Jak reagovat na kritiku: Slovní karate pro začátečníky

Jak reagovat na kritiku: Slovní karate pro začátečníky

| Tomáš Beránek

"Co je to za nesmysl? I vy přece musíte vidět, že tohle nikdy fungovat nebude," ohradí se proti vašemu návrhu kolega. Jak reagovat? Řekněte mu, že se mýlí, a jen ho tím proti sobě ještě více poštvete. Když jeho nátlaku naopak podlehnete, zklamete sebe. Věřte, že ani slovní spory nejsou černobílé a cesta k jejich klidnému řešení vždy existuje. Stačí ji najít.

Jediný způsob, jak slovní konflikt se svým pracovním kolegou vyhrát? Zcela se mu vyhnout. I když totiž svému protějšku po několikahodinovém sporu dáte za pravdu, navždy pro něj budete poraženým nevraživým soupeřem.

Následující čtyři strategie by vám měly pomoci konfliktům nejen na pracovišti úspěšně předcházet:

1. Jednejte s pokorou

Vyjadřujte se pomocí neutrálního jazyka a za všech okolností se vyvarujte jakýchkoli hrubostí nebo třeba ironie. Názory prezentujte v první osobě, aby bylo jasné, že si za nimi stojíte. Zároveň tak ostatním zúčastněným umožníte, aby i oni dali najevo, jaký je jejich pohled na věc.

2. Naslouchejte s respektem

Věnujte pozornost všem názorům a nevstupujte do rozhovoru s tím, že vaše stanovisko je jediné správné. Nikdo není neomylný. Čím více se budete snažit porozumět názorům svých kolegů, tím více se budou oni snažit porozumět vám.

3. Osobní preference neřešte

Uvědomte si, v čem celý konflikt spočívá. Pokud se přete o to, zda lépe chutná čokoláda, nebo jahody, není potřeba dojít k jednotnému závěru. Osobní preference jsou individuální a lpět na tom, že musíte najít společnou řeč, je malicherné. V těchto sporech je nejlepší, když se obě strany shodnou, že se nikdy neshodnou.

4. Uvědomte si, s kým hovoříte

Kulturní zvyklosti lze ve zjednodušené podobě definovat jako "to, jak se v určitých situacích chováme". Typickým příkladem země, která si na etiketu všeho druhu potrpí, je Japonsko. Pracujete-li v kolektivu s lidmi, jejichž kulturní zázemí je od vašeho zcela odlišné, zjistěte si, v čem rozdíly spočívají. Pokud bude například váš japonský kolega při vaší argumentaci neustále pokyvovat hlavou, neznamená to, že s vámi ve všem souhlasí. Pokyvováním hlavy dává pouze najevo, že vás pozorně poslouchá.

Pokud se prevence mine účinkem a stanete tváří v tvář arogantnímu útoku, musíte se začít bránit. V ten okamžik přichází na řadu slovní karate. Především si zapamatujte, že pravidlo "nejde-li to silou, jde to ještě větší silou" v dialogu nefunguje. Pokud budete na slovní agresivitu svého protějšku reagovat ještě větší mírou agresivity, dostanete se do začarovaného kruhu, ze kterého není úniku.

1. Odvraťte hrozbu anonymizace

Anonymizace svých názorů a postojů se většina "útočníků" dopouští zcela instinktivně. Upozaděním své osoby si totiž pro případ, že by se ukázalo, že nemají pravdu, vytvoří obraný štít, za který se mohou schovat. Pokud na vás váš "protivník" útočí svými vlastními názory, které prezentuje jako zobecněné pravdy nebo jako názory všech, ihned ho na to upozorněte. Řekne-li vám, že je jasné, že nemáte pravdu, upravte tuto větu a použijte ji znovu ve formě (řečnické) otázky: "Vy si myslíte, že nemám pravdu?" Můžete si být jisti, že znejistí a intenzita jeho slovního útoku se okamžitě sníží.

2. Buďte otevřeni kompromisům

Mnohdy je výhodnější svému protějšku, i pokud s jeho názory nesouhlasíte, mírně zalichotit. Dialog hned nabere jiný směr. Pokuste se zdůraznit dílčí pozitiva názorů svého kolegy či kolegyně a ty zakomponovat do svých návrhů. Řešení sporů je vždy o kompromisu, a proto musíte počítat s tím, že svůj názor napoprvé neprosadíte bez jediného ústupku.

3. Požadujte konkrétní důvody

Zkuste se vcítit do svého kolegy či kolegyně a uvažujte stejně. Mnohdy také pomůže, pokud shrnete zásadní protichůdné argumenty, kvůli kterým nemůžete dosáhnout shody. Pokuste se zároveň protistranu přimět k tomu, aby vám řekla, v čem konkrétně s vámi nesouhlasí. Můžete zkusit například otázku: "Myslíte si, že jsou mé názory založeny na špatných vstupních údajích, předpokladech, nebo nelogické dedukci?"

4. Buďte připraveni přiznat porážku

Pokud v průběhu sporu zjistíte, že jste se celou dobu mýlili a pravdu měl váš protějšek, nebojte se to přiznat. Nebuďte sobečtí a uvědomte si, že ve většině případů nevystupujete pouze za sebe, ale že vaše rozhodnutí ovlivní i množství lidí kolem vás. Od svého soupeře si jistě vysloužíte velké uznání. Vyhrávat umí každý, ale prohrát se ctí dokáží pouze opravdoví profesionálové.

Zdroj: LinkedIn

reklama
reklama