Vstup Chorvatska do EU v ekonomických souvislostech

Vstup Chorvatska do EU v ekonomických souvislostech

| redakce

Chorvatsko bude díky vstupu do EU moci využít svých konkurenčních výhod. Stěžejní budou přímé zahraniční investice do průmyslu a strukturální reformy.

Vstup Chorvatska do Evropské unie se uskuteční 1. července 2013, tedy v době, kdy se jak EU, tak Chorvatsko ze všech sil snaží o znovuoživení ekonomiky. Studie Erste Group vychází z toho, že vstup do EU bude účinným katalyzátorem pro opětnou stimulaci růstového potenciálu Chorvatska. "Po problematickém hospodářském růstu v posledních letech není překvapením, že je brzké členství Chorvatska v EU doprovázeno optimistickým očekáváním. Představa, že z členství lze těžit stejnou měrou jako u států, které do unie vstoupily dříve, je sice poměrně ambiciózní, Chorvatsko však disponuje řadou konkurenčních výhod, jako jsou například jeho zeměpisná poloha, ještě stále nevyčerpaný potenciál v oblasti cestovního ruchu, dobře vybudovaná síť silničních komunikací a růstové ambice energetického sektoru. Pokud Chorvatsko správně použije své trumfy a urychlí reformy, bude moci tyto výhody cíleně uplatnit již ve střednědobém horizontu," říká Alen Kovać, hlavní ekonom Erste Bank Chorvatsko.

Struktura PZI

Příliv kapitálu, transfer know-how a přístup k novým trhům spojené se vstupem do Evropské unie umožní vznik nových růstových příležitostí. Chorvatsko zaznamenalo výrazný příliv přímých zahraničních investic již v průběhu posledního desetiletí. Ohledně struktury investic dominovala oblast služeb, zatímco investice do průmyslového sektoru byly sporadické, a Chorvatsko proto zůstalo pozadu za srovnatelnými zeměmi SVE. Posílena byla zcela určitě například robustnost bankovního sektoru, avšak vývoj produkce, vytváření nových pracovních příležitostí a export zůstaly v útlumu.

Výzvou tedy bude vytvoření podobné růstové dynamiky jako v ostatních státech regionu, především formou podpory přímých zahraničních investic do produktivních sektorů, a vývoj obchodovatelného zboží určeného pro export. Kromě toho by mělo urychlení privatizace, jeden z explicitních cílů současné vlády, zajistit příliv čerstvého kapitálu, vyšší efektivitu a transfer know-how.

Cestovní ruch je sázkou na jistotu: Velká očekávání pro sektory energetiky a dopravy, strukturální reformy však musejí zůstat prioritou

Volba jednotlivých sektorů je sice obtížná, avšak dle odhadu analytiků z Erste Group na sebe silnou pozornost přitáhne především cestovní ruch, a to díky svému robustnímu vývoji již od počátku krize, ale i na základě ještě ne zcela využitého potenciálu. Vzhledem k příznivé zeměpisné poloze země je i sektor dopravy slibný. Dobře vybudovaná síť silničních komunikací poskytuje více prostoru pro využití fondů EU na jiné projekty v oblasti infrastruktury, především k výstavbě železnic či přístavů. V oblastech zemědělství a zpracování potravin bude úspěch záviset na realizaci úsporných opatření při velkovýrobě. Snahy vlády o intenzivnější využívání státem vlastněných nekultivovaných zemědělských ploch je přitom krok správným směrem. Výrazně stimulován je energetický sektor, kde se pozornost zaměřuje především na substituci importu. Ve všech těchto sektorech jsou strukturální reformy alfou a omegou budoucího vývoje.

Pro získání nových investorů je nezbytné vytvoření příznivějších hospodářských podmínek. "Měřeno mezinárodními měřítky, jako jsou index růstu konkurenceschopnosti (GCI - Global Competitiveness Index), index vnímání korupce (CPI - Corruption Perceptions Index) či indikátor snadnosti podnikání (Ease of Doing Business), se Chorvatsko nachází až za srovnatelnými zeměmi regionu. Problémy jsou především ve velikosti a efektivitě veřejného sektoru, chybějící flexibilitě v pracovně-právní legislativě a slabé ochraně investorů. Je nezbytně nutné urychlit reformy, přičemž je povzbuzující, že si to politici uvědomili. Teď je ten správný okamžik zlepšit hospodářské klima, odstranit investiční překážky a získat důvěru investorů," zdůrazňuje Kovać.

Vystoupení z dohody CEFTA může krátkodobě utlumit export. Vstup do EU naopak nabízí přístup k silnému a konkurenceschopnému trhu

Vstup do Evropské unie není jen počátkem nové kapitoly, znamená také vystoupení Chorvatska ze Středoevropské zóny volného obchodu (Central European Free Trade Agreement - CEFTA), což povede ke zvýšení cel a snížení konkurenceschopnosti na trhu členských států CEFTA v oblasti obchodu s Bosnou a Hercegovinou a se Srbskem.

Hlavní obchodní partneři Chorvatska

"Očekáváme, že vystoupení ze zóny volného obchodu CEFTA bude mít krátkodobě negativní dopad. Trh Evropské unie se svými 500 miliony obyvatel však střednědobě nabízí větší potenciál. V důsledku intenzivnějšího importu z Evropské unie povede členství v EU ke zvýšení konkurenčního tlaku na domácí produkci, což by mohlo zvýšit efektivitu. Pro mnoho podniků to však zároveň bude znamenat obtížnější hospodářské prostředí," myslí si Alen Kovać.

Chorvatsku bylo přiděleno 11,7 miliardy eur z fondů EU. Výrazný hospodářský efekt se však očekává spíše ve střednědobém horizontu

V letech 2014 až 2020 budou Chorvatsku k dipozici evropské fondy v celkové výši 11,7 miliardy eur (přibližně 25 % očekávaného HDP v roce 2013). Dohadování zakázek a čerpání těchto značných prostředků je ve střednědobém horizontu naprosto klíčovou záležitostí pro růstový potenciál země.

Programy EU v Chorvatsku

Implementace předvstupních prostředků z fondů IPA byla v Chorvatsku v minulosti často kritizována jako pouze průměrná. Kromě toho je průběh uzavírání smluv a realizace plateb při zahájení každého programu zpočátku pomalejší a teprve zhruba po roce získají tyto procesy určitou dynamiku. Výrazný efekt spojený s čerpáním evropských fondů tak Chorvatsko může očekávat až ve střednědobém horizontu. To znamená, že pokud chce Chorvatsko tyto značné prostředky z fondů využít v plném rozsahu, musí posílit institucionální rámec a urychlit reformy.

Členství v EU bude zavazovat k fiskální stabilitě, což povede ke zlepšení investičního klimatu

Po vstupu do EU může být proti Chorvatsku zahájena procedura nadměrného deficitu (EDP), pokud rozpočtový schodek přesáhne 3 % HDP. Kromě toho se Chorvatsko musí mít na pozoru, aby jeho celkové zadlužení nepřesáhlo 60 % HDP. Zatímco někdo může zahájení procedury nadměrného deficitu považovat za negativní signál, analytici z Erste Group v tom vidí spíše šanci.

Implicitní volání po opravných opatřeních, včetně požadavku, aby se Chorvatsko ve střednědobém horizontu vydalo cestou fiskální konsolidace, by mohlo být posuzováno víceméně jako kvaziopatření Mezinárodního měnového fondu podporující řádnou fiskální politiku a zajišťující více angažovanosti při dosahování vytyčených fiskálních cílů.

Kromě toho bude Chorvatsko nuceno dodržet přísnější balíček stabilizačních a růstových opatření ve formě takzvaného six-packu Evropské unie tvořícího základ dodatečných fiskálních a makroekonomických opatření a kontrolních akcí s přibývajícím důrazem na strukturální cíle místo nominálních. "Jedním z důležitých pilířů six-packu EU je pravidlo snižování zadluženosti, které nařizuje redukci nadměrných dluhů o 5 %, což se prakticky rovná stabilizaci nyní rostoucího státního dluhu. Celkově tak díky six-packu dojde ve střednědobém horizontu k pevnému zakotvení fiskální stability a ke snížení rizikovosti investičního prostředí," uzavírá Alen Kovać.

Zdroj: Erste Group Bank

reklama
reklama