Hakan Aksoy: Bouře v ulicích a nadhodnocené akcie? Ruce pryč od Turecka!

| Roman Chlupatý

Turecké akcie mají za sebou strmý růst, ale nyní jsou na hraně propasti (možná i za ní). Revolta proti vládě premiéra Erdogana, která se během několika dní rozšířila do většiny tureckých měst, je může poslat na dno. To může být až o 30 % níže než současné úrovně, hlásí z Istanbulu investiční stratég Hakan Aksoy. Turecké akcie od začátku loňského roku posílily o 85 % zejména díky víře v světlou budoucnost, o tu však nyní trh přichází.

Turecko bylo dlouho bráno jako oáza stability v regionu. To nyní neplatí. Jde o výjimku, zakolísání, nebo o signál, že dochází k systémové změně, která s sebou vždy přináší bouře?

Hakan Aksoy
Hakan Aksoy

Premiér Edogan je v čele vlády potřetí. V posledních volbách v roce 2011 získal 49,9 % hlasů. Pak se ale něco stalo, on začal sledovat své vlastní cíle a ignorovat, co si o nich myslí druhá polovina obyvatel země. A dělá to hodně agresivně, takže se postupně režim v Turecku, bohužel, přibližuje tomu, co známe z totalitních zemí; dochází k odklonu od demokracie. Co se tedy současných událostí týče, čekal jsem, že se něco podobného stane, ať nyní, nebo za pár měsíců. Erdogan se snaží Turecko přeměnit ze sekulární na nábožensky založenou islámskou zemi a postupuje v tom tvrdě a rychle. Během posledních měsíců udělal několik kroků, které zvýšily míru politického rizika.

Země byla miláčkem investorů se zájmem o rozvíjející se trhy. Turecké akcie posílily od začátku roku 2012 o desítky procent. Jak se ke zmíněnému politickému riziku nyní postavit?

Chování vlády je podle mě nejvýznamnějším rizikovým faktorem. Něco se rozhodne udělat a staví se k tomu tak, že se to prostě udělá za každou cenu. To je nebezpečné. Jde o samotnou podstatu existujícího politického rizika. Dokud se to nezmění, investoři by měli s tímto rizikem pracovat. To, co se v Turecku nyní děje, navíc nemohlo z pohledu ekonomiky a trhu přijít v horší dobu. Turecký akciový index se poté, co se země dočkala vylepšení ratingu na investiční stupeň, dostal na maximum. Valuace jsou poměrně vysoko, na úrovních, které růsty zisků firem a HDP neospravedlňují. Čeká se, že HDP letos poroste o 4 %, ale na konci roku 2012 ekonomika posílila o méně než 2 %. Něco podobného se čeká i v posledním čtvrtletí. Jistým varováním je ostatně i to, že meziročně turecké průmyslové firmy za první čtvrtletí nahlásily růst zisků o pouhých 6 %.

Jinými slovy, investoři sázeli na budoucnost, která se možná kvůli politice nedostaví?

Přesně tak. Mnozí investoři sázeli na pozitivní budoucí vývoj, nikoli na fakta. Proto si myslím, že je to, co se děje, pro trh hodně podstatné. Demonstrací se aktivně účastní dva miliony lidí v 67 větších městech z 81, která v zemi jsou, jde o největší protesty v historii. Nejde přitom o žádné zločince ani alkoholiky, jak tvrdí vláda; jde o spořádané občany, o lidi ze střední třídy. Proto nelze protesty bagatelizovat.

Vezmeme-li v potaz to, jak jsou karty rozdány, a to, jak se vláda dosud k protestům staví, jaký je podle vás nejpravděpodobnější scénář dalšího vývoje v Turecku?

Naprosto upřímně, s Erdoganem a jeho stylem máme více než desetiletou zkušenost. Na základě toho si myslím, že neustoupí. I když stále doufám, že se podaří vše nakonec vyřešit v klidu, dokážu si představit i extrém, jakým by byli zastánci vlády v ulicích. To by demonstranty popudilo, již nyní totiž ulice významně reaguje na představitele vlády a státního aparátu. Kdykoli někdo z těchto kruhů něco řekne, objeví se v ulicích více lidí. Pokud tedy premiér nezmění tón, dojde k další eskalaci. Na jednu stranu doufám ve zlepšení situace, ale na druhou tuším, že bude hůře.

Budeme-li vycházet z tohoto předpokladu, jak by měli investoři v tuto chvíli turecké trhy hrát? Dlouho jste Turecku věřil, což se nyní, předpokládám, změnilo.

Ano, vlastně už před nějakými zhruba třemi týdny, tedy dříve, než se ulice začaly bouřit, byl turecký akciový trh drahý. To platí i po korekci, která přišla kvůli současným událostem. Trh se v pondělí propadl o 10 %, pak o 5 % posílil, a v tuto chvíli (středa, 10:30 SELČ) ztrácí zhruba 1,2 %. Fundamentálně tedy stále není levný. Z 350 titulů nyní sázíme jen na pár akcií. I když započítáme možné oslabení poháněné politickými turbulencemi, investorům bych doporučil nyní na Turecko "nesahat", dokud se nedočkáme robustnějšího růstu, který by ospravedlnil vysoké valuace, nebo dokud valuace nespadnou na rozumnější úrovně.

Co by investoři se zájmem o Turecko – nebo ti, kteří do země mají už zainvestováno – měli v nejbližší době sledovat? Politiku, nebo má smysl brát v potaz i fundamenty?

Politika je určitě důležitá, ale stejně tak je určující HDP. Růst turecké ekonomiky výrazně zpomalil. I zmíněný výhled 4% růstu v letošním roce může být nakonec příliš optimistický. Co se vývoje na akciovém trhu týče, myslím si, že řekněme 30% propad by akcie dostal na rozumné ocenění. Může to znít jako přehnané, ale trh se ve srovnání se začátkem roku 2012 dostal o 85 % výše, zatímco MSCI Emerging Markets Index za stejnou dobu posílil jen o 15 %. Korekce o dalších 30 % by tedy nebyla ničím dramatickým.

Srovnání tureckých akcií a indexu MSCI Emerging Markets
Srovnání tureckých akcií a indexu MSCI Emerging MarketsZdroj: Bloomberg
reklama
reklama