Beecroft (C-View): Jsem vcelku optimistický. Jde o zemi, která má přes tři miliardy dolarů devizových rezerv, nemá nijak velký problém s rozpočtem, a může tak ekonomice poskytnout fiskální stimul, pokud to bude potřeba. Může snížit úrokové sazby. Proto nehodlám vstoupit do klubu těch, kteří předpovídají čínskou katastrofu.

John Hardy (Saxo Bank): I když se Pekingu povedlo realitní bublinu v jednu chvíli upustit, tento problém se vrací na scénu horší než kdykoli předtím. Posilování jüanu navíc zřejmě souvisí i s kapitálovými toky. Ty jsou v Číně kontrolovány, lidé tak nemohou volně investovat. Proto podle mě Číňané nadhodnocují exportní výnosy; prostě předstírají, že jsou jejich zisky vyšší, než ve skutečnosti jsou, což jim umožňuje spekulace s nemovitostmi nebo něco podobného. V Číně se zkrátka děje něco divného. Někteří mluví o tom, že se čeká uvolnění kapitálových kontrol, a proto měna posiluje. Podle mě jsou ale za tím jiné, méně příjemné důvody.

reklama
reklama