Povodně v ČR: Dopady na ekonomiku a akcie

| redakce

Stoupající hladiny řek zaplavily média. Jaké budou dopady povodní na českou ekonomiku a akcie obchodované na pražské burze? Na otázky šéfredaktora Investičního webu odpovídali v pořadu Investice ZET Jan Bureš, hlavní ekonom ERA Poštovní spořitelny, a Dušan Jalový, akciový analytik z UniCredit Bank.

Ve svém aktuálním speciálu se povodním v ČR věnuje i Martin Lobotka z České spořitelny:

Českou republiku znovu postihla povodeň. Po povodních v roce 1997, 2002, 2006, 2009 a 2010 Českou republiku zasáhly nemalé povodně v posledních 15 letech pošesté. Jaký velký ekonomický dopad může letošní "velká voda" mít?

Nejdříve pohled do historie posledních let. Nejkatastrofálnější povodně byly v ČR v letech 1997 a 2002. Zatímco v roce 1997 se povodeň koncentrovala ve východní části území ČR (Morava a Slezsko), v roce 2002 voda zalila města a vesnice v zeměpisné šířce Prahy a na západ od ní. Letošní povodně se týkají v podstatě celé západní poloviny území ČR.

Škody z hlediska dopadu na ekonomiku můžeme teoreticky (a velice hrubě) rozdělit na transakční a majetkové. Transakční škody se týkají ekonomické aktivity, která se neuskuteční nebo uskuteční v omezené míře kvůli nepřízni počasí. Majetkové škody jsou škody z titulu ztrát majetku. Samozřejmě, nepřímé dopady, například vliv na úrodu a na růst cen potravin, je také potřeba zahrnout do úvahy.

Transakční škody dle nás nebudou nijak velké – většina společností funguje normálně nebo jen v lehce omezeném provozu, spotřeba domácností by také neměla kvůli počasí příliš utrpět. Při ročním nominálním HDP zhruba 3 830 miliard Kč připadá na den zhruba 10 až 11 miliard Kč, spotřeba domácností je polovina z toho, tedy 5,5 až 6 miliard Kč. Pokud by povodeň nenávratně zrušila patnáctinu spotřební aktivity, což je extrémní odhad, škoda by za 4 dny byla okolo 1,5 miliardy Kč.

Majetkové škody ve velkých povodních roku 1997 a 2002 dosáhly dle MŽP (strana 59 zde) kolem 62,6 a 73,1 miliardy Kč. Zejména povodeň v roce 2002 byla extrémní - kulminační průtok Vltavy v Praze byl přes 5 000 metrů krychlových za sekundu a kulminační průtok Labe v Děčíně byl téměř 5 000 metrů krychlových za sekundu, což byly historicky jedny z nejvyšších hodnot. Letošní povodně by měly být rozsahem – kulminační průtok Vltavy by měl dosáhnout maximálně 3 000 metrů krychlových za sekundu, u Labe v Děčíně kolem 3 750 metrů krychlových za sekundu - menší. Pokud by byly průtoky dobrým proxy pro škody (nemusí tomu tak být, protože existence protipovodňových zábran, které města mají, škody může snížit), mohli bychom očekávat škody na majetku kolem 44 miliard Kč. Vzhledem k tomu, že obce jsou nyní vybaveny lépe na boj s vodou, že existují lepší procedury a postupy, očekával bych škody ve výši cca 30 až 35 miliard Kč.

Z hlediska HDP se však škody na majetku neprojeví – HDP je průběžná veličina, nikoli stavová. Co se projeví, je obnova zničeného majetku. Část majetkových škod nebude nikdy nahrazena – jinými slovy, někteří lidé, kterým voda odnesla chatu, již novou nepostaví. Většina majetkových škod však bude nahrazena – infrastruktura bude muset být obnovena, domy opraveny. Část těchto škod bude kryta z pojištění (z pojistných rezerv pojišťoven, respektive z pojistných rezerv zajišťoven), část pravděpodobně z rozpočtů (obcí, stát, EU) a část z úspor a příjmů postižených lidí. Jaký bude kde poměr, zatím nelze určit, a jaký bude dopad, je tedy nejisté. V každém případě však velice hrubým odhadem může mít nahrazení 80 % z očekávaných škod, tedy 24 až 28 miliard Kč, ve druhé polovině roku kumulativní pozitivní dopad zhruba 0,6 až 0,7 % nominálního HDP (abstrahujeme od multiplikačního efektu na jedné straně, a od toho, že část plánovaných výdajů rodin bude nyní směřována na obnovu bydlení, na straně druhé).

Z pohledu akciového trhu by měly mít teoreticky povodně největší dopad na výsledky pojišťovacích společností, z nichž se v ČR obchoduje skupina VIG. Tyto jednorázové katastrofy jsou ale z naprosté většiny u středoevropských pojišťoven kryty zajišťovnami (jmenujme ty největší: Swiss RE a Münich RE). Dnešní pokles akcií VIG přibližně o 1,3 % je tedy pravděpodobně přehnaný. Přímý negativní dopad na výkon průmyslu nebo maloobchod bude naprosto marginální. Lehce pozitivní dopad by povodně měly mít při následných rekonstrukcích na sektor stavebnictví (například rakouský Strabag) a s trochou představivosti i na banky díky úvěrování prací (v řádu jednotek miliard Kč u objemu úvěrů).

Zdroj: Rádio BBC (Rádio Zet)

reklama
reklama